Ruský spisovatel a bývalý důstojník sloužící na ponorce Alexandr Pokrovskij se nechal slyšet, že oficiální verzi o implozi ponorky, která zmizela během ponoru k Titanicu, nevěří. Sám přišel s jinou teorií o příčině tragédie. Je přesvědčen, že šlo o sabotáž za pomoci výbušnin.
Nejšířeji přijímané teorii o příčinách nehody podvodního plavidla Titan s pěti lidmi na palubě nevěří bývalý ruský námořní důstojník a spisovatel Alexandr Pokrovskij. Ten uvedl v rozhovoru pro domácí prorežimní deník Komsomolskaja pravda, že podle jeho názoru opotřebení Titanu ani tlak vody v hloubce samy o sobě k podobné katastrofické události stačit nemohly. Odvolává se na své zkušenosti námořního důstojníka, který sloužil 15 let na ponorce. Podle stránek webu Slova bez hranic je Pokrovskij zároveň spisovatelem, jehož satirické příběhy o zkouškách a trivialitách života na jaderné ponorce jsou jak vtipné, tak děsivé.
Pokrovskij zpochybnil, že by ponorka mohla být rozdrcena, pokud již absolvovala ponory do hloubky přesahující tři kilometry. Správně navržený batyskaf má navíc podle něj „pozitivní vztlak“. V případě ztráty pohonu by se tak sám vynořil na hladinu. Spisovatel se také domnívá, že s ohledem na životnost ponorek, která činí zhruba 30 let, by Titan měl být použitelný nejméně po dobu deseti let, a to i s ohledem na chemické složení svého trupu. Skutečnou příčinou katastrofy tak podle něj mělo být odpálení výbušniny uvnitř ponorného plavidla. V tom se podle něj mohla nacházet osoba nepohodlná pro politiky, která měla být tímto způsobem zlikvidována.
Pokrovskij svá tvrzení nepodpořil zveřejněním žádných analýz konkrétních technických specifikací ponorného plavidla Titan. Neuvedl ani to, o jaké podklady, kromě „svých zkušeností“, uvedená tvrzení opírá.
Ponorné plavidlo Titan ztratilo kontakt s mateřskou lodí minulou neděli, necelé dvě hodiny po ponoření k Titanicu, asi 600 km jihovýchodně od New Foundlandu. Na palubě se nacházelo pět lidí – ředitel společnosti provozující ponorku Stockton Rush, miliardář a dobrodruh Hamish Harding, podmořský průzkumník Paul-Henri Nargeolet, britsko-pákistánský obchodník Shahzad Dawood a jeho syn Suleman. Záchranářům se o čtyři dny později za pomoci dálkově řízených dronů podařilo nalézt trosky plavidla, jehož posádka zřejmě zahynula. O technických problémech ponorky hovořili někteří její předešlí pasažéři a také odborníci, kteří mimo jiné poznamenali, že nezískala potřebnou certifikaci a že její bezpečnostní prvky nebyly dostačující.