Polsko je připravené sestřelovat ruské rakety, pokud budou představovat přímou hrozbu pro Polsko nebo členské státy Severoatlantické aliance. V neděli to řekl místopředseda vlády a ministr národní obrany Polska Władysław Kosiniak-Kamysz v rozhovoru pro Hlas Ameriky. Pokud jde o sestřelování raket nad ukrajinským územím, v této věci podle něj neexistuje žádné jednotné rozhodnutí.
„Připravili jsme systém protivzdušné obrany, máme také posílenou protivzdušnou obranu,“ popsal ministr národní obrany Polska. Jde především o letiště Řešov – hlavní dopravní křižovatku a překladiště munice, techniky, zbraní i humanitární pomoci pro Ukrajinu –, které je pod ochranou NATO.
„Naši spojenci – Amerika, Británie, Německo, Norsko a další země – nás na letecké základně chrání. A pokud dojde k narušení tohoto vzdušného prostoru, raketa nebo dron budou sestřeleny,“ dodal Kosiniak-Kamysz v rozhovoru pro Hlas Ameriky.
Jiná situace je, pokud jde o sestřelování cílů nad ukrajinským vzdušným prostorem. „V této věci neexistuje žádné jednotné rozhodnutí NATO. Budeme bránit své území,“ řekl ministr národní obrany Polska. Už dříve ministr zahraničí Polska Radosław Sikorski vyjádřil naději, že NATO umožní Polsku použít svou protivzdušnou obranu k sestřelení ruských raket, které by mohly ohrozit Ukrajinu.
„Jak víme, země NATO, samotná organizace i Spojené státy se k této iniciativě vyjádřily negativně. Ministr Sikorski však očekává, že se tento postoj změní,“ popsal mluvčí polského ministerstva zahraničí. Ke stejnému kroku vyzvala amerického prezidenta Joea Bidena i skupina amerických zákonodárců.
„Velmi často uvádíme naše stíhačky F-16 do pohotovosti, abychom v případě ohrožení Polska mohli odpovídajícím způsobem jednat a chránit naše území,“ doplnil ministr národní obrany. „Nebyl žádný případ, kdy by raketa mířila na cíl na polském území, ale ano, minulý týden polské F-16 vzlétly a byly připraveny bránit území v blízkosti hranic.“
Ukrajina potřebuje systémy protivzdušné obrany
Otázky, proč NATO nesestřeluje rakety a drony mířící z Ruska na Ukrajinu, se objevily poté, co Írán v dubnu letošního roku vyslal proti Izraeli přes 300 dronů a raket. Odrazit útok se izraelské protivzdušné obraně podařilo s pomocí Spojených států, Británie, Francie a Jordánska. Zapojení Velké Británie na sociální síti X potvrdil i tehdejší ministerský předseda Rishi Sunak. „Mohu potvrdit, že naše letadla sestřelila několik íránských útočných dronů,“ prohlásil s tím, že útok byl „nebezpečnou a zbytečnou eskalací“, kterou „co nejdůrazněji“ odsuzuje.
Podobný postup v případě Ukrajiny má ale podle vrcholných politiků několik úskalí. „Myslím, že potíž s tím, co navrhujete, spočívá v tom, že pokud se chcete vyhnout eskalaci ve smyslu širší evropské války, myslím, že jediná věc, které se skutečně musíte vyhnout, je přímé zapojení jednotek NATO do bojů proti ruským vojskům. To by znamenalo nebezpečí eskalace,“ prohlásil tehdejší ministr zahraničních věcí Velké Británie David Cameron v rozhovoru pro britskou rozhlasovou stanici LBC.
Stíhačky navíc podle něj nejsou vždy ideální možností k sestřelení raket a dronů, protože systémy protivzdušné obrany fungují lépe. S ohledem na to Ukrajina potřebuje systémy protivzdušné obrany – zejména americké systémy Patriot –, které Spojené království nemá k dispozici, dodal v dubnu Cameron.
Ukrajina má minimálně čtyři systémy Patriot, mimo jiné od USA nebo Německa. Kromě toho dostala od spojenců i jiné protiletecké komplety. Právě Německo nedávno dodalo Ukrajině již třetí systém Patriot.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncem května při návštěvě Madridu žádal o další systémy s argumentem, že významně pomohou ukrajinským silám čelit ruským vzdušným úderům. Ukrajina podle něj potřebuje nejméně dalších sedm těchto systémů, aby se ruským útokům mohla účinně bránit.