Truc proti změnám, nazrálým už před lety, nás trestá nejhorším volebním výsledkem od roku 1921. To jsou slova Josefa Skály, ideologa českých komunistů, po posledním volebním výsledku. V těch slovech je skryto zejména to, že ono rčení „jednou komouš – navždy komouš“ platí. A že jejich omluvy za zvěrstva, politické vraždy, věznění politických oponentů, pronásledování lidí kvůli jinému politickému názoru, která se tu děla od roku 1948 do roku 1989, bylo jen takové zachrchlání na půl huby. Josef Skála tím přímo řekl, že se KSČ(M) otevřeně hlásí k dějinnému odkazu politické organizace, jejíž režim byl u nás zákonem prohlášen za protizákonný a zavrženíhodný.

„Mein Kampf neskrývá hlavně dva cíle. Utopit v krvi „bolševismus“ – a ukrást ruská přírodní bohatství. Kapitálu učarovaly i daleko za germánskými humny. Investoval do nich i miliardy dolarů a liber. Hitler však sponzory zaskočil stejně, jako každý bin Ládin. Genocida šla po krku i jim. Svět před ní zachránilo hlavně Rusko. To „bolševické“, jež Hitler slíbil srazit do kolen a změnit v surovinovou kolonii.“ Takový komentář napsal bolševik Josef Skála k vydání Hitlerovy knihy u nás.

Na tom komentáři zarazí hned několik věcí. Zejména ale ten ruský pohled.

Připomeňme panu Skálovi jednu důležitou okolnost. Hitler byl vůdce národní socialistické a dělnické partaje, který reparacemi (rozuměj dluhy) za první světovou válku decimovanému Německu nabídl mimo jiné koncept likvidace věřitelů – Židů. Hitler byl socialista, který se nejdřív dohodl s komunistou Stalinem, a pak ho podrazil. Neboli levičák podrazil levičáka. Pravičáci jsou v tomhle příběhu víceméně nevinně a Židé jsou v tom oběťmi, jaké evropská historie nepamatuje.

Soudruh bolševik Josef Skála vystudoval žurnalistiku rok předtím, než poprvé komunistická zvůle soudila Plastiky, byl členem Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže. Pro později narozené, to byla taková mateřská školka KSČ. Byl také předsedou Mezinárodního svazu studentstva, což byla „mezinárodně komunistická“ organizace, která zneužila odkaz Jana Opletala a Václava Sedláčka. Sídlili v tom baráku na konci Pařížské, naproti Právnické fakultě. Mimochodem, jedním z dalších předsedů byl Jaques Verges, který jako advokát zastupoval teroristu Šakala. Soudruh bolševik napsal v osmdesátých letech i několik knih, nejznámější je Postřehy a fikce George Orwella (Praha: Svoboda, 1985), kterou vydavatelství anoncovalo takto: „Kritika názorů G. Orwella, které vyjádřil ve svém románě 1984, a zároveň kritika vnitřní i zahraniční politiky kapitalistických států, zejména USA.“

Pro úplnost dodejme, že byl Josef Skála veden ve svazcích StB jako Důvěrník. Od roku 1989 podniká, dvě firmy skončily v likvidaci, ve třetí je neustále v orgánech. Aktuálně je místopředsedou KSČM, když před dvěma roky prohrál boj o předsedu strany s agentem StB Falmerem – Vojtěchem Filipem. Podle všeho, půjde Skála do boje i tento víkend na sjezdu komunistů.

A proč je dobře, že ho máme? V současné agendě komunistů se hraje o jedinou věc. O zrušení „bohumínského usnesení“. Je to agenda, kterou nastavil trpělivý agent Falmer. Respektive, postupnými, trpělivými kroky dostat komunisty zase do hry o moc. Ono usnesení totiž zapovídá socialistům vládní spolupráci s komunisty. Je to taková brzda na pomezí levice – ultralevice. Pokud by bylo zrušeno, tak by se socialisti pustili do podobného dobrodružství jako v letech 1946–48. A soudruh bolševik stalinista Skála nám všem svými aktuálními názory připomíná, že to skončilo politickou vraždou Milady Horákové, Heliodora Píky a mnoha dalších. Takže, děkujeme. Už ne!