Po jednatřiceti letech přišel čas dokončit to, co předešlá generace politiků začala. Odmítám, aby Česko další volební období zůstalo nerozhodně rozkročené mezi Západem a Východem, mezi demokracií a oligarchií, progresem a byzantinským rozkladem. 

Vědomě neznám jiné Česko než to, ve kterém se pravidelně konají volby, kde se odehrává volná politická soutěž, které patří do Evropské unie a do NATO, které má ekonomiku založenou na volném trhu. V posledních letech ale také s úděsem a odporem musím přihlížet tomu, jak se tyto základní kameny naší státní a státoprávní existence drolí na prach. Z tohoto prachu pak vzniká bláto, kterým se celá naše společnost brodí. Existuje skupina lidí, kterým tato bahenní lázeň vyhovuje. Jsou to lidé, kteří neumějí nic jiného než kalit vodu, aby v ní potom mohli lovit. Těmto lidem musíme vypustit rybník dřív než všechno, co v naší společnosti zůstalo zdravé, utopí v bahně. 

První generace polistopadových politiků odvedla obdivuhodný kus práce, za který bychom jim měli být vděční. Ekonomická a politická transformace naší země po roce 1989 proběhla zpočátku velmi dobře. Bohužel ti úspěšnější příliš podlehli dojmu, že jejich úspěch znamená úspěch všech. Politická reprezentace ztratila kontakt s mlčící masou lidí, kterým po listopadu 1989 začal stále rychleji ujíždět vlak. Pro miliony lidí, které tvrdě zasáhl rozklad socialistické ekonomiky, se kapitalismus a demokracie staly peklem na zemi. Museli a musejí žít životy ve světě, který jim nenabízí perspektivu. 

Bohužel jsme my, demokratičtí politici hnusící si populismus, nedokázali k těmto lidem srozumitelně promlouvat. Nechali jsme je napospas skupině bývalých prominentů komunistického režimu, kteří se otřepali z prohry a vrátili se na výsluní. 

Tohle je chyba, kterou jsme začali napravovat. Vytvořením konzervativní koalice ODS, lidovců a TOP 09 říkáme, že jsme přišli dokončit to, co naši starší kolegové začali. Říkáme lidem, že cestou ven z mizérie nejsou snadná řešení a rozdavačný stát, ale možnost pro každého jednoho člověka rozvíjet se, žít a podnikat. Naše nabídka říká: „Naše politika je tu pro každého, kdo od života něco chce.“

Dále čtěte

Kádrování a odvolávání. Definitivní zničení České televize je blízko

Rada České televize, kde dnes převládají osoby blízké současné vládní garnituře, zničehonic odvolala Dozorčí komisi RČT. Prostě proto, aby ukázala…

Lepší budoucnost nemůže a nesmí být založená na čemkoliv jiném než na rovných podmínkách pro všechny, na spravedlivém prostředí pro podnikání. Jako podnikatel samozřejmě vnímám především svou oblast činnosti. Uvědomuji si, jak mnoho tento stát dluží například živnostníkům. Ti by měli být základem silné střední třídy, místo toho jsou otloukánky a univerzálními viníky všech ekonomických problémů. Tohle se musí změnit. Stejně tak je nezbytné, aby stát poskytoval přehledné a vstřícné podmínky pro podnikání velkým společnostem, které se věnují pokročilé výrobě s vysokou přidanou hodnotou. V poslední době si takto uvědomuji, jak malá je například podpora firem z obranného průmyslu, které vyrábějí světově unikátní technologie. Přesto třeba pardubická Era nebo firma Retia podnikají spíš státu navzdory než s jeho podporou. 

V následujících měsících nás čeká především spousta setkávání se. S lidmi i s manažery firem. Naše volební kampaň bude založená na tom, že budeme o trochu víc naslouchat než mluvit. Estébák ze Strakovy akademie bezesporu celou zemi jako obvykle oblepí bambilionem optimistických billboardů, jeho marketingová mašinérie rozpoutá lživé reklamní peklo. Víme to a budeme připraveni. 

Potkáme se s lidmi doma nebo v ulicích. Tam se bude rozhodovat o tom, jestli se povede dovést odkaz listopadu 1989 do konce. Za pár let se na nechutné souručenství proruského prezidenta a premiéra za dohledu komunistů bude vzpomínat jen jako na odpudivou epizodu.  

Autor je místopředseda TOP 09.