Přibývají hlasy, které považují vývoj kolem kauzy Čapí hnízdo za velmi nestandardní. Kvůli rozptýlení pochybností by ji měl posoudit soud. To je názor ředitele Transparency International Davida Ondráčky, ale i významných právníků, kteří postupu státních zástupců nerozumějí.

Dále čtěte

Vyšetřovatele Čapího hnízda Nevtípila prověřuje inspekce. Stále mu hrozí obvinění

Ředitel GIBS Radim Dragoun tvrdě zúčtoval s érou svého předchůdce Michala Murína. Za jeho vedení prý docházelo k účelovým stíháním…

V kauze dotačního podvodu Farmy Čapí hnízdo sice dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch pravomocně rozhodl o zastavení stíhání všech obviněných, ještě však nekončí. Do hry ji může hypoteticky vrátit nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který v rámci tříměsíčního přezkumu může rozhodnutí potvrdit, nebo zrušit a obnovit stíhání. Lhůta mu vyprší 17. prosince.

Neprofesionální postup žalobců

Stále více osobností z odborné veřejnosti nezávislých na vládní moci považuje postup státních zástupců v této věci za nepřesvědčivý a nesrozumitelný. To platí zejména pro Městské státní zastupitelství v Praze, které selhalo v komunikaci, a zveřejněné Šarochovo odůvodnění zastavení trestního řízení je vnitřně rozporuplné.

Neprofesionálně se ovšem zachoval i Pavel Zeman, který se krátce před oficiálním verdiktem sešel na soukromé schůzce v hotelu Aria s právní expertkou ANO Helenou Válkovou. Hovořili spolu nejen o Čapím hnízdě, ale i o sporu státních zástupců o podobu zákona o státním zastupitelství s ministryní Marií Benešovou, která toto jednání za jejími zády nese podle kuloárových zpráv velmi nelibě.

Takové chování nahrává kolujícím spekulacím o skandálním výměnném obchodu – změna zákona podle představ žalobců za zastavení stíhání. O to ostřeji bude sledováno rozhodnutí Pavla Zemana, a tím spíše by o vině či nevině měl rozhodnout soud. Nehledě na tyto peripetie přibývají názory, které tento postup podporují. Zde je jejich výběr.

David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International (27. 9. 2019, Info.cz)

„Otočka po čtyřech letech vyšetřování je pro mě velmi nepochopitelná. Je to těžká rána důvěře v nestranné vyšetřování. Odůvodnění zastavení trestního stíhání mi nedává smysl, podle mě nemíří na podstatu té kauzy, ale spíše od ní odbíhá. Jsem přesvědčený, že to mělo jít k soudu, který by posuzoval vinu, nebo nevinu. Takto zůstává pocit, že se trestní stíhání zastavilo před soudem z formálních důvodů a že je tu speciální zacházení vůči bohatému a vlivnému premiérovi. Pocit rovnosti je hodně narušený,“ uvedl Ondráčka.

Zároveň kritizoval amatérismus městských žalobců. „Komunikovali extrémně nepřesvědčivě. Únik informací, doplňování, nejprve jedna strana nejasného odůvodnění… U takto sledované kauzy to ničí důvěru ve státní zastupitelství a v jeho profesionalitu.“

Eliška Wagnerová, bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu (23. 9. 2019, Echo24)

„V každém případě si myslím, že věc je do té míry komplikovaná i důkazně, jak se ukázalo, že by bylo dobré, kdyby vyhodnocování provedl soud. Právní posouzení věci není jednoduché a příslušelo by spíš soudu než státnímu zástupci,“ řekla Wagnerová a upozornila, že v usnesení jsou uvedeny pasáže, které si protiřečí. „Uznává se vliv Andreje Babiše na celou akci, je prokázaný od počátku. Na druhé straně se z toho nic nevyvozuje.“

Wagnerová předtím v České televizi označila zveřejněné důvody zastavení trestního stíhání za neuvěřitelné. „Jestli to stálo na tom, jestli je něco malý nebo střední podnik, a čtyři roky o tom budu přemýšlet, to tedy pardon, to je velmi špatná vizitka pro právní stát,“ prohlásila.

Stanislav Balík, advokát a bývalý ústavní soudce (19. 9. 2019, Český rozhlas)

„Mám pocit, že žalobce ten text původně začal psát jiným způsobem. Možná že byl původně určený pro obžalobu, a když to bylo hodně rozepsané, tak se najednou udělalo z černého bílé. Kladu si otázku, jestli bude celé usnesení konzistentní, nebo vnitřně rozporné,“ řekl Balík a vyjádřil se i k tomu, jestli je složité posoudit, co je malý nebo střední podnik.

