Ilustrační foto FOTO: Pixabay
FOTO: Pixabay
Pokud srovnáváme výši inflace v České republice se zeměmi platícími společnou evropskou měnou, celkem logicky se nabízí otázka, zda bychom dnes na tom nebyli výrazně lépe, kdybychom platili eurem stejně jako například Slovensko. Odpovědět na ni není úplně jednoduché, protože má celou řadu dimenzí, přesto ekonomové určitou odpověď naznačují.
V dubnu podle evropského statistického úřadu Eurostat vystoupala inflace v Evropské unii na 8,1 procenta, přičemž Česká republika měla třetí nejvyšší míru inflace z evropských zemí (13,2 procenta). Podle Českého statistického úřadu, který používá jinou metodiku měření inflace, pak v dubnu v Česku meziročně byla dokonce 14,2 procenta.
V eurozóně inflace podle údajů Eurostatu zůstala na 7,4 procenta. Nejvyšších hodnot pak dosáhla v Estonsku (19,1 procenta), Litvě (16,6 procenta) a v České republice. Nad deset procent vystoupala rovněž v Lotyšsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Nizozemsku a na Slovensku. Naopak nejnižší inflace byla ve Francii a na Maltě (shodně po 5,4 procentech), následovalo Finsko (5,8 procenta) a Itálie (6,3 procenta).
Vzhledem k tomu, jak vysoko se u nás růst cen pohybuje nad úrovní inflace v eurozóně, je celkem na místě uvažovat o tom, jak velké by v Česku v současné době bylo zdražování, kdybychom platili společnou evropskou měnou. Byli bychom dnes na tom lépe, kdyby minulé vlády byly odvážnější a místo neustálého přešlapování na místě euro přijaly?
Hlavní ekonom a vedoucí ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky Jan Vejmělek na otázku deníku FORUM 24, jaká by teď u nás byla inflace, kdybychom platili eurem, jestli by byla spíše vyšší, nebo nižší, odpověděl: „To je naprosto spekulativní otázka. V eurozóně máme země s vyšší inflací, i když je jich relativně málo, i ty s nižší inflací,“ zdůraznil ekonom.
Nepochybně o mnoho vyšší
A pokračoval: „Otázkou je, jak dlouho bychom hypoteticky již v eurozóně byli. A tedy jaké měnové politice bychom čelili. A možná, že jiné by bylo i nastavení fiskální politiky. Nezmínit nelze situaci na tuzemském trhu práce a jeho přehřátí. Mzdové inflační tlaky by pravděpodobně generoval, i kdybychom byli v eurozóně. Pokud si mám zaspekulovat, kdybychom byli v eurozóně a naše ekonomika rostla stejně jako v posledních sedmi letech, konvergovala, zřejmě bychom patřili k zemím s vyšším inflačním vývojem.“
Zdá se, že odhadnout, jaká by u nás byla inflace v případě zavedení eura, není snadné. Hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal na stejnou otázku pro deník FORUM 24 odpověděl: „Na počátku možná o něco nižší, ale dnes nepochybně o mnoho vyšší, protože bychom nemohli zvyšovat sazby a neměli tak kurzový kanál.“
Stroukal tak nepřímo naráží na slova končícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, podle kterého by v Česku byla aktuálně inflace minimálně mezi 20 až 25 procenty, kdyby centrální banka nezvyšovala úrokové sazby.
Politické důvody pro přijetí eura
Také bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer se domnívá, že by inflace v České republice byla dnes vyšší, kdybychom používali euro: „Neměli bychom kurz, který nás odrazil k posilování, a měli bychom ještě přehřátější trh práce, jako mají například Estonci. S inflací bychom na tom byli opravdu extrémně,“ řekl v dubnovém rozhovoru pro Týdeník FORUM Singer, podle kterého centrální banka dělá měnovou politiku úměrně ekonomické situaci a je lepší mít nezávislou měnovou politiku optimální pro naši ekonomiku než se jí vstupem do eurozóny vzdát.
Už jen z těchto odpovědí plyne, že Česká republika by si pravděpodobně, co se týče inflace, příliš nepomohla, pokud bychom dnes platili eurem. Stejně tak, když se podíváme na důvody, které podle dalších ekonomů stojí za zdražováním v Česku, nezdá se, že by je mohlo výrazněji ovlivnit to, kdybychom v minulosti přijali společnou evropskou měnu.
Týká se to výrazného růstu mezd, který souvisí s nízkou mírou nezaměstnanosti, a situace na nemovitostním trhu, kdy nemáme dostatečné kapacity nové výstavby, což rovněž přispívá k tomu, že máme vyšší inflaci než v Evropské unii a eurozóně.
Mezi další důvody vysoké inflace u nás patří značné vládní výdaje a schodkové hospodaření vlády během pandemických let. V poměru k HDP se tak státní dluh jenom za rok 2020 a 2021 zvýšil z 28,5 procenta na téměř 41 procent, přitom ještě v roce 2020 bylo Česko čtvrtou nejméně zadluženou zemí v EU, o rok později už ale jen šestou. V ničem z toho by nám euro asi nepomohlo. A pak tady máme faktory, které zvyšují inflaci i v jiných evropských státech, a to je ještě doznívající pandemie a válka na Ukrajině.
Důvody pro přijetí eura tak zřejmě spočívají někde trochu jinde než v oblasti inflace. Jde především o politické důvody, kdy je zkrátka z pohledu České republiky a její bezpečnosti a celkového vývoje lepší být v jádru evropské integrace než na jejím okraji.
