Ve zprávě Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) vyšetřovatelé tvrdí, že společnost Farma Čapí hnízdo nepatřila v inkriminované době blízkým Andreje Babiše, nýbrž přímo Andreji Babišovi, ovšem prostřednictvím jeho koncernu Agrofert. Alespoň to tvrdí s odkazem na vlastní zdroje server Neovlivní.cz.

Teoreticky přicházejí v úvahu tři možné postupy, jak byl zjevný, ale nutno dodat, že dosud pravomocně neprokázaný podvod proveden. Jenže je‑li výše uvedená informace pravdivá, vnáší do závěrů nejen českých, ale nově i evropských vyšetřovatelů nové otazníky, zejména není jasné, proč čeští vyšetřovatelé viní z tohoto komplotu i Babišovy blízké, jestliže majiteli nebyli.

Nic by se tedy neměnilo na tom, že se nynější premiér Andrej Babiš (ANO) pravděpodobně (možná přesněji řečeno zjevně) dopustil podvodu v desítkách milionů korun, ale vzniklo by tak podezření, že vyšetřovatelé nemají případ správně podchycený, takže by hrozilo, že Babiš prozatím unikne trestu, jaký by byl v případě provedení podvodu podle práva spravedlivý.

Jaké tři postupy tedy přicházejí v úvahu? Přímo z Babišových veřejných vyjádření vyplývala varianta, že si společnost Farma Čapí hnízdo od něj či od nějakého zprostředkovatele skutečně koupili a o dotaci z EU úspěšně žádali jeho dvě dospělé děti a bratr jeho tehdejší přítelkyně (nynější manželky). V této souvislosti mimochodem stojí za připomenutí, jak nevěrohodně od počátku znělo, když Babiš tvrdil, že neví, komu v inkriminované době Farma patřila. Jako kdyby dokonce ani nevěděl, komu ji jen krátce před žádáním o dotaci prodával a od koho ji o několik let později kupoval. Z toho je vidět, že si Babiš myslí, že mu projde vše, a přinejmenším pokud jde o jeho voliče, asi má pravdu.

Zmíněná první varianta na první pohled vypadá jako bezproblémová, ale jak informovalo Svobodné fórum již v březnu 2016 (dokonce ještě než Babiš přiznal, že Farma patřila jeho blízkým), stejně by se zřejmě (evidentně) jednalo o podvod. Čeští kriminalisté však podle veřejně dostupných informací tuto možnost přímo nezmiňