Spisovatel Karel Čapek podepisuje první exempláře svého románu Povětroň, rok 1934. FOTO: Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: Wikimedia Commons / Public Domain
Spisovatel Karel Čapek varoval před populistickou politikou, a je tak aktuální i nyní, prohlásil při středeční vzpomínkové akci u Čapkova hrobu v Praze na Vyšehradě spisovatel, scenárista a publicista Pavel Kosatík. Setkání se koná prakticky pravidelně ve výroční den Čapkova úmrtí v roce 1938. V posledních letech se ho účastní vždy několik desítek lidí.
„Kromě mnoha jiných podstatných věcí, které Čapek pro naše předky a pro nás udělal, bylo to, že upozorňoval na nebezpečí populistické politiky. A ta v dnešní době, byť v jiných podobách než za něj, zase dost reálně a silně hrozí,“ řekl Kosatík. Čapek stejně jako první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk podle Kosatíka zdůrazňoval, že člověk by v demokracii neměl až tak vzhlížet k vrcholným politikům, ale měl by podstatné věci požadovat především sám od sebe.
„Kdyby žil Karel Čapek dnes, možná že by užasl nad tím, nakolik jsme se znovu přiblížili mentální situaci lidí mezi světovými válkami. Také my se často spokojíme s pouhým hněvem a odmítáme zapracovat na neemotivním, občanském přijetí odpovědnosti za celou společnost. S tímto naším hněvem pak dovedně pracují populisté,“ poznamenal Kosatík.
Čapkovo dílo, především divadelní hra R.U.R., pro kterou vymyslel slovo robot, a román Krakatit o nebezpečí zneužití vědy, ale také jeho publicistické texty, stárne podle Kosatíka jen málo. „Kdo se chce vyznat v dnešním světě a kdo touží rozlišit, na koho vsadit by bylo správné a u koho by to bylo pouhou iluzí, ten neprohloupí a neutratí čas zbytečně, když si přečte Čapkovy 100 let staré příležitostné a takzvaně publicistické texty,“ podotkl Kosatík.
Čapek zemřel před 85 lety na následky zápalu plic, v době událostí roku 1938. Těžce nesl tehdejší mnichovskou dohodu a po ní následující kapitulaci. Úmrtí Čapka uchránilo před zatčením gestapem. Jeho bratr, malíř a spisovatel Josef Čapek, zahynul v nacistickém koncentračním táboře.
Karel Čapek patřil k nejvýznamnějším osobnostem meziválečné české společnosti. Psal i poezii, prózu, cestopisy a pohádky a věnoval se také politickým a filozofickým úvahám. Bojoval proti zlobě a nenávisti, která se koncentrovala ve fašismu a nacismu. Proto pro něj krátce po obsazení Prahy přišlo do jeho vily gestapo. Čapek byl ale již mrtev. Jeho knihy vycházejí i v současnosti po celém světě.
Společnost bratří Čapků, která pietní setkání u spisovatelova hrobu organizuje, existuje od roku 1947. Snaží se přispívat mimo jiné k šíření filozofického, mravního a sociálního odkazu Karla a Josefa Čapkových.
