Frakce „Patriotů“ nebude součástí koalice, nepovede žádný výbor, nebude ve vedení Evropského parlamentu a nedostane zpravodajství žádné podstatné legislativy, myslí si bývalý eurokomisař a někdejší europoslanec za hnutí ANO Pavel Telička. Podle něj tak nebude mít žádný vliv. Informace o tom, že koalice lidovců, socialistů a liberálů bude chtít izolovat krajně pravicové frakce, se objevily již před několika dny. O vedení europarlamentu se rozhodne už tento týden.
Záměr založit v Evropském parlamentu novou frakci „proti migraci, Green Dealu a za národní severenitu“ oznámili poslední červnový den ve Vídni maďarský premiér Viktor Orbán, šéf hnutí ANO Andrej Babiš a lídr populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl.
Frakce Patrioti pro Evropu má 84 členů z 12 zemí a je tak třetí největší skupinou po lidovcích a sociálních demokratech. Kromě sedmi zástupců za hnutí ANO jsou členy frakce také čeští europoslanci z Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek a Nikola Bartůšek.
Babiš si od nové frakce slibuje, že bude hájit zájmy členských států. „Každá země musí třeba mít právo rozhodovat si o tom, kdo v ní bude žít, pracovat a koho vůbec do Evropy pustíme. Nevolení byrokrati z Bruselu nám nemají co říkat, v čem máme jezdit, co máme jíst a co si máme myslet,“ napsal například minulý týden na sociální síti X.
I přesto, že jde o třetí nejsilnější frakci, budou Patrioti podle některých politologů izolovaní a jejich vliv na projednávanou politiku bude limitovaný.
Podobně to vidí i Telička. „Na pravou míru – výroky a tweety Andreje Babiše a Karla Havlíčka o tom, jaký vliv bude ANO a jejich frakce v EP mít. Frakce ‚Patriotů‘ nebude součástí koalice, nepovede žádný výbor, nebude ve vedení EP a nedostane zpravodajství žádné podstatné legislativy. Budou se jen vykecávat na plénu a ve výborech, ale bez sebemenšího vlivu,“ myslí si Telička.
„A nic na tom nezmění ani Babišovy a Havlíčkovy výkřiky a lživé tweety,“ dodal.
Vedle Patriotů pro Evropu vznikla v Evropském parlamentu ještě druhá protiunijně naladěná frakce Evropa suverénních národů. Jejími členy je 25 poslanců z osmi států. Spojila se v ní německá AfD, česká SPD, maďarská Naše vlast, bulharská strana Obrození, francouzská strana Znovudobytí!, litevská Unie lidu a spravedlnosti, polská Konfederace a slovenské hnutí Republika.
Nově zvolené europoslance čeká tento týden ustavující zasedání ve Štrasburku, kde budou volit šéfa Evropského parlamentu a 14 místopředsedů. Lidovci, socialisté a liberálové se zřejmě budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci krajně pravicové frakce.
V praxi by to znamenalo neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, kteří mají podobné složení.
„Očekávám, že demokratické síly v parlamentu zajistí, že nové skupině přátelské k Rusku nebude dovoleno podílet se na utváření Evropského parlamentu,“ řekla Katarina Barleyová, německá poslankyně za sociální demokraty serveru Politico. Členům této skupiny podle ní nesmějí připadnout žádné oficiální pozice, jako jsou předsedové výborů.