Zatímco otec a syn Bushové, jediní žijící američtí exprezidenti za pravicovou Republikánskou stranu, odmítli podpořit Donalda Trumpa, jejich viceprezidenti za Trumpem stojí.

Dick Cheney seděl ve vládách obou Bushů. U Bushe staršího „vedl“ jako ministr obrany mimo jiné válku v Zálivu. Exministr Cheney hovoří o panu Bushovi vždy s respektem, zatímco pan exprezident se nyní, v pokročilém věku, začal vyjadřovat k Cheneyho následné kariéře dost kriticky.

Bushovi mladšímu dělal Cheney dokonce viceprezidenta (čili zástupce a také potenciálního nástupce pro případ rezignace prezidenta, smrtelného atentátu a podobně) a když byl pan prezident dvakrát v narkóze kvůli jednomu nepříjemnému lékařskému zákroku prováděnému skrze jeden otvor v zadní části těla, stal se Cheney dokonce na pár hodin prezidentem. Když Dick Cheney prohlásil o Baracku Obamovi, že je nejhorším prezidentem jeho života, prezident Obama zareagoval, že nejhorším prezidentem jeho života je zase Dick Cheney. Tím nenarážel na oněch pár hodin Cheneyho prezidentování, nýbrž na skutečnost, že byl nesmírně vlivným viceprezidentem.

Dick Cheney by měl řadu důvodů, proč se odvrátit od Donalda Trumpa. Předně Trump horlivě vystupoval proti válce v Iráku, na níž měl Cheney zásadní podíl. Cheney reagoval, že Trump zní jako levicový Demokrat. Když Trump nastínil své plány, že chce zakázat vstup do Spojených států všem muslimům (včetně našich spojenců dejme tomu z Egypta či Afghánistánu a včetně lékařů či jaderných inženýrů), nechal se Cheney slyšet, že takové plány jdou proti všemu, čemu kdy věřil. To však vůbec neznamená, že by byl Cheney proti přísnější kontrole hranic. Trump tyto své plány později zmírnil. Cheneyho dcera Liz se na svém facebookovém profilu ostře ohradila proti Trumpovým urážkám žen, kterých se dopustil zejména ve zveřejněném soukromém rozhovoru.

Přesto byl Dick Cheney jedním z prvních významných republikánů, kteří Trumpovu nominaci za Republikánskou stranu podpořili. Mají toho totiž spolu ideologicky mnoho společného a navíc si pan Cheney nedokázal v Bílém domě představit protikandidátku Hillary Clintonovou, byť ji považoval za možná nejzkušenějšího člena Obamova kabinetu.

Co má tedy Donald Trump společného s tvrdým republikánským jádrem? Plánuje obří snížení daní všem. Naproti tomu Hillary Clintonová chtěla zvýšit daně nejbohatším (tedy zejména největším zaměstnavatelům). Dále Trump nechce omezovat americkou energetiku kvůli přílišné ochraně životního prostředí. Podpořil by mimo jiné velký ropovod Keystone XL z Kanady do Texasu, jehož stavba stojí, protože sedí v Bílém domě jako žába na prameni Barack Obama, který se nepostavil za jeho stavbu. Dick Cheney zase kdysi podpořil těžbu ropy i v chráněných oblastech Aljašky. Naproti tomu paní Clintonová chtěla zaplavit Spojené státy více než půl miliardou dotovaných solárních panelů.

Ve světě je podle Dicka Cheneyho největší hrozbou od konce druhé světové války zrušení sankcí vůči Íránu, na němž se podílel Barack Obama. Donald Trump se proti tomu ve své kampani velmi tvrdě postavil. Je tedy pravděpodobné, že nyní íránskému diktátorskému režimu hlásícímu se k nebezpečnému výkladu islámu zabrání v dalším vývoji jaderných zbraní.

