Jan Keller ve čtvrtečním Právu píše o tom, že zatímco se za celé roky nepodařilo vyřešit problém sociálního bydlení, pro uprchlíky se najednou bydlení najde.
„Nedorazila k nám zatím ani první vlna legálních uprchlíků a už je cítit svěží změnu, kterou přinášejí. Intenzivně se hledají volné byty a můžeme se spolehnout na to, že se v požadovaném množství i kvalitě včas najdou.“ Dále píše: „Už zhruba deset let ležel na příslušném ministerstvu návrh zákona o sociálním bydlení. Vždy se našly důvody, proč nemůže být projednán a schválen. Obce své volné byty téměř beze zbytku zprivatizovaly, takže jimi už nemohly disponovat. Místo toho se vyhotovovaly studie o tom, že je naprosto v pořádku sestěhovávat desítky a stovky lidí do hromadných ubytoven, jejichž majitelé po dlouhá léta rýžovali peníze daňových poplatníků v množství větším než malém… Brusel do našich sociálních poměrů nezasahuje a nikdy by si nedovolil předepsat nám kvóty, které by stanovily, kolik našich bezdomovců ročně bychom se měli aspoň pokusit znovu dostat na nohy.“
Keller klade otázky, které jsou samozřejmě zajímavé. Jen je ale používá pro svou antiuprchlickou argumentaci, kterou vede už nějakou dobu.
Co tu budou imigranti dělat, je otázka, která napadne každého. Pro zdejší lidi je přece často problém práci sehnat. Co si pak počneme s cizinci? Cizinců u nás pracuje hodně. Zdejším lidem práci neberou, jak se nám pokouší vsugerovat různí nacionalisté. Dělají prostě práci, kterou zdejší lidé konat nechtějí. Bez nich by některá odvětví měla problém. Pokud půjde o počty imigrantů, které se zatím uvádějí, nebudou mít na náš pracovní trh tito příchozí velký vliv. Možná by se firmy, co naříkají nad tím, že nemají frézaře, měly začít zajímat o pár Afričanů, které si vyučí, místo naznačování, že je třeba mladé Čechy nějak nahnat do učilišť.
Zajímavější je to s bydlením a bezdomovectvím. Že u nás není sociální bydlení, je skutečně ostuda. Mělo by být doplňkem nepokřiveného trhu s byty. Že u nás není, lze ale přičíst na vrub sociální demokracii, která sociální politiku ohledně bydlení kdysi hodila na majitele bytů, protože blokovala celé roky zavedení tržního nájemného. Mnoho lidí si dost dobře bydlelo, protože platili jen část toho, kolik by činilo tržní nájemné. Jenže majitelé bytů přece nemohou suplovat sociální politiku státu. Ta doba je už naštěstí pryč.
Kellera zaráží, že najednou se nějaké volné byty najdou pro uprchlíky, když se nenašly pro české chudé. Ano, to je skutečně zajímavé. Ale jenom jako podnět k tomu, aby se tento problém také řešil. Ne však tak, že imigranti budou na ulici nebo ve stanových táborech. Bude jich ostatně méně než českých chudých. Řešit musíme oba problémy, jak bydlení chudých, tak bydlení uprchlíků.
Jan Keller dává svou nechuť s příchodem cizinců najevo opakovaně. Je zajímavé, jak se v argumentaci tento levicový politik a komentátor podobá různým ultrapravicovým radikálům.
Určitě se zase někdo ozve s tím, že když tu sluníčkáři chtějí černoušky, ať si je vezmou do svých vlatních bytů. Názor je to poněkud pomatený. Stát plní funkce, na které jedinec nestačí. Hasiče taky nezrušíme s tím, ať si lidé požáry hasí sami, když se jim oheň nelíbí. Adekvátní by bylo říci, že když je někdo pro přijímání uprchlíků, ať na to přispěje. S tím by ovšem asi nebyl problém, Češi jsou někdy docela štědří, když mají pocit, že to má smysl.
