Andrej Babiš na „obhajovací“ tiskové konferenci před jednáním sněmovního Mandátového a imunitního výboru opět tvrdil, že dotace z Evropské unie pro investiční projekt Čapí hnízdo buď musely být nutně uděleny oprávněně, protože byl projekt opakovaně kontrolován krajským úřadem i Ministerstvem financí (ještě v době, kdy ministr nebyl za ANO), nebo kontroly proběhly špatně.

Dokonce dodatečně poradil kontrolorům, že se měli zeptat (zřejmě právních zástupců, orgánů či managementu společnosti Farma Čapí hnízdo), kdo firmu vlastní. Babišova rodina by se prý k vlastnictví ráda přiznala. Otázkou je, proč tedy Babiš nechal tuto firmu změnit na akciovou společnost a následně nechal vydat právě anonymní akcie, za které se pak jeho děti, partnerka (nynější manželka) a její bratr skrývali (ať už před finančním úřadem, před zmíněnými kontrolory z krajského úřadu a ministerstva, před orgány činnými v trestním řízení, nebo před kýmkoli jiným). Babišova odpověď zní, že tak postupoval, protože to bylo dovoleno. Skutečně to tehdy umožňovaly primitivní zákony na Marshallových ostrovech, na ostrůvku Nauru a v České republice. Schovávat se za anonymní akcie podvodníkům znemožnila až vláda Petra Nečase.

Babišovi blízcí bohužel poztráceli všechny dokumenty (např. zápisy z valných hromad) z té doby, které by mohly posloužit jako důkazní materiál. Navíc bohužel poztráceli i všechny jejich případné kopie, elektronické i papírové. Další otázkou tedy ještě je, proč Andrej Babiš odmítl tyto dokumenty jako pozdější vlastník Farmy Čapí hnízdo dodatečně znovu vytvořit.

Místopředsedkyně sněmovního Mandátového a imunitního výboru Taťána Malá (ANO), zřejmě právě pod Babišovým vlivem, překvapivě ukázala, že dosud vůbec nepochopila podstatu policejního obvinění svého stranického šéfa Babiše a jeho blízkých (a případně také prvního místopředsedy a šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka) kvůli možnému (dokonce zjevnému) podvodu v případu investice do areálu Čapí hnízdo.

Přitom právě zmíněný výbor měl na starosti projednání policejní žádosti o vydání obou dvou klíčových členů ANO. Vzhledem k tomu, že by však Malé nevadil odklad soudu o čtyři roky, tedy na dobu, kdy už Babiš zřejmě nebude premiérem a Faltýnek předsedou sněmovního Zemědělského výboru, nebo přinejmenším už bude za námi aktuální volební období, není až tak divné, že se o případ do hloubky nezajímá.

Malá uvedla (nebo možná zopakovala po svém předsedovi, který ji nechal na kandidátce do sněmovních voleb, ačkoli měl pravomoc ji nahradit někým jiným) na ČT24, že se jí na základě některých indicií případ jeví jako politicky motivovaný (tedy nastražený na premiéra, aby se musel vzdát své funkce). Argumentovala právě kontrolami zmiňovanými Babišem, které žádný problém neodhalily.

Krajský úřad ani Ministerstvo financí však neměly v rámci běžných kontrol šanci zjistit, zda investici neřídí přímo Babiš. Podstata problému přitom nespočívá v tom, že Babiš prodal firmu svým dětem a svojí přítelkyni, což si poslankyně Malá zjevně neuvědomuje. Základní problém spočívá v podezření, že byl Babiš se svými blízkými předem dohodnutý, že se Farma Čapí hnízdo po pěti letech vrátí zpátky do jeho rukou. Jenže úřady nemohly předem vědět, že se společnost vrátí Babišovi.

Pouze auditoři (ale nikoli úřady při běžných kontrolách) mohli případně získat silné podezření (hraničící s jistotou), že byl prodej Babišovým blízkým dočasný. Nasvědčoval tomu fakt, že přípravná fáze projektu byla realizována ještě Babišovou firmou, dále skutečnost, že byl areál vybudován na pozemcích Babišovy firmy (zatímco společnost Farma Čapí hnízdo žádné vlastní pozemky neměla) a v neposlední řadě také fakt, že prakticky veškeré riziko investice nesla prostřednictvím ručení za obrovský bankovní úvěr Babišova firma.

Ale i kdyby snad kontroloři z krajského úřadu a Ministerstva financí měli možnost podvod předvídat, avšak selhali, nebo by měli během běžných kontrol šanci vystopovat, že realizaci celého projektu po celou dobu řídí přímo Babiš (jak nyní tvrdí čeští vyšetřovatelé i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)), ale nepovedlo se jim nic takového odhalit, není to argument proti dalšímu vyšetřování. Jestli selhaly úřady, tím spíše by vše měli detailně prověřit kriminalisté.

Slova poslankyně Malé, že je projekt už zhruba deset let starý a je tedy podezřelé, že se pochybnosti vyrojily teprve na konci roku 2015, tak jsou nesmyslná. Je sice pravda, že někdo mohl nabýt podezření již v okamžiku, kdy se Farma vrátila zpátky do Babišových rukou, čili na konci roku 2013, a stejně tak je možné, že čeští i evropští vyšetřovatelé třeba mohli postupovat trochu rychleji, takže by žádost o vydání Babiše a Faltýnka před spravedlnost mohla do sněmovny přijít o nějaký ten týden dříve, ale to nic nemění na tom, že by premiérem asi neměl být zloděj a podvodník, takže je vzhledem k uvedeným silným důvodným podezřením nutné vyšetřit, zda Babiš takovým podvodníkem není.