Cheney se také s nově zvoleným prezidentem shoduje na boji proti Islámskému státu. Sám schvaloval během války v Iráku likvidaci továrny na jedy a výcvikových táborů budovaných iráckou al‑Qaidou, právě z níž vzešel Islámský stát. Dlouhodobě však varuje také před teroristickými organizacemi přinejmenším z celého Blízkého a Středního východu a severní poloviny Afriky. Jejich počet za poslední léta násobně vzrostl a většinou se vzájemně podporují. Ačkoli Trump i Clintonová byli v kampani fascinováni prakticky pouze Islámským státem, Cheney varuje z dlouhodobého hlediska především před pákistánskou al‑Qaidou, která se podle některých zdrojů snaží převzít pákistánský jaderný arzenál. V případných bojích proti teroristům hlásícím se k nebezpečnému výkladu islámu se však jeví jako přece jen akceschopnější právě Donald Trump. Paní Clintonová tvrdila o teroristech z Talibanu, že se jedná jen o politickou skupinu, se kterou je možné vyjednávat, a o aktuálně nejnebezpečnější světové teroristické organizaci Boko Haram (která je spojencem Islámského státu) prohlásila, že se jedná o skupinu pouze regionálního významu.

Na druhou stranu Dick Cheney varuje před současnou ruskou vládou. Dokonce i řada Čechů věřila, navzdory mnohým důkazům, prezidentu Vladimiru Putinovi (Jednotné Rusko), že všichni ruští vojáci, kteří působí na východní Ukrajině, tam bez vědomí neschopné ruské vlády tráví dovolenou. Obdobně pokud jde o ruskou okupaci Krymu a města Sevastopol. Teď už snad všichni vidí, že je Putin bezpáteřní lhář, o častém narušování vzdušného prostoru i výsostných vod našich spojenců ani nemluvě. Když Donald Trump odpovídá vstřícně na Putinova hezká slova, je v tom jistě jeho podnikatelský pragmatismus. Jak řekl ve svém prvním projevu po zvolení, americké zájmy jsou prvořadé. Většina významných republikánů však s Trumpem nesouhlasí, že dosažení amerických cílů, jako je mír na světě, vede přes ústupky vůči současné ruské vládě. Donald Trump nevnímá, že úspěšná okupace Krymu a Sevastopolu povzbudila ruského prezidenta právě k bojům na východní Ukrajině, a nepřejme si vědět, s čím přijde Kreml příště.

Výhodou Donalda Trumpa v očích konzervativců je také jeho skvělý výběr kandidáta na viceprezidenta. Ale v neposlední řadě mu pomohla také jeho protikandidátka Hillary, která se ukázala jako neuvěřitelně naivní, když si na svém soukromém e‑mailu četla supertajné vzkazy od informačních služeb. Takový člověk by neměl šéfovat ani oddělení lůžkovin v dakotském penzionu třetí kategorie, natož v Bílém domě (tedy pokud má vůbec Bílý dům nějaké oddělení lůžkovin). Navíc ministryně Clintonová podcenila obranu americké ambasády v libyjském Benghází, na kterou zaútočili 11. září 2012 teroristé. Aby toho nebylo málo, všichni odpovědní lidé z Obamovy administrativy včetně paní ministryně o případu před prezidentskými volbami v roce 2012 lhali. Prostě nechtěli přiznat, že byl na Spojené státy spáchán teroristický útok, když sám Barack Obama obavy z terorismu zlehčoval.

Pan Cheney byl nyní při volbách zachycen reportérem z „The Daily Caller“ se samolepkou „Trump – Pence“ na klopě. Dodal, že samozřejmě volil Trumpa. Po volbách má však ještě jeden velký důvod k radosti. Jeho dcera Liz, se kterou spolupracuje při psaní knih i při besedách, získala jeho bývalé křeslo v dolní komoře Kongresu (parlamentu). Jak víme, že se jedná přímo o bývalé křeslo jejího tatínka? Protože „jejich“ stát Wyoming vysílá do dolní komory vždy pouze jednoho svého reprezentanta. Jaká bude její hlavní práce? V kampani si stěžovala, že se kvůli Obamově válce proti uhlí zvýší do roku 2030 podle odborných odhadů velkoobchodní cena elektřiny v celých Spojených státech o více než 20 %. Ve Sněmovně reprezentantů samozřejmě nebude kopat uhlí, ale bude kopat za uhlí.