Česká politika je v pohybu. Stačí se podívat na poslední dva volební průzkumy agentury Kantar CZ. Ten aktuální přisoudil hnutí ANO 27,5 procenta, Pirátům 21 procent hlasů, hnutí STAN 11 procent, ODS 10,5 procenta, SPD 9 procent a TOP 09 získala 5,5 procenta. Nikdo další by se do poslanecké sněmovny už neprobojoval. Současně se ukazuje, že ne všichni jsou s těmito posuny a novou realitou smířeni a reagují na ni klasickým způsobem: popíráním a vytěsněním. To je případ i bývalého europoslance za sociální demokraty Jana Kellera.

Sociolog Jan Keller ve svém sloupku v pátečním deníku Právo brečí nad tím, že čtveřici stran – hnutí ANO, ČSSD, KSČM a SPD – hrozí, že budou mít nulový koaliční potenciál. Podle Kellera je tahle situace krajně nešťastná. Dokonce se odvažuje tvrdit, že po příštích volbách do sněmovny je nejpravděpodobnější scénář takový, kdy se nenaplní vůle většiny voličů. Jak na to bývalý evropský poslanec přišel?

„Sečteme-li hlasy, jež v minulých sněmovních volbách získaly strany, které mají potíž se svým koaličním potenciálem, zjistíme, že dohromady činí něco kolem 55 procent. Jak ukazuje většina průzkumů, přízeň voličů jednotlivým stranám se za poslední tři roky nijak dramaticky nezměnila. Jako nejpravděpodobnější se tedy rýsuje scénář, podle něhož opět zvítězí s náskokem ANO, načež ho potká stejný osud, jaký zažilo po letošních volbách v mnoha krajích. Vláda bude nakonec vytvořena bez něho, jeho možní spojenci zůstanou na okraji dění a vůle většiny voličů se nenaplní,“ píše Jan Keller.

Jednička na kandidátní listině ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu z roku 2014 nečte průzkumy preferencí uvedené čtveřice subjektů úplně přesně. Je pravda, že pokles Babišova hnutí ANO a SPD Tomia Okamury oproti jejich výsledkům ve sněmovních volbách v roce 2017 (tehdy mělo ANO 29,6 procenta hlasů a SPD 10,6 procenta) není zase tak výrazný. Byť je třeba říct, že určité snížení preferencí zde nastalo.

Výrazný pokles preferencí KSČM a ČSSD

Když si vezmeme všechny průzkumy od července letošního roku agentury Kantar CZ, STEM, CVVM a Median, pouze ve třech z deseti mělo hnutí ANO stejnou nebo větší voličskou podporu než v posledních sněmovních volbách. V předposledním průzkumu Kantar CZ mělo dokonce pouze 24,5 procenta hlasů.

Okamurova SPD je na tom ještě o něco hůře. V šetřeních ve zmiňovaném období neměla nikdy srovnatelně nebo více procent než ve volbách před třemi lety. Nejvíce obdržela právě v aktuálním průzkumu agentury Kantar CZ – devět procent hlasů, ovšem v některých šetřeních CVVM měla jen 4 nebo 4,5 procenta.

Nejvýraznější pokles, kterého si však levicový sociolog Keller nějak nechce všimnout, zaznamenala sociální demokracie a komunisté. Ti obdrželi v minulých volbách do dolní komory parlamentu 7,3 a 7,8 procenta hlasů. Komunistická strana měla ze zmíněných deseti průzkumů od července pouze v jednom více než v minulých sněmovních volbách, ve dvou pak měla sice méně, ale ne nějak výrazně (ve všech třech případech šlo o průzkumy CVVM). Na druhou stranu podle tří posledních šetření Kantar CZ by se do poslanecké sněmovny vůbec nedostala.

Preference sociální demokracie jsou trochu více rozporuplné a méně jednoznačné. Mohou za to však opět především šetření CVVM. V pěti průzkumech z deseti má ČSSD stejné nebo lepší výsledky než ve volbách v roce 2017. Ve třech případech jde o šetření CVVM – jedno jí dokonce přisoudilo 13 procent hlasů. Ve třech posledních průzkumech Kantar CZ mají ovšem sociální demokraté jen 3, 4 a 5,5 procenta hlasů.

Naplnění vůle většiny voličů

Prostě a jednoduše tvrdit, jak to činí Jan Keller, že se přízeň voličů hnutí ANO, SPD, KSČM a ČSSD za poslední tři roky nijak dramaticky nezměnila, je minimálně sporné a důkladnější nahlédnutí průzkumů to nepotvrzuje. Pokud komunistům a sociálním demokratům reálně hrozí vypadnutí ze sněmovny a v průzkumech běžně místo více než 7 procent hlasů získávají pod pět nebo kolem pěti procent, dramatická změna to je, i když jde třeba jen o několik málo procentních bodů.

Dále čtěte

Místopředseda ČSSD vyzývá k velkému spojování na levici. Před sněmovními volbami z toho ale asi nic nebude

Starosta Nového Města na Moravě, místopředseda České strany sociálně demokratické a neúspěšný kandidát do horní komory parlamentu Michal Šmarda učinil…

Keller naříká, že uvedená čtveřice uskupení nemá koaliční potenciál, ale opomíjí jednu zásadní věc – tyto subjekty přece mohou spolupracovat spolu, ostatně díky tomu přece vznikla i dnešní vláda a v nějaké podobě tahle spolupráce funguje dodnes. Nikdo neříká, že se tenhle scénář nemůže zopakovat, ovšem pouze za předpokladu, že ČSSD a KSČM překročí pět procent hlasů.

Zároveň pokud se jim to nepodaří, zůstanou mimo dolní komoru a hnutí ANO s náskokem vyhraje volby, jak se domnívá Jan Keller, ale vláda bude vytvořena bez něho, s velkou pravděpodobností se nestane to, že by se vůle většiny voličů nenaplnila. V takovém případě totiž ANO, KSČM, ČSSD a SPD většinu voličů reprezentovat nebudou.

Další věc je, že vůbec není jisté to, co sociolog považuje za samozřejmé – tedy, že s náskokem zvítězí Babišovo hnutí ANO. Ve skutečnosti právě s tím mohou dost zásadně zamávat koalice, které se v současné době tvoří. Hlavně předvolební blok Pirátů a hnutí STAN k tomu má nakročeno dost významně.

Pokud Janu Kellerovi opravdu záleží na tom, aby byla naplněna vůle většiny voličů, nemusí se bát. Ona se nakonec prosadí. Otázka je, co bude říkat, až to nastane, jestli pro změnu nezačne naříkat a brečet, jak se voliči nechali napálit Piráty, hnutím STAN, ODS, lidovci a TOP 09, ale kdoví, třeba se Keller bude radovat, protože upřednosňuje vůli většiny před konkrétními partajemi.