Ačkoli Jaroslav Faltýnek nemá podle svých slov společného s Čapím hnízdem vůbec nic, vehementně projekt brání.

Tento první místopředseda a šéf poslanců ANO se pozastavoval nad policejní žádostí o své a Babišovo vydání z ochranné ruky poslanecké imunity do rukou spravedlnosti. Smál se přitom tvrzení policie, že Andrej Babiš převedl anonymní akcie na své děti a svou dlouholetou přítelkyni, aby zakryl vlastnickou strukturu společnosti. Kdyby prý chtěl zakrýt vlastnickou strukturu, nepřevedl by akcie na své blízké.

Vtip je jednak v tom, že akcie nakonec neskončily výhradně u Babišovy rodiny, a dále v tom, že Babiš nikomu nevěří, jak lze právě na příkladu Čapího hnízda prokázat, takže předal akcie alespoň někomu, komu věří tak „napůl“.

Faltýnkův smích je neopodstatněný už proto, že Babiš zvolil pro budoucí akciovou společnost Farma Čapí hnízdo právě anonymní akcie. Je samozřejmě velkou chybou české politické reprezentace, že tuto možnost výrazně omezila až v roce 2013, ale to darebáky a stydlivé podnikatele, kteří využívali právě anonymní akcie, morálně neospravedlňuje.

Babiš chtěl vlastnickou strukturu Farmy Čapí hnízdo zamlžit, jinak by anonymní akcie nevyužíval. Možná není náhoda ani skutečnost, že hledaní majitelé Čapího hnízda z doby, která policii zajímá nejvíce, ztratili úplně všechny dokumenty včetně všech každoročních zápisů z valných hromad a včetně všech záloh dokumentů za celou dobu, kdy čerpali a začali využívat dotace z Evropské unie určené nikoli pro miliardáře, nýbrž pro malé a střední podniky.

I kdyby však Babiš počítal s tím, že orgány činné v trestním řízení na skrývané majitele stejně přijdou, potřeboval anonymní akcie dát (či prodat) lidem, kterým nejvíce věří. Byly proto podle policejní žádosti o vydání Babiše a jeho pravé ruky z Agrofertu i z ANO Jaroslava Faltýnka převedeny na Babišovu dlouholetou přítelkyni (nynější manželku) Moniku Babišovou a dvě jeho dospělé děti, které si v celkové anonymitě libují doposud.

Jenže ani jim moc nevěřil, že mu akcie vrátí zpátky. To je, pane Faltýnku, důvod, proč akcie nepřevedl na někoho cizího. Kdyby je prodal třeba podnikateli Bakalovi nebo premiérovi Sobotkovi, třeba by se už nedočkal po pěti letech jejich vrácení i s dotací od EU (a tedy ani daňově uznatelných odpisů Čapího hnízda). U dětí a přítelkyně si vše pojistil. Jak? Jednak tím, že jim na stavbu svého nápadu nedal žádný pozemek. V podstatě jim tedy nezbývalo nic jiného, než si pronajímat jeho pozemky, které byly pro tuto investici připravené. Možná jim dal dokonce i výhodný pronájem, ale jeho výše zůstala podle policejní žádosti Evropské unii utajena, čímž byly zkresleny ekonomické parametry projektu.

Babišova firma zároveň poskytla Čapímu hnízdu ručení za bankovní úvěr ve výši 350 milionů korun. Jinak by na tak vysoký úvěr a navíc za výhodných podmínek Babišovi blízcí nedosáhli. Čapí hnízdo se díky tomu zadlužilo natolik, že byla pravděpodobná jeho budoucí neschopnost splácet dluhy, a tudíž od počátku viselo ve vzduchu jeho budoucí převzetí Babišovou firmou jakožto věřitelem.

Hrozilo však, že si během pěti let, kdy muselo na základě dotačních podmínek Čapí hnízdo patřit právě malým či středním podnikatelům, bude chtít přítelkyně Monika Babiše vzít. Čapí hnízdo by pak držely pouze Babišovy osoby blízké a nárok na dotaci by byl zpochybňován. Proto byly akcie Moniky Babišové (představující zřejmě výrazně většinový podíl na rozhodovacích právech, ale to je v médiích předmětem dohadů) převedeny na jejího bratra (nynějšího Babišova švagra). Převody mezi aktéry mohly být ještě komplikovanější, ale nemáme přístup k vyšetřovacímu spisu, abychom to odhalili. Můžeme se vsadit, že k převodu došlo až poté, co byl dojednán dlouhodobý pronájem Babišových pozemků Čapímu hnízdu, a poté, co s nimi bylo počítáno v připravené žádosti o zmíněnou dotaci. Přece jen totiž Babiš asi věří Monice více než jejímu bratrovi.

Dotaci sice čerpali Babišovi blízcí, ale v podstatě se jednalo o tzv. repo obchod, jak už jsme vás informovali, takže Farma byla po celou inkriminovanou dobu de facto ve vlastnictví Andreje Babiše, který přitom rozhodně není drobným živnostníkem, a dokonce ani podnikatelem střední velikosti.