Robert Fremr, místopředseda Vrchního soudu v Praze FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
OTEVŘENÝ DOPIS / Ve veřejném prostoru v posledních dnech silně rezonovala kauza právníka Roberta Fremra. Prezident republiky Petr Pavel jej nominoval do Ústavního soudu a Senát České republiky prezidentův návrh schválil. A to přesto, že se v médiích objevila řada třeskutých informací o Fremrově angažmá z časů tzv. normalizace, kdy v roce 1988 figuroval jako soudce v případu Olšanské hřbitovy zmanipulovaném StB. K mnohaletému trestu odnětí svobody byl tehdy odsouzen i Alexander Eret. Náš deník o problematice již informoval. Nyní zde publikujeme otevřený dopis Alexandera Ereta budoucímu ústavnímu soudci Robertu Fremrovi.
Pane JUDr. Roberte Fremre,
vytýkám Vám osobně za plného vědomí možných právních následků, pokud bych psal nepravdu, že jste v průběhu Vašeho ucházení se o post ústavního soudce vědomě a opakovaně lhal. Ano, lhal jste Senátu Parlamentu České republiky vědomě a opakovaně.
Vědomě, protože Vám na základě Vašich informací před zahájením procesu 13. června 1988 bylo známo, že případ vyšetřovala Státní bezpečnost, a v průběhu hlavního líčení, které trvalo až do 7. července 1988, jste byl obžalovanými několikrát, ale i přinejmenším jedním svědkem upozorněn na to, že výpovědi z přípravného řízení, to jest z protokolů ve vyšetřovacích spisech StB, neodpovídají pravdě, jelikož jsou svévolnými formulacemi vyšetřovatelů StB obsahově manipulované, popř. přímo vynucené vyšetřovateli StB.
Opakovaně, protože jste několikrát (účelově, abych použil Váš oblíbený výrok z roku 1988) měnil svá stanoviska podle toho, jak Vaše lži jedna po druhé postupně vyplouvaly na povrch. Uvádím zde jako obžalovaný a odsouzený z procesu se záškodníky, a tudíž jako přímý svědek tehdejších událostí jen několik příkladů z Vašich lží: Označil jste v roce 2010 zesnulého JUDr. Otakara Motejla za mého obhájce ve Vámi vedeném procesu proti „záškodníkům z Olšanských hřbitovů“. Když se ukázalo, že JUDr. Motejl nebyl mým obhájcem, tvrdil jste, že byl obhájcem spoluobžalovaného Petra Havelky. I to je lež. Nebyl. JUDr. Otakar Motejl byl ve zmíněném procesu výhradně obhájcem mé matky, kterou jste v tomto procesu Vy také odsoudil na rok a půl odnětí svobody s podmínečným odkladem na tři roky.
Ač to dobře sám vím, neboť jsem to na rozdíl od Vás z mé paměti nikdy nevytěsnil, potvrdila mi má matka, která na rozdíl od JUDr. Motejla žije, včera jasně, že JUDr. Motejl byl ve zmíněném procesu pouze jejím obhájcem. Že Vy jste tyto skutečnosti – odsouzení mé matky a fakt, že JUDr. Motejl byl výhradně jejím obhájcem – údajně vytěsnil z paměti, není důvodem Senátu lhát. Proč jste tedy neřekl, že už si nepamatujete, koho jste tenkrát odsoudil a ani kdo koho tenkrát obhajoval? Místo toho jste suverénně tvrdil nepravdy a odvolával se na fakticky nemožné svědectví zesnulého JUDr. Motejla jako na potvrzení Vašeho údajně korektního vedení procesu roku 1988.
Ve Vašem písemném vyjádření pro Senát, které jste Senátu zaslal již poté, kdy jste byl s Vaším vedením procesu v kauze Olšanské hřbitovy jak Senátem, tak i mediálně konfrontován, jste tvrdil, že soudní jednání probíhalo zcela standardně, bylo veřejné, ale neúčastnila se ho žádná organizovaná veřejnost, neprobíhalo žádné filmování procesu a že v auditoriu bylo obvykle jen pár osob, patrně převážně novinářů. Že se i zde jedná o evidentní lež, je nejen lehce dokazatelné dobovým tiskem, ale dnes již i snadno a jednoznačně podložitelné dobovým filmovým materiálem, který se najde jak na internetu, tak byl i před dvěma dny odvysílán v České televizi.
