Trestně stíhaný předseda vlády bez lustračního osvědčení se v pátek večer sešel v detašovaném polním lazaretu na zámku v Lánech s čínským emisarem, který je toho času prezidentem České republiky. To, co v prosluněných časech bezpečí a prosperity (o niž se zasloužili zejména lidé této země, navzdory vládě a svému prezidentovi) mohlo vypadat jako neškodný kabaret dvou exotů, se stává v době fatální koranavirové krize státu brutálním výsměchem občanům ČR.
Prchalovská propaganda nabízí svého desperáta jako neohroženého zachránce a patriota. Aby to dal všem najevo, tak si na setkání s lánskou troskou vzal roušku v národních barvách. To jakože vážně? Den předtím měl jeho kumpán v pozici hlavy státu a velitele ozbrojených sil proslov k čínské komunistické straně, Ovčáčkovi a jemu podobným, který byl omylem uváděn jako proslov prezidenta ve vážné chvíli celonárodního ohrožení.
Bureš se svými Vojtěchy běží za rozjetým kočárem a snaží se všechny přesvědčit o tom, že tomu tak není, že přece každý musí vidět, jak mu na nás záleží. Jejich taktika je jasná – Evropa selhala, česká vláda je nejlepší a vzor všem ostatním, zachránila nás udatná Čína, a hlavně nekritizujte a mlčte. Už se chrlí průzkumy veřejného mínění o tom, jak skvěle to naše vláda zvládá. Každá jiná vláda by musela přistoupit k podobným opatřením. Ale asi by konala dříve, koncepčně a podle připravených pravidel pandemického plánu a krizového řízení. Myslela by zejména na včasnou a důkladnou ochranu těch, kteří bezprecedentní situaci řeší přímo v terénu v první linii. Místo toho jsme byli svědky opakovaného lhaní, podvádění a živelné improvizace v čele s destruktivním jájínkem.
Společnost by se jistě ráda v těžké chvíli semkla za svými vůdci a odhodlaně čelila drsné realitě. Lidé konají potřebné aktivity spontánně navzdory předsedovi vlády a prezidentovi. Veřejnost supluje neschopnost, egoismus a diletantství svých představitelů. Vlna solidarity a sounáležitosti je přirozenou reakcí lidí, to není projev bezmezné důvěry a respektu k těm, kteří myslí v prvé řadě na své bůhvíjaké osobní zájmy.
I v těchto složitých časech jedou chodovské trollí farmy na plné obrátky. Přidává se i početná proruská a pročínská fronta, která cítí šanci otočit kormidlem. Bohužel, i to je jedna z podob naší vlasti. Nenechme si jimi vzít naději. I nyní platí to jednoduché pravidlo – ti nahoře si dovolí jen to, co jim dovolí ti dole. Návrat do normálu a stability bude delší, než se před časem zdálo, a bude bolet. Bez morálních autorit v čele státu to bude nesnadné, ne-li nemožné. Oni už zahájili bitvu o interpretaci dnešní krize. To je to, co je nejvíc zajímá. Mají k tomu vše potřebné. Je to sobecké, hnusné a odpudivé. Ale co jiného se od nich (pohrobků normalizace) dalo čekat, že ANO?
Bureš, který se teď cítí být náčelníkem Čechů, maskuje svoji osobní sobeckost do barev národního sobectví, a dokonce to prezentuje jako zvrácenou ctnost. Ve své ohebnosti nemá problém se proměnit třeba v Číňana, když mu to pomůže přežít, a dokonce na tom ještě vydělat. Největším jeho podvodem je předstíraný patriotismus. Směje se nám pod rouškou v barvách trikolóry!