Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
I když aktuálně je i navzdory více než rok trvající pandemii covidu-19 situace na trhu práce v Česku poměrně dobrá, o práci může za souhry nešťastných okolností přijít v podstatě každý. A to i na delší dobu, což může negativně ovlivnit nárok na starobní důchod, případně jeho výši. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) aktuálně vydala přehledný manuál, který jasně vysvětluje, na co si dát pozor, aby lidem ve stáří nezbyly jen oči pro pláč.
„Období, po které člověk je či byl z jakýchkoliv důvodů nezaměstnaný a nepřihlásil se do evidence úřadu práce (ÚP), se mu do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod nezapočítává. Je-li taková nezaměstnanost dlouhodobá, může mít za následek i to, že mu nárok na důchod nevznikne vůbec, protože nezíská potřebnou dobu pojištění. Pokud nárok přece jen vznikne, doba neevidované nezaměstnanosti negativně ovlivní výši částky vyměřeného důchodu,“ upozorňuje ČSSZ v tiskové zprávě.
Přesto zákon zná i způsoby, jak případné dopady na penzi alespoň zmírnit. „Nepříznivé důsledky nezaměstnanosti na důchodové nároky je možné v některých zákonem stanovených případech řešit nebo alespoň zmírnit využitím tzv. dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k pojištění se podává na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušné podle trvalého bydliště (v Praze na Pražské, v Brně na Městské správě sociálního zabezpečení),“ nabádá úřad.
Snazší situaci a méně vrásek mají ti, kdo se po ztrátě zaměstnání přihlásí na úřadu práce. Člověk vedený v jeho evidenci zároveň spadá do náhradní doby pojištění. To znamená, že za určitých podmínek se mu doba strávená na „pracáku“ započítává do nároku na penzi stejně, jako kdyby pracoval. I když reálně dotyčný v tu chvíli žádné důchodové pojistné neplatí.
„Aktuálně platí tato pravidla: Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se před 1. 1. 1996 započítává bez jakéhokoliv omezení; doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, protože osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, je od 1. 1. 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také se započítává vždy; doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše 3 let. Tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Pokud byla tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítává se z ní pouze 1 rok. Takto získané doby se pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši dále krátí na 80 %. Uvedené neplatí v případě nároku na invalidní důchod,“ vypočítává správa sociálního zabezpečení.
Lidé se zároveň nemusí bát, že doba, kterou strávili na úřadu práce a během níž měli nižší příjmy než ve chvíli, kdy pracovali, se negativně odrazí na jejich budoucí penzi. „Pokud doba evidence na úřadu práce zasahuje do tzv. rozhodného období, což je období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, je tzv. dobou vyloučenou. V praxi to znamená, že doba evidence na ÚP se vyloučí z rozhodného období, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou pracovní činností,“ přibližuje správa sociálního zabezpečení.
Pro lepší představu navíc přidala i konkrétní příklad. „Rozhodné období pro výpočet důchodu přiznaného v roce 2020 je 1986–2019, tj. 34 let. Pokud byl v tomto období občan celkem 2 roky evidován na Úřadu práce ČR, úhrn příjmů získaných za celé rozhodné období se rozpočítá na 32 let, nikoliv na 34, vyloučená doba tedy průměrný příjem nesníží,“ popsal úřad.
Pokud si lidé nejsou něčím jistí, mohou se s dotazy obrátit na správu sociálního zabezpečení v místě svého bydliště, na centrálu ČSSZ na adrese Křížová 25, Praha 5, kde je k dispozici klientské centrum. Případně je možné vše vyřídit přes callcentrum, které je v provozu každý všední den na bezplatné lince 800 050 248.