Sám jste 13. června 1988 před devátou hodinou ranní přišel za spoutanými obžalovanými před přízemní kobky Městského soudu v Praze a oznámil jim, že budou filmováni. Už jste na to zapomněl? Proces byl nejen filmován, ale zúčastnila se ho i organizovaná veřejnost, včetně celých školních tříd, které tam krátce před prázdninami pro výstrahu vodili. Při zahájení procesu byl sál číslo 51 v 1. poschodí Městského soudu v Praze naplněn publikem a novináři, kameramany a filmařskou technikou. Část publika musela stát, neboť již nebylo volných míst k sezení, a i na chodbě před sálem postávali ti, kteří se do sálu již nevešli. Nebylo divu, když všechna významná média v tehdejší ČSSR ve dnech před zahájením procesu byla o místu a hodině jeho zahájení podrobně informována.
Kolik takových monstrprocesů jste již vedl, že jste na tento mohl tak hladce zapomenout? I na to, jak jste 13. června 1988 po zahájení procesu před běžícími kamerami do mikrofonu předčítal štvavé dopisy pracujících a socialistických organizací požadujících v tomto procesu nejpřísnější potrestání? Na to všechno jste zapomněl? Já nikoliv. Na to se zapomenout nedá. V tomto výběru Vašich lží, který nemůže být úplný, byť bych o tom napsal celou knihu, uzavírám tou Vaší centrální lží, která Vám nakonec posloužila, abyste byl zvolen ústavním soudcem. Nemohl jste totiž v žádném případě nevědět, že kauza Olšanské hřbitovy byla vyšetřována Státní bezpečností. V průběhu hlavního líčení v roce 1988 jste mnohokrát citoval z tzv. doznání obžalovaných a ze svědeckých výpovědí z vyšetřovacího spisu StB, který, popř. jeho části, jste podle denního programu procesu měl před sebou na soudcovském stole.
Na první straně jednotlivých vyšetřovacích protokolů, ze kterých jste citoval, bylo razítko odboru vyšetřování StB a na poslední straně protokolů stála slova: vyšetřovatel StB. Navíc jste byl v průběhu procesu z úst obžalovaných vícekrát jednoznačně konfrontován s informacemi, že vyšetřovatelé Státní bezpečnosti proti vůli obžalovaných svévolně formulovali, manipulovali, popř. vynucovali konkrétní výpovědi. Tyto informace jste slyšel v průběhu procesu v roce 1988 jak z mých úst, tak i z úst mé matky několikrát a zcela zřetelně. Tyto námitky a informace jste ale konsekventně ignoroval, popř. nařkl mou matku a mne z účelových změn výpovědí. Nemohl jste tyto skutečnosti jako soudce Městského soudu v Praze roku 1988 neregistrovat, jelikož jste nebyl slepý ani hluchý. Nemohl jste ani vše z toho výše řečeného zapomenout nebo vytěsnit z paměti, protože v takovém případě byste musel být již značně senilní anebo debilní, z čehož obojího ale nevycházím.
Lhal jste Senátu Parlamentu České republiky vědomě a opakovaně a zásadně znevážil Vaším lhaním stěžejní hodnoty jak morální, tak i osobní integrity kandidáta na ústavního soudce. Je to sice neradostnou, ale bohužel nastavší skutečností, že ve Vaší osobě bude nyní sedět na postu ústavního soudce mnohonásobný lhář. Po Vašem zvolení na post ústavního soudce jste prohlásil, že tříhodinová debata okolo Vaší osoby v Senátu Parlamentu České republiky byla pro Vás torturou. Nemáte ponětí o tom, co tortura je. Já na rozdíl od Vás ano: tři měsíce intenzivní fyzické a psychické tortury na cele ruzyňské věznice v roce 1987. Tři spoluvězně, ze kterých mne dva na cele ruzyňské věznice fyzicky mučili a ten třetí tomu sice nečinně přihlížel, mne ale psychicky motivovaly k tzv. doznání, jste potom nechal u hlavního líčení dokonce i vypovídat jako svědky mých údajných doznání na cele. I na tyto tři Vaše svědky jste již zapomněl?
Ing. Mag. iur. Alexander Oswald Eret, Vídeň
(z případu Olšanské hřbitovy znám jako Alexander Eret) Vídeň, dne 4. srpna 2023
