Knihy o Trumpovi jsou zaručené trháky. Knihy Fire and Fury autora Michaela Wolffa se tři týdny od uvedení na trh prodalo více než 1,7 milionu výtisků a kusů elektronických knih a audioknih. Vyšla dokonce i u nás. Není tedy divu, že kniha bývalého ředitele FBI Jamese Comeyho vydaná 17. dubna tohoto roku vzbudila nemalý zájem. Tím spíš, že autora Donald Trump vyhodil z jeho pozice a následovala veřejná i neveřejná slyšení v Kongresu, která měla určit, zda tím prezident nechtěl mařit vyšetřování možného napojení lidí ze svého volebního týmu na Rusko.

Prodejní čísla ještě zveřejněna nebyla, na to je ještě brzo. Nicméně vydavatel dle vlastních slov připravil 850 000 výtisků a očekává podobný úspěch, jaký slavila kniha Michaela Wolffa. Tolik ekonomická stránka věci. Trumpa nemusí mít člověk rád, ale v jednom s ním musí souhlasit, jeho jméno prodává. Lze ale knihu brát ale jako víc, než jen bulvární plácnutí do vody? Odpověď je složitější, ale lze říci, že několik zajímavých věcí jsme se díky jejímu vydání už dozvěděli.

Předně čelil při jejím uvádění na trh její autor otázkám čtenářů a ti se mimo jiné ptali na jeho kontroverzní krok před prezidentskými volbami, kdy kongresu oznámil, že FBI prošetřuje nové e-maily, které by se mohly týkat jinak již uzavřené kauzy soukromého e-mailového serveru Hillary Clintonové. Dá se říci, že úplně poprvé kompletně odkryl karty. Jeho vysvětlení, že s vědomím toho, že demokratická kandidátka má větší šanci na vítězství, a tudíž je pravděpodobné, že se stane příští prezidentkou, nemohl americké veřejnosti zatajit informaci, která by její zvolení mohla zpochybnit.

S ohledem na skutečnosti týkající se ruských pokusů volby ovlivnit se starost o jejich čistotu může jevit jako naivní. Nedá se ovšem říci, že by Comey jednal nelogicky. Autor sám prohlásil, že mu naprosto nevadí, když s ním jeho čtenáři nebudou souhlasit, pokud alespoň budou vědět, proč se rozhodoval, jak se rozhodoval. Nicméně nesporné je, že nejvíce zákazníků si knihu koupí kvůli Comeyho sporu s Trumpem. V tomto ohledu je důležité mít na paměti několik věcí.

Tou první je, že i ctihodní lidé většinou píšou paměti s cílem svůj historický obraz vylepšit. Žádný smrtelník není natolik světec, aby dokázal své konání zhodnotit nezávisle, natož pokud má zjevný důvod to protistraně lidově řečeno natřít. Tou druhou pak je, že tento princip je nutno aplikovat na obě strany. Jednoduše řečeno, Comeyho důvěryhodnost je momentálně spíš výsledkem naprosté nedůvěryhodnosti Donalda Trumpa. Pro prezidentovi skalní příznivce, kterých zřejmě ubývá, ale stále je jich dost, to bude ovšem platit přesně naopak.

Comey si jistě některé detaily mohl přibarvit. Některé motivace, které v knize popisuje, samozřejmě mohou být až produktem zpětného ospravedlňování jeho kroků. To je obecná vlastnost lidské paměti. V těch důležitých a zásadních věcech je ovšem s přihlédnutím k tomu, jak s pravdou nakládá současný prezident, rozhodně snazší věřit bývalému šéfovi FBI. Pokud tedy Comey tvrdí, že Trump se chová jako mafiánský boss a svou administrativu řídí obdobně jako zločineckou rodinu, může v tom být jistá nadsázka. Na druhou stranu to ale vlastně není ani žádné překvapení vzhledem k tomu, že žádný prezident nikdy nezaměstnal tolik blízkých rodinných příslušníků ve svém nejbližším okruhu jako právě Trump. I při změnách v týmu se zdá být právě osobní věrnost šéfovi tím hlavním kritériem.

Comeyho kniha jistě nepřinesla záplavu nových odhalení a rozhodně se nedá čekat, že by dokázala šokovat Trumpovy příznivce. Jeho čím dál četnější odpůrce už zase šokovat dále možné není, takže výsledkem budou zřejmě dobré prodeje a minimální změna názoru obyčejných Američanů.