Po měsících mlžení a dohadů se na světlo dostaly oficiální dokumenty k dotaci na farmu Čapí hnízdo. Magazín Reportér, z nějž článek s laskavým svolením redakce přebíráme, je získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Vyplývá z nich, že otěže projektu, na který byla vyplacena dotace pro malé a střední podniky, po celou dobu držel Agrofert Andreje Babiše. Farma se sice sama v dokumentech prohlásila za „nezávislý malý podnik“, všechny změny se však měly projednávat s Agrofertem, který také ručil i za úvěry na stavbu.
Březnové vystoupení vicepremiéra Andreje Babiše ve Sněmovně končí, poslanci jeho hnutí vstávají a tleskají. Vicepremiér má mírně sklopenou hlavu, sbírá papíry a odchází od pultíku. Právě dokončil svou nejvýraznější politickou řeč, která trvala bezmála 92 minut. A celá byla v přímém přenosu. Zúčtoval s každým, s kým zúčtovat chtěl, a vyřkl spoustu vět a čísel o farmě Čapí hnízdo, na jejíž budování byla poskytnuta padesátimilionová veřejná dotace, kterou mu nyní mnozí vyčítají.
Kdyby chtěl, mohl by si z těch dvaadevadesáti minut dobrých devadesát ušetřit. Stav věci by totiž věrně popsala následující krátká řeč.
„Farmu v dezolátním stavu koupil můj holding, projekt rekonstrukce přichystal můj holding, dokumentace je vedena na můj holding a územní rozhodnutí dostal můj holding. Z holdingu jsme vyčlenili jednu firmu a tu koupili moji blízcí. Na onu firmu jsme projekt převedli, původní budovy a pozemky ale zůstaly po celou dobu mému holdingu. O dotaci nežádal můj holding, ale ona vyčleněná firma mých blízkých. Firmě za úvěry ručil můj holding, který měl i právo mluvit do projektu. Úředníkům tento postup nejspíš nevadil, dotaci jsme dostali a kontrolami prošli. Jsem přesvědčen, že jsem se já ani můj holding, který později opět převzal i vyčleněnou firmu od mých blízkých, ničeho nedopustili. Děkuji za pozornost.“
Z oficiální úřední dokumentace k dotaci na Projekt multifunkčního areálu Čapí hnízdo vyplývá, že postup byl právě takový (s výjimkou vlastnictví farmy, k čemuž doklady nejsou).
Dokumenty nabízejí nový a komplexní pohled na spornou padesátimilionovou dotaci a dávají i odpověď na otázku, kdy ve své argumentaci říkal Andrej Babiš pravdu a kdy se s ní tak úplně nepotkával.
O text žádosti o dotaci včetně příslušných příloh a projektové dokumentace požádal magazín Reportér úřady již letos v lednu. A to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Po více než čtyřech měsících zamítání a odvolávání nám byly dokumenty úřadem — Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy — zpřístupněny. Spis má přes 1 200 stran, další stovky stran pak tvoří projektovou dokumentaci.
Z dokumentace lze vyčíst, jak se z velkého projektu gigantické firmy dá udělat na papíře malý podnikatelský start-up v oblasti cestovního ruchu. I to, jaké kroky byly k získání dotace provedeny, kdy bylo co vyplaceno a kontrolováno, na co veřejné peníze šly, a na co ne.
Imoba otcem, Agrofert matkou
Příběh multifunkčního centra u Olbramovic začal dávno předtím, než se nějaká rodinná firma s akciemi na majitele objevila vůbec na scéně. A celý se odvíjel v rámci Agrofertu, respektive jeho nemovitostní dceřiné společnosti Imoba. Právě ona koupila pozemky a zchátralou zemědělskou usedlost, ze které měl být areál vybudován. Imoba byla zadavatelem projektu areálu Čapí hnízdo, na ni je vedena veškerá projektová dokumentace k areálu i jednotlivým stavbám, dokončená v létě roku 2007. Imoba také, stále ještě před zrodem rodinné společnosti Farma Čapí hnízdo, získala 6. prosince 2007 od Městského úřadu ve Voticích územní rozhodnutí pro umístění staveb Čapího hnízda.
A právě podle projektů Imoby byl nakonec celý areál vybudován, i když už pod jinou hlavičkou.
Otcem zakladatelem projektu Čapí hnízdo je tedy právě Imoba. Mateřskou společností Imoby byl v té době holding Agrofert. O několik let později Andrej Babiš Imobu z Agrofertu vyčlenil, což už je ale jiný příběh. Stále však vždy byl a je jejím stoprocentním vlastníkem.
Připomeňme jen, že Imoba ani Agrofert by vzhledem ke své velikosti o žádnou dotaci pro malé a střední podniky žádat nemohly.
Tento článek je z magazínu Reportér a nevidíte ho celý. Pokud chcete pokračovat v jeho čtení a nejste předplatiteli, můžete si jej koupit individuálně.