Těsně před důležitými prezidentskými primárkami Demokratické strany, které v úterý proběhnou v patnácti státech USA současně, se tábor umírněných kandidátů nečekaně zúžil. Dva méně výrazní kandidáti ze souboje odstoupili a oba podpoří bývalého viceprezidenta Joea Bidena. Pole se sice pročistilo, ale výsledek je pořád extrémně nepředvídatelný. 

Dva tábory

Došlo k tomu, co se dalo předpokládat už v létě loňského roku, kdy úmysl kandidovat ohlásili všichni favorité s výjimkou Michaela Bloomberga. Demokratická strana zažívá souboj mezi umírněnou a levicovou frakcí. Podpora v obou těchto táborech se postupně koncentruje k nejúspěšnějším kandidátům z prvních států, kde už primárky proběhly.

Elizabeth Warrenová, která si vedla poměrně slušně v Iowě, tak doplatila na to, že mnozí její voliči se zjevně přiklonili k úspěšnějšímu zástupci progresivistického tábora Berniemu Sandersovi. V dalších třech státech si vedla mizerně, když nezískala ani jednoho delegáta a celkově zatím přesvědčila jen 10 % voličů. Přesto zatím z kampaně neodstoupila, což hraje v Sandersův neprospěch.

Naopak v umírněném táboře vypadá situace daleko vyrovnaněji. Delegáty v prvních čtyřech státech si mezi sebou podělili tři výraznější kandidáti – Joe Biden, Pete Buttigieg a Amy Klobucharová. Poslední dva jmenovaní však teď odstoupili a dá se předpokládat, že většina voličů obou těchto středových politiků přejde spíš k Bidenovi než k Sandersovi.

Efekt Bloomberg, efekt Warrenová

Před tzv. volebním superúterým, během něhož se rozdělí zhruba třetina delegátů na nominační sjezd Demokratů, tak zůstávají čtyři hlavní uchazeči o prezidentskou funkci. Pokud hlasy levicových voličů pořád ještě alespoň částečně štěpí Warrenová, na ty umírněné cílí kromě Bidena i Michael Bloomberg, miliardář, mediální magnát a bývalý starosta New Yorku za Republikánskou stranu.

Právě díky Bloombergovi nemá zatím podle serveru fivethirtyeight.com odstoupení Butigiege a Klobucharové z kampaně za důsledek výrazné posílení Bidenových šancí na úkor levicového Sanderse. Spíše se zvyšuje šance, že většinu delegátů nezíská ani jeden ze zbývajících uchazečů. V takovém případě by byl nominační sjezd Demokratů otevřený.

Trumpův sen

Pokud by se o demokratickém kandidátovi či kandidátce rozhodovalo až přímo na nominačním sjezdu, těžil by z toho především současný republikánský prezident Donald Trump. Kdyby totiž v prvním kole neměl nikdo většinu, mohli by delegáti vázaní přáním voličů z primárek hlasovat, pro koho chtějí. Navíc by se mohlo zapojit zhruba sedm set tzv. superdelegátů, což jsou v podstatě stranické špičky, které mohou hlasovat podle vlastního uvážení.

Trump už v minulých prezidentských volbách v roce 2016 otevřeně cílil na Sandersovy voliče, když prohlašoval, že Sandersovi ukradly nominaci právě šedé eminence strany. Cílem nebylo přímo to, aby hlasovali pro Trumpa, který se rovněž stylizoval do role „muže zvenčí“. Stačilo, aby dostatek zklamaných Sandersových podporovatelů zůstal o volbách doma. Sám Sanders svou kampaň nezastavil ani ve chvíli, kdy už bylo jasné, že nominaci získat nemůže.

Aktivita hnutí „Bernie or Bust“ (Bernie, nebo nic) pak skutečně vedla k nižší volební účasti. Tvrdohlavý Sanders a jeho radikální příznivci tak byli v minulých volbách Trumpovými nejlepšími spojenci. Prezident se evidentně pokouší o opakování tohoto scénáře a ani počínající sjednocování středových voličů Demokratické strany tomu nemusí zabránit.