Andrej Babiš – a sám se tím nijak netají – představuje ukázkový střet zájmů politické, mediální a byznysové moci. Vítězem voleb do poslanecké sněmovny se stal ale i navzdory tomu, že je obviněný z dotačního podvodu a je evidován jako agent StB.

Uplynulými volbami se na tom nic nemění, naopak – Babiš posílil. HlídacíPes.org detailně zmapoval byznys muže, který z titulu vítěze voleb aspiruje na post příštího premiéra.

Z analýz vyplývá, že faktický vládce Agrofertu Andrej Babiš (či jeho lidé) vystupovali mnohdy v trojjediné roli – jako příjemci dotací, jako jejich administrátoři a jako kontroloři. A to nejen v oblasti státních zakázek, ale i evropských dotací.

Novela zákona sice přinutila Andreje Babiše formálně se odstřihnout od svých podnikatelských aktivit – holding Agrofert i koncern SynBiol převedl pod správu dvou svěřenských fondů, o faktický vliv ale nikdy nepřišel. Kontrolu nad nimi svěřil svým nejvěrnějším – manželce Monice, dvěma klíčovým právníkům a současnému šéfovi Agrofertu.

Prostřednictvím skupiny Agrofert ovládá Andrej Babiš 175 českých a slovenských firem. V zahraničí pak skrz holding vlastní dalších 37 společností sídlících v jedenácti zemích světa. Skrze skupinu SynBiol, kam vyčlenil svůj klíčový byznys, pak ovládá ještě dalších 45 firem.

Desítky miliard za zakázky

Křížení politických a byznysových zájmů je snad nejvíce signifikantní v oblasti veřejných zakázek. Z analýzy zakázek pro Babišovy firmy v období let 2007 až 2016 vyplývá, že nejštědřejším zadavatelem zakázek pro Babišovy firmy byla společnost ČEPRO – firma vlastněná ministerstvem financí, řízeným do nedávna právě Andrejem Babišem.

Celkově za dané období inkasovaly společnosti z koncernu Agrofert po započtení rámcových smluv přes 35,2 miliard korun. Zakázky získalo celkem 29 společností z koncernu, se státem uzavřely 591 smluv. Firmy stojící mimo holding žádné zakázky ve sledovaném období nezískaly.

Jednoznačně nejúspěšnějšími uchazeči o zakázky byly společnosti vyrábějící biopalivo a dřevařské firmy. Nejvíce za dané období ze zakázek získala společnost PREOL, vyrábějící biopaliva z řepky olejné. Lovosická chemička inkasovala od státu 25,3 miliardy korun.

Třetí nejúspěšnější společnost UNILES získala ve stejném období řádově nižší sumu – 3,7 miliardy korun. V řádu miliard se pak pohybují i částky pro společnost Primagra vyrábějící biopalivo.

(Pro přesnost dat je třeba uvést, že: 1) některé firmy Andrej Babiš dokoupil do koncernu až po roce 2007, ve výpočtech však uvádíme veškeré zakázky získané ve sledovaném období.
 2) v částkách jsou zahrnuty také rámcové smlouvy, kde je uváděna poměrná část objemu kontraktu. Reálná částka se může lišit podle skutečného čerpání.)

Štědré SSHR

V loňském roce se ale nejvíce dařilo mlékárenským společnostem. Mlékárna Hlinsko a společnost Olma totiž získaly zakázky od Správy státních hmotných rezerv (SSHR) na dodávku a obměnu sušeného mléka za 37,5 milionu, resp. 31,05 milionu korun.

Na konci loňského roku pak od SSHR získala zakázku na obměnu vepřového masa také další Babišova firma Animalco. Ta má maso do státního rezervoáru dodávat po dobu jednoho roku za částku přesahující 46 milionů korun.

SSHR se rázem ocitla co do objemu zakázek mezi nejvýznamnějšími zadavateli pro Babišův koncern. Přitom právě vláda, ve které Andrej Babiš také zasedal, schvalovala jednotlivé nákupy komodit do státních zásob.

Vláda tak rozhodla například o zvýšení množství skladovaných potravin, které mají sloužit jako rezerva v případě nenadálé situace. Dosud zákon stanoval skladovat zásoby na jeden den, vláda s Babišem však tento limit kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci navýšila na tři dny.

SSHR poté začalo poptávat větší objem zboží – především právě od Babišových firem.

Evropské peníze

Firmám ministra financí Andreje Babiše se dařilo také čerpat peníze z evropského rozpočtu. V posledním ukončeném programovém období 2007-2013, které dobíhalo až do konce roku 2015, získaly firmy z Babišova koncernu dotace ve výši 1,6 miliardy korun. Proplaceno bylo nakonec 112 projektů v celkové hodnotě 1,2 miliardy.

Suverénně nejlépe se z Babišova holdingu v čerpání evropských peněz dařilo chemičkám jako je Lovochemie, Synthesia, DEZA či PRECHEZA. Dohromady tyto podniky obdržely za dané období víc než 818 milionů korun.

Z analýzy také vyplývá, že nejvyšší částka byla Agrofertu přidělena v roce 2014, tedy v době vstupu Babiše do vlády. Tehdy bylo alokováno pro firmy z jeho koncernu 549,6 milionů korun, což je téměř o 10% více než v roce předchozím.

Výše dotací koncernu Agrofert rostla každým rokem. Zatímco v roce 2008 bylo firmám z Babišovy skupiny přiděleno 13,6 milionů korun, o rok později již získaly téměř 57 milionů korun. Čtyři roky poté, v roce 2013, inkasovaly z evropského dotačního balíku už 501 milionů korun.

Stejně jako v případě tuzemských zakázek, i v souvislosti s evropskými dotacemi lze najít signály o střetu zájmů. O něm může vypovídat třeba už jen samotný fakt, že největší objem dotací získaly firmy Andreje Babiše prostřednictvím Ministerstva životního prostředí řízeného ministrem Babišova hnutí ANO Richardem Brabcem. Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek pak zasedal v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).

Mléko a párky na vzestupu

Současně s tím, jak se daří Babišově koncernu inkasovat státní a evropské peníze, roste i celá skupina.

Řada společností v Babišově koncernu SynBiol, přes který ovládá firmy vyčleněné z centrálního holdingu Agrofert, jako například společnost IMOBA s farmou Čapí hnízdo, se sice v minulých letech ocitla v červených číslech, zisky celé skupiny Agrofert pohybují v řádu miliard korun.

Předloni konsolidovaný zisk skupiny výrazně stoupl, letos poklesl oproti roku 2015 o téměř 10 % na 7,8 miliardy korun. Snížil se i provozní zisk na 14,7 miliardy a celkové tržby klesly o téměř 12 miliard korun oproti předchozímu roku.

Nicméně řadě společností z koncernu se v loňském roce podařilo naopak dosáhnout rekordních zisků.

Například mlékárenská Olma zvýšila meziročně zisk o 58 % na rekordních 205,7 milionu korun. S velkou pravděpodobností se na tomto pozitivním čísle odrazila právě výše zmíněná státní zakázka na obměnu sušeného mléka.