
Stalinův pohřeb. O spontánnosti vypovídá nápis STOP. Tam už běžní truchlící zřejmě nesměli. FOTO: youtube/Martin Manhoff/RFE-RL
FOTO: youtube/Martin Manhoff/RFE-RL
Pro Sovětský svaz byla smrt Josifa Stalina zlomový moment. Několik dní poté, co utrpěl masivní mrtvici, Josef Stalin zemřel 5. března 1953.
Čtyřiasedmdesátiletý sovětský diktátor strávil 31 let v čele komunistického státu a byl hlavou nejkrvavějších událostí v jeho historii. Během velké čistky z let 1936–1938 režim připravil o život přes šest set tisíc lidí zastřelením za údajné politické zločiny. (Komunističtí vládci ale byli krutí od samého počátku, a to již za Lenina, jak připomíná opakovaně třeba Alexandr Solženicyn.) Stalinův režim zavraždil nebo jinak připravil o život miliony lidí. Nebyla snad rodina, který by jím nebyla postižena.
Jeho pověst vylepšovalo vojenské úsilí země za druhé světové války, kdy o život přišlo kolem třiceti milionů lidí. (Odhady se dodnes liší.)
V roce 1953 stále více nemohoucí Stalin ještě veřejně vystupoval jako všemocný vůdce. Jeho smrt sovětskou veřejnost šokovala.
Jak uvádí internetový deník The Moscow Times, Stalinův státní pohřeb, který se konal dne 9. března, byl masivní událostí se složitou choreografií. Prakticky všechna tehdejší média používala oficiální státní záběry.
Nyní se to všechno změnilo. Tento měsíc Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda publikovalo jediný známý nezávislý záznam ze Stalinova pohřbu, který nabízí jedinečný pohled na poslední rozloučení sovětského státu s diktátorem.
Major Martin Manhoff, asistent armádního atašé v Moskvě, pořídil videozáznamu z oken na americkém velvyslanectví, které tehdy bylo na na Rudém náměstí. Zatímco předchozí záznamy byly silně upravované s ohledem na velebení Stalina, Manhoffův záznam je syrový a někdy nejistý. Film, jak The Moscow Times uvádějí, se soustřeďuje na jiné aspekty průvodu: dlouhé řady vojáků v kabátech, vidíme Stalinovu rakev zahalenou do rudé barvy, řady pohřebních věnců a davy Rusů, kteří se přišli rozloučit s vůdcem.
Douglas Smith, historik ze Seattlu, objevil pohřební záběry – spolu se stovkami fotografií pořízených Manhoffem – na americkém Severozápadě.
Na svém Facebooku o objevu Douglas píše: „Major Martin Manhoff sloužil na americkém velvyslanectví v Moskvě od února 1952 do června 1954, kdy byl vyhoštěn ze SSSR na základě obvinění ze špionáže. Během dvou let v Sovětském svazu Manhoff hodně cestoval a nahrával hodně z toho, co viděl na barevné diapozitivy a barevný 16mm film. Všechny tyto materiály skončily v jeho skříni v jeho domě ve státě Washington, kde ležely neviditelné po více než půl století.
Po smrti jeho manželky jsem byl letos v létě požádán, abych navštívil dům Manhoffových a zjistil, zda Martin zanechal něco hodnotného. Byl jsem ohromen tím, co jsem zjistil. Během posledních několika měsíců jsem digitalizoval a uspořádal fotografie a filmy. Mezi skvosty je přibližně 15 minut barevného videozáznamu Stalinova pohřbu natočeného z okna v patře starého amerického velvyslanectví v hotelu National. Existuje tisíc barevných fotografií pořízených na ulicích Moskvy, Leningradu, Murmansku, Jaltě a na místech podél Transsibiřské magistrály.“
Takzvané Manhoffovy archivy, které budou zveřejněné RFE/RL v průběhu příštího měsíce, nabízejí vzácný pohled do každodenního života v Sovětském svazu během počátku padesátých let.
Server konstatuje, že objev pohřebních záběrů a fotografií přichází v neobvyklé chvíli v moderní ruské historii. Vzhledem k tomu, že Kreml se odvrací od Západu, je Josif Stalin ve stále větší míře v Rusku rehabilitován.
Objevily se nové monumenty a muzea, která ho uctívají, což vyvolává vážnou diskusi. Úředníci stále více zdůrazňují to, co považují za pozitivní aspekty Stalinovy vlády. V roce 2016 ruská komunistická strana chválí Stalina jako „obraz naděje.“
Průzkum, který minulý měsíc provedlo nezávislé Levada Center, ukázalo, že že 46 procent Rusů se dívá na Stalina pozitivně a diktátor je třetí nejpopulárnější ruský vůdce po Vladimiru Putinovi a Leonidu Brežněvovi.