Předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nenechala bez povšimnutí rozhodnutí slovenského ústavního soudu, který smetl ze stolu stížnost předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Ten si stěžoval na rozhodnutí bratislavského krajského soudu a nejvyššího soudu, které zamítly jeho žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích StB jako agent. Podle Pekarové by si měl Babiš přiznat, že byl konfidentem komunistické tajné policie. Nit nenechali na šéfovi nejsilnějšího opozičního hnutí suchou také další koaliční politici.
„Bureš 25085. To je evidenční číslo karty Andreje Babiše z 11. listopadu 1982, pod kterou ho StB zaevidovala jako udavače. Soud už o tom, že byl Andrej Babiš konfidentem StB, dávno rozhodl. Dnes to slovenský Ústavní soud opět potvrdil. Možná je na čase si to přiznat,“ vzkázala ve středu odpoledne na sociální síti X předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) může Babiš rozhodnutí napadat, kolikrát chce, ale pravda je jasná. „Byl to agent, který vědomě spolupracoval s komunistickým režimem, který mu za oplátku poskytoval výhody, kterých plně využíval. Babiš nemá páteř a nikdy ji neměl, dokola bude tvrdit, že agentem nebyl, přestože důkazy a rozhodnutí soudů hovoří o opaku,“ řekl deníku FORUM 24. „Na jeho místě bych se snažil celou věc ukončit a dál se v tom nebabrat. Udělal by nejlíp, kdyby zbytečně nezatěžoval soudní systém na Slovensku,“ vpálil Babišovi europoslanec.
„Když někdo mluví jako agent StB, chová se jako agent StB a jedná jako agent StB, tak to prostě je evidovaný agent StB a potvrdí mu to každý soud, na který se obrátí,“ reagoval na rozhodnutí slovenského ústavního soudu také poslanec a předseda zahraničního výboru sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09).
Babiš na Slovensku neuspěl s ústavní stížností vůči rozhodnutím bratislavského krajského soudu a nejvyššího soudu, které zamítly jeho žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Vyplývá to z oznámení ústavního soudu, podle kterého o tom příslušný senát rozhodl na neveřejném jednání 1. února. Babiš už loni oznámil, že jeho právníci podali v případu novou žalobu.
Šéf hnutí ANO, který spolupráci s StB dlouhodobě popírá, ve více než deset let trvající kauze naposledy podal k ústavnímu soudu stížnosti proti předloňskému rozhodnutí bratislavského krajského soudu a loňskému verdiktu nejvyššího soudu. Ty rozhodly, že Babiš měl žalovat slovenské ministerstvo vnitra a nikoliv slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Expremiér v reakci na verdikt nejvyššího soudu loni v září prohlásil, že jeho právníci toto rozhodnutí očekávali, proto už dříve zažalovali Slovenskou republiku zastoupenou ministerstvem vnitra.
Babiš v roce 2012 v souladu s dřívější praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem nezmínil, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly.
Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.