Jedna z největších bank světa, britská HSBC Bank, přestala financovat koncern Agrofert, jak upozornil server MotejlekSkocdopole.com. Má totiž problém s důvěryhodností tohoto svého klienta. Zároveň kvůli financování investičního projektu Čapí hnízdo může mít problém i ona sama. Ještě donedávna přitom patřila k významným věřitelům Agrofertu.
Farma Čapí hnízdo měla ze svých zdrojů pouze asi dva miliony korun. Chtěla přitom vybudovat nákladné konferenční centrum, hotel, restauraci i malou zoologickou zahradu. Pokusila se proto získat dalších 50 milionů z fondů Evropské unie určených pro „malé a střední podniky“, což se jí podařilo.
Potřebovala však ještě mnohem více peněz. V úvahu v tomto případě přicházel zejména bankovní úvěr. Tak vysoký úvěr přitom neměla šanci získat, zvlášť ne za rozumnou úrokovou míru. Naštěstí se objevil Agrofert, který byl ochotný se za úvěr ve výši 350 milionů zaručit. Na pozemcích další Babišovy firmy přitom bylo Čapí hnízdo stavěno, jak už jsme vás informovali.
Server MotejlekSkocdopole.com správně upozornil, že banka HSBC musela vědět, kdo byl v době, která nyní zajímá české i evropské orgány činné v trestním řízení, majitelem anonymních akcií Farmy. Zároveň musela prověřit i celkové financování (a tedy udržitelnost) projektu Čapí hnízdo a rovněž finanční situaci i výkonnost Agrofertu, protože ten měl za Farmu převzít veškeré dluhy vůči HSBC, kdyby se extrémně zadluženému Čapímu hnízdu následně nedařilo splácet dluhy, což se nakonec také stalo.
Každá banka totiž musí pod hrozbou přísných pokut a v krajním případě i odebrání licence prověřit rizika (ekonomická, ale i právní a další) související s každým klientem. Významných klientů se to týká obzvláště.
Nyní jsme odkázáni na tvrzení Andreje Babiše, kdo Farmu v inkriminované době vlastnil. Ten přitom několikrát změnil svou mediální výpověď. Začal s tím, že netuší, komu akcie prodal, od koho je koupil, kdo na jeho pozemcích stavěl centrum a komu jeho firma ručila za uvedený stamilionový úvěr. Později se nechal slyšet, že už se nějak dozvěděl, kdo tehdy byli majitelé. Nechtěl však jejich jména prozradit. Teprve pod tlakem na mimořádné schůzi dolní komory parlamentu k tomuto tématu přiznal, že vlastníky byli dvě jeho dospělé děti a bratr jeho přítelkyně (nyní švagr). Přesné poměry jejich hlasovacích práv ve Farmě se liší v Babišově tvrzení a v policejní žádosti o jeho vydání spravedlnosti.
Nakonec se však ukázalo, že část akcií neprodal svému budoucímu švagrovi, nýbrž své budoucí manželce Monice. Proč? Zřejmě jí více věřil, a chtěl tedy nejprve nechat schválit dotaci z EU (na kterou sám neměl nárok, protože jakožto miliardář není malým či středním podnikatelem) pro projekt na jeho pozemcích. Teprve poté Monika Babišová prodala akcie svému bratrovi, čímž podle zmíněné policejní žádosti vlastnictví záměrně více znepřehlednila.
Problém je v tom, že se všechny dokumenty z inkriminované doby včetně každoročních zápisů z valných hromad ztratily, takže je obtížné zjistit, jestli Babiš nelže a nebyl vlastníkem Farmy třeba on sám.
Máme však přece jen nějaké svědky. Klíčovým svědkem by mohla být právě HSBC. Server MotejlekSkocdopole.com jde ještě dál. Banka si podle serveru měla uvědomit, že do dotace určené pro malé a střední podniky, pomocí níž bylo Čapí hnízdo spolufinancováno, nesmí být zainteresován Andrej Babiš a jeho podnikové impérium.
Pak už jen záleží na tom, jaké informace banka o majitelích Čapího hnízda obdržela. Pokud si o žádné informace nezažádala, má velký problém. Jestliže byl majitelem přímo (de iure) Babiš (což ale popírá policejní spis k jeho vydání), měla podle serveru nahlásit příslušným orgánům pokus o dotační podvod (nebo přímo podvod), jinak má rovněž problém. Konečně, jestli byli majiteli Babišovi blízcí, mohlo se také jednat o podvod.
Dodejme ale, že bez znalosti vyšetřovacího spisu nevíme, zda byl spolu s Babišovými dětmi majitelem v době žádosti o úvěr (popř. na začátku jeho čerpání) už Babišův nynější švagr nebo ještě Babišova přítelkyně Monika. Dokonce ani ona přitom tehdy ještě nebyla Babišovým oficiálním příbuzným. Navíc nevíme, jakou měl kdo z nich sílu ve formě hlasovacích práv. Možná si Babiš vše pojistil tak, aby Farma nemohla být během čerpání a během prvních pěti let (což je dotační časový test) využívání dotace právně považována za jeho spřízněnou firmu.
Jak jsme vás již informovali, v každém případě se jednalo přinejmenším o tzv. repo obchod. Farma se tak nikdy neměla dostat z účetnictví Babišových firem. Z toho by vyplývalo, že žádost o dotaci a její čerpání byl dotační (a možná i daňový) podvod. To však HSBC nemohla tušit, tedy pokud se „ve volném čase“ nezajímala o Farmu ještě více, než musela.
HSBC ale v každém případě může být klíčovým svědkem. Možná už jím dokonce dávno je. Nebo alespoň její tehdejší zaměstnanci. Jestli si snad Babišovi blízcí mysleli, že ztráta dokumentů i jejich kopií znemožní vyšetření případu, na banku úplně zapomněli. Lze tak očekávat svědecké výpovědi, kdo byl tehdy majitelem Farmy, dále kdo za ni jednal a podobně.