Dále čtěte

Zemanova past na Zemana. Co udělá se Šarochovou rozporuplnou otočkou nejvyšší žalobce?

Prohlášení prezidenta Zemana, že udělí abolici premiéru Babišovi, pokud bude pokračovat jeho stíhání, je jasným signálem, že může mít pořád…

„Z toho, co je známo, to není nic složitého. A jestliže to dokázali posoudit borci z OLAFu, a myslím, že podle té jejich zprávy přesvědčivě, tak si říkám, jak je to zvláštní, že na Městském státním zastupitelství dospěli k jinému názoru,“ podivil se.

Ve své praxi se s takto nestandardním přístupem státních zástupců ještě nesetkal, většinou v této fázi za obžaloby bojují do posledního dechu. Vypíchl často citované rozpory ve výpovědích bankéřů, kteří náhle otočili, že se nedomnívali, že má Farma Čapí hnízdo něco společného s Agrofertem, který ručil za její úvěry. „To je přesně ta situace, kdy by státní zástupce měl chtít rozpory vysvětlit u soudu. To přece nemůže rozhodnout sám.“

Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu (27. 9. 2019, Interview ČT)

Rychetský se nechtěl vyjadřovat k věcné podstatě kauzy, jelikož ještě může hypoteticky skončit na jeho stole. Přesto považuje za „opravdu neobvyklé čtyři roky někoho vláčet v trestním řízení a až v okamžiku, kdy je ukončeno, rozhodnout o jeho zastavení. Třeba pro to byly důvody, ale není to běžný standardní postup,“ konstatoval.

Lukáš Wagenknecht, senátor, bývalý auditor (Neovlivní, 16. 9. 2019)

„Státní zástupci tvrdí, že se vypořádali se závěry Evropského úřadu boje proti podvodům (OLAF) a nerozporují ho. Jen si ho prý vykládají v širším kontextu. OLAF přitom projekt pana premiéra vyhodnotil jako kategorii porušení zákona ve formě: Podvodu, zpronevěry fondů EU a porušení pravidel. To je ve zjevném rozporu s tiskovým prohlášením pana žalobce Erazíma. Tady evidentně nejde o nějaký širší kontext. Bez podrobného zdůvodnění je takový protimluv nepřesvědčivý.“

Jan Vučka, advokát, bývalý státní zástupce (23. 9. 2019, Echo 24)

„Problémem usnesení o zastavení je, že si odporuje. Na jedné straně se píše, že ‚v průběhu trestního řízení byly prokázány rodinné vazby, z nichž lze dovozovat společné jednání mezi uvedenými společnostmi, pokud by bylo doloženo odpovídajícím hospodářským jednáním a organizačním propojením.‘ Ty vazby jsou na více místech v usnesení popsány. Pak však usnesení udělá obrat, stíhání se zastaví, protože se nikdo nepřiznal. To vypadá jako dvě opačná rozhodnutí na jednom papíře,“ uvedl Vučka.

„Pokud státní zástupce Šaroch říká opakovaně důvody, byť třeba jen nepřímé důkazy, svědčící pro potvrzení podezření, pak bylo nezákonné stíhání zastavit. Z toho důvodu by Nejvyšší státní zastupitelství správně mělo usnesení zrušit,“ doplnil.

Josef Baxa, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (6. 9. 2019, iRozhlas.cz)

Současný soudce Nejvyššího správního soudu se k případu vyjádřil ještě před jeho definitivním zastavením a tvrdě zkritizoval komunikaci Městského státního zastupitelství. „Státní zastupitelství opakovaně říká, že do určité doby v této věci rozhodne a přitáhne veřejnou pozornost k tomu, že se něco stane. Když pak v kontrastu s tímto řeknou, že se nic nestalo, respektive že se něco stalo, ale neřeknou proč, jak a co se stalo, vyvolají tím totální chaos,“ prohlásil Baxa.

Obává se, že i kvůli hrubě nezvládnuté komunikaci, kdy unikly do médií neúplné a nevysvětlené zprávy o zastavení stíhání, bude výsledkem velký pokles důvěry v justici, ať už kauza dopadne jakkoli. „Důvěra v policii, ve veřejnou žalobu a nakonec i v soudy se testuje na těch těžkých případech. A toto je jeden z nich,“ varuje Baxa. K tomu není co dodat.