Bývalý prezident Miloš Zeman podal v červnu minulého roku písemný podnět k přezkumu možné sabotáže, ke které mělo dojít v souvislosti s jeho hospitalizací na podzim roku 2021. Ze schůzky na Pražském hradě si jej odnesl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který ho následně podal na Vrchní státní zastupitelství v Praze. To Zemanovo podezření o sabotáži následně označilo za nedůvodné. Server iRozhlas se na základě zákona o svobodném přístupu k informacím dostal ke kompletnímu znění Zemanova podnětu.

Na sabotáži se podle Miloše Zemana měla podílet organizovaná skupina, kterou tvořili senátoři a lékaři z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Server iRozhlas již dříve popsal obsah podnětu.

V podnětu Zeman začíná samotným převozem do ÚVN, který vzhledem k přítomnosti novinářů označuje za „spektakulární“. Zájem novinářů byl způsoben mimo jiné jeho schůzkou s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, ke které došlo den po sněmovních volbách. Hospitalizace měla být tehdy plánovaná, ale tehdejší hlava státu do nemocnice údajně nechtěla, jak řekl Babiš.

Dále čtěte

Už vám chyběl Marek Wollner? Předplaťte si Týdeník FORUM!

Když z televizních obrazovek zmizel dlouholetý novinář Marek Wollner, řada diváků čekala, kde se objeví. A je tu dobrá zpráva…

Dále popisuje nepravdivé určení diagnózy. Tomáš Tyll, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Ústřední vojenské nemocnice označil za důvod hospitalizace dehydrataci a metabolický rozvrat, což bylo podle Zemana následně vyvráceno. Na jednotce intenzivní péče se prý pak lékařská epikríza (záznamy o pacientovi) neshodovala s jeho reálným stavem. Měla být podle jeho slov kopírována ze dne na den.

Lékařské stanovisko o stavu Miloše Zemana měl získat bývalý kancléř Vratislav Mynář 13. října a podle bývalé hlavy státu v něm stálo, že prezident není schopen vykonávat funkci. Zeman v podnětu píše, že neodpovídalo ke dni jeho vyhotovení a doručení jeho zdravotnímu stavu, a navíc o něj šéfa nemocnice Miroslava Zavorala ani přednostu KARIM Tomáše Tylla nikdo nežádal. V této souvislosti připomněl schůzku, která v nemocnici proběhla 14. října s Mynářem a tehdejším předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO), na které podepsal ústavní akt o svolání poslanecké sněmovny. Mynář si stojí za tím, že prezident republiky po celou dobu hospitalizace vykonával svoji funkci.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Zemanův tehdejší stav byl plný nejasností a otevíral prostor pro spoustu otázek. Politici začali hovořit o možné aktivaci ústavního článku 66. Předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) se 13. října obrátil na Pražský hrad se žádostí o informace o zdravotním stavu tehdejšího prezidenta republiky, zda bude schopen vykonávat nadále svou funkci. Odpověď ovšem nezískal, a tak po dvou dnech s dotazem oslovil přímo ÚVN. Dne 18. října získal odpověď, která obsahovala tři sdělení: že Zeman „není v současné době schopen vykonávat žádné pracovní povinností“, že Zemanova prognóza je hodnocena jako „krajně nejistá a tím i možnost návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech je hodnocena jako málo pravděpodobná“ a že stanovisko měl už od 13. října kancléř Mynář.

Tento Vystrčilův krok a následný dopis šéfa nemocnice Zavorala Zeman ve svém podnětu označil za součást připravované sabotáže. Posudek podle něj neodpovídal objektivní realitě a nebyl v kompetenci lékařů Zavorala a Tylla. Napsal, že lékaři a senátoři „dokonali ve vzájemné koordinaci jednání“, jímž se snažili znemožnit plnění jeho ústavních pravomocí přinejmenším po určitou dobu, a tudíž tím vytvořili „materiální podklad pro formální postup“ rozhodnutí obou komor parlamentu o přenosu pravomocí prezidenta republiky. Stanovisko nemocnice popsal jako „ústavně retardační úkon“.

Členy organizované skupiny měli být tedy Miloš Vystrčil, ústavní právník Jan Kysela, který byl jedním z odborníků, se kterými nemocnice konzultovala svá vyjádření, nebo Zdeněk Hraba a Jiří Drahoš, kteří se v médiích vyjadřovali ke článku 66. Senátoři odmítají, že by jednali s úmyslem poškodit ústavní zřízení, jak tvrdí Zeman.

Vzhledem k Zemanovu uzdravení se mělo jednat o „tzv. předčasně dokonaný trestný čin“. Objektivní stránku trestného činu naplnili veřejným šířením nepravdivých informací, spektakulárním převozem prezidenta do režimového zdravotnického zařízení, vydáváním nepravdivých lékařských dobrozdání, omezením kontaktu prezidenta republiky se spolupracovníky, publikací nikým nevyžádaného a nepravdivého stanoviska lékařských autorit, že prezident není schopen zastávat svoji funkci, aktivitou směřující ke svolání mimořádných jednání Poslanecké sněmovny a Senátu České republiky a jejich orgánů se sabotážním úmyslem aktivovat článek 66 Ústavy a zbavit prezidenta jeho ústavních pravomocí na základě nepravdivých závěrů o jeho zdravotním stavu, popsal iRozhlas.

Vrchní státní zastupitelství v Praze označilo Zemanovo podezření za nedůvodné, přičemž část, kde Zeman namítal nepravdivost lékařských stanovisek, byla předána dál k prověření Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 6. To podezření také odmítlo a jejich kroky nyní prověřují nadřízení státní zástupci.