Knihovna Václava Havla zveřejní Havlův doposud nevydaný rukopis. Bývalý prezident v knize z období Charty 77 reflektuje první věznění a vyrovnává se s tím, co nazýval mravním selháním, informovala ČT24.
Občanská iniciativa Charta 77 za dodržování lidských práv a svobod způsobila Havlovi nemalé potíže. Spousta autorů si přála zůstat v anonymitě. Havel byl za její přiznání vzat do vazby, na jejíž podmínky, jak později sám přiznával, nebyl připraven.
Text nikdy nevydané knihy byl nalezen v pozůstalosti Havlova Přítele Zdeňka Urbánka. Jeho vnuk David Dušek říká, že to na něj udělalo „hrozný dojem, ten člověk byl úplně na dně, on byl totálně frustrován. On v tomhle textu popisuje, že to všechno ztratilo smysl, včetně myšlenek nejčernějších“.
Zlomový okamžik Havlova života přišel 6. dubna 1977. Prokurátorovi nabídl výměnou za svobodu opuštění postu mluvčího charty a slib: „Nabízím vám tímto dopisem svou závaznou záruku, že bych se v případě propuštění z vazby vyvaroval veškeré činnosti, kterou by bylo možno chápat jako činnost trestnou.“
V doposud neuveřejněných textech Havel píše o tom, že se tenkrát doslova zapletl s ďáblem. Po propuštění líčí vězení a manipulace vyšetřovatelů. „Říha mě prostě nenápadně tlačil do role ‚zpacifikovaného‛ a naznačoval mi, že odměnou se mi dostane jakési snížené míry persekuce.“
Dominantním se stává pocit, že za svobodu zaplatil příliš vysokou cenu. „On v tento moment sestoupil na totální dno a pochopil, že už se nemůže zaprodat,“ říká David Dušek. Havel píše o své slabosti otevřeně.
Havel se vrátil za mříže na čtyři a půl roku po založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Před uvězněním ale stihl napsat esej Moc bezmocných (říjen 1987). Myšlenky, které se staly inspiračním zdrojem pro sepsání eseje, Knihovna Václava Havla teprve vydá.