Předseda Motoristů sobě Petr Macinka FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Je to úplný nesmysl, zkritizoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) plán neparlamentních Motoristů zavést v Česku povinnou vojenskou službu v trvání tří měsíců pro muže starší 19 let. Podle lidoveckého politika není možné se za tak krátkou dobu naučit používat současné moderní zbraně. Důvod pro zavedení povinného výcviku nevidí ani bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, nápad odmítla také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) i opoziční hnutí ANO.
Pokud by se Motoristé dostali do vlády, chtěli by zavést povinný tříměsíční výcvik pro muže od 19 let. Pro ženy by byl dobrovolný. V podcastu deníku Blesk to na začátku března řekl předseda strany Petr Macinka.
„Je to základní tříměsíční vojenský výcvik, který vás naučí třeba základy první pomoci, dá vám disciplínu, fyzickou přípravu, poodkryje základní používání zbraní, základní taktiku a tak dál. Bude to mít vliv na psychickou odolnost mladé populace a také nebudeme muset každý rok přemýšlet, za co utratíme desítky miliard,“ prohlásil.
Podle Macinky by pak mladí lidé „netrpěli klimatickou tísní či pochybnostmi o vlastním pohlaví“. „Miliardy na obranu by měly být primárně vynakládány za české lidi, ne za cizí železo… A tři měsíce výcviku přežije každý,“ napsal následně na sociální síti.
Slyšel jsou spoustu pitomostí
Nápad důrazně odmítl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Podle něj jde o „úplný nesmysl“. „Pan Macinka by se měl raději věnovat výletům pana Klause do rusky mluvících zemí,“ rýpnul si do šéfa Motoristů. „V životě jsem slyšel spoustu pitomostí, názor pana předsedy je jednou z nich,“ doplnil Zdechovský pro deník FORUM 24.
Podle europoslance má výcvik zůstat dobrovolný, povinnou účast označil za „buzeraci občanů“. Zdechovský zpochybnil také význam takových cvičení. „Za tři měsíce není možné naučit se používat moderní zbraně 21. století,“ prohlásil lidovecký politik.
Důvod pro zavedení povinného výcviku nevidí ani bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál Jiří Šedivý. Ten deníku FORUM 24 řekl, že by měl výcvik zůstat na principu dobrovolnosti. K návrhu Macinky, aby povinnost platila jen pro muže, dodal, že není důvod ženy vyčleňovat. „Nakonec branná povinnost platí v Česku jak pro muže, tak pro ženy,“ vysvětlil Šedivý.
Armádní generál však zároveň přiznává, že kdyby armáda o velikosti té české musela bojovat v podobně intenzivním konfliktu, jako je na Ukrajině, nestačila by. Klíčem pro její posílení je podle Šedivého splnění existujících plánů na naplnění vojáků v zálohách, kteří ji společně s profesionály tvoří. „Zálohy je nutné ,domobilizovat‘,“ přiblížil.
Pomoci by prý mohly mimo jiné akce, jaké uspořádalo ministerstvo obrany v minulém roce. Jednalo se o dobrovolný výcvik pro mladé, kteří na něj podle Šedivého reagovali většinou pozitivně. „Je to jedna z cest, jak lze do budoucna připravit větší mobilizační zálohy,“ doplnil.
Podle dat ministerstva obrany bylo v roce 2022 v Česku 27 tisíc vojáků z povolání a přes čtyři tisíce vojáků v aktivních zálohách. V době vzniku armády České republiky v roce 1993 přitom počet vojáků činil přes 33 tisíc, dalších více než 54 tisíc pak bylo vojáků základní služby. V následujících letech se ale kvůli strukturálním změnám a přípravě pro vstup do Severoatlantické aliance počet vojáků významně zredukoval, uvádí resort.
Strategické armádní dokumenty cílí na 30 tisíc vojáků do roku 2030. Nové alianční cíle výstavby schopností podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky navíc ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany.
Nikdo to nenavrhuje
Nápad Motoristů na povinnou vojnu smetla ze stolu také ministryně obrany Jana Černochová. „Nikdo to nenavrhuje. Je to v současné chvíli o tom, že se snažíme získat do armády co nejvíce profesionálních vojáků, příslušníků aktivní zálohy. Rozšířili jsme možnost výcviku o dobrovolné předurčení,“ prohlásila v neděli v televizi Nova.
„Neumím si představit, že by po více než dvou dekádách, kdy máme profesionální armádu, jsme znova obnovovali základní službu, stavěli kasárny, řešili stravování, logistiku samotného odvodu,“ doplnila Černochová. Označila to za krajní řešení, které věří, že nikdy nenastane. Proti by podle místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Růžičky (ANO) bylo i opoziční Babišovo hnutí. „ANO žádnou povinnou vojenskou službu nechce zavádět,“ řekl v pořadu televize Nova.
Prezident Petr Pavel v únoru na zasedání sněmu Rady vysokých škol řekl, že u zvyšování kapacit armády nejdou úvahy směrem k obnovení základní vojenské služby, budou se hledat přístupnější formy pracující s dobrovolností.
Jako jednu z inspirací zmínil Skandinávii, kde podle něj fungují hybridní modely. Velkou část armády tam tvoří profesionálové, především na pozicích vyžadujících dlouhodobou specializovanou přípravu. Další část pozic mají otevřenou jako základní službu, která je sice povinná, ale má dostatečný společenský kredit, takže ji naplňují téměř výhradně dobrovolníci, podotkl.
