Před několika málo lety jsem seděl před jednou z největších mešit v Dubaji. Právě začínala společná modlitba. Mešita byla úplně plná a kázání místního imáma přenášely ampliony i do okolních ulic. Vedle mě seděl můj přítel, Arab, který vystudoval medicínu v Praze. Požádal jsem ho, aby mi překládal každé slovo kázání. Po recitaci Koránu přešel imám k doporučením věřícím, aby se chovali slušně, dbali o čistotu a podobně.  A pak na úplný závěr pronesl tuto větu: „A buďte tolerantní k jiným vírám“.

Stejné poselství opakovaně pronesl papež František. Není náhodou, že Spojené arabské emiráty letos zcela normalizovaly své vztahy s židovským státem Izrael. A taky není náhodou, že právě v SAE je sídlo katolického biskupství pro celou oblast Perského zálivu. Paprsky tolerance jsou i na Blízkém východě.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Jsem přesvědčen, že není možné podle excesů jednotlivých radikálů hodnotit náboženství, které v celém světě vyznává asi 1,7 miliardy lidí. Pokud tak učiníme, pak síly zla skutečně zvítězí. To ony potřebují střety civilizací, vyznání, kultur, výkladů historie, neboť potřebují nepřítele, aby obhájily vlastní existenci a své zájmy. Poslední dva teroristické činy jedinců ve Vídni a v Nice (jakož i ty předchozí) jsou odporné a zvrácené, ale to ještě neznamená, že celý islám je opovrženíhodný.

Tyto zrůdné činy páchají velmi mladí lidé, kteří byli někým využiti a zneužiti. Normální věřící muslim tyto projevy barbarství odsuzuje stejně jako my. Ptejme se kdo a proč podporuje radikalizaci některých imámů v mešitách v západní Evropě, jaké mají vazby na Saudskou Arábii, případně Katar a Turecko. Co o nich vědí evropské zpravodajské služby? Ale než začneme vynášet kategorické zobecňující soudy, tak se pokusme do tématu trochu více ponořit. Dejme prostor poznání a osvětě, a snažme se o cestu k respektu k jinakosti. V opačném případě můžeme být snadným terčem cílené manipulace.

Slovo islám je odvozeno ze slovního základu „salam“, což značí mír. Takto se muslimové i zdraví. „Salam alajkum“ – mír s vámi, mír vám, a odpověď zní: „Alajkum salam“, tedy i s vámi (tebou), mír a pokoj vám (tobě). V hebrejštině je to obdobný pozdrav: „Šalom alejchem“. Zakladatelem islámu byl arabský obchodník Mohamed, kterého muslimové považují za svého proroka. Muslimové věří, že Bůh Mohamedovi zjevil Korán, který společně se Sunnou (Mohamedovy činy a slova) považují za základní pramen islámu. Vztah k proroku Mohamedovi je pro život muslima určující, pro bytí pozemské, a ještě více pro ten příští život po životě. Urážku proroka Mohameda vnímají osobně jako hanobení své osoby, své rodiny, a hlavně své víry.

Svoboda jedince by měla končit tam, kde ohrožuje svobodu jiných. Mělo by to platit i u svobody slova, která může i nechtěně vyznít jako hrubá necitlivá urážka. Pro ateistu je málo pochopitelné, že se někoho může dotknout nějaká karikatura, ale to neznamená, že to tak není. A pak může mít spící radikál podnět k brutální a neomluvitelné reakci. Bohužel, přestože žádná víra není návodem k zabíjení. Dějiny všech náboženství jsou však i o příkladech fanatického zneužití víry. Mějme to na paměti.

Islám je převládající náboženství v severní Africe, na Blízkém a Středním východě a některých částech jihovýchodní Asie. Početné muslimské komunity se nacházejí v Číně, na Balkáně, v bývalých zemích Sovětského svazu. Část muslimů jsou přistěhovalci a jejich potomci v různých částech světa, zejména v západní Evropě. Muslimové tvoří například více než 25% populace v Marseilles, v Rotterdamu nebo v Bruselu.

Islámská kosmologie spočívá v učení, že Bůh stvořil svět a člověka a zvěstoval lidem svou vůli prostřednictvím proroků. K těm počítá velké postavy Starého i Nového zákona. Ježíše Krista uznává jako tvůrce zázraků. Někteří křesťanští teologové příslušnost k abrahámovským náboženstvím interpretují tak, že muslimové věří ve stejného Boha jako starší náboženství.

Kdy, kde a proč došlo k radikalizaci části muslimských komunit? Jak inspiroval wahhábismus (sunnitská fundamentální forma islámu) mnohá radikální islámská hnutí, jako je Islámský stát, Kavkazský emirát, povstalci z Fronty al-Nusra, teroristické organizace Al-Kájda nebo Taliban? Jaký je vztah sunnitů a šíitů? Jaké jsou ambice Íránu, Turecka či Saudské Arábie? To vše a mnohé další bude ve druhém díle tohoto textu.

Buďme tolerantní k jiným vírám a zároveň neústupní k projevům zla a nelidskosti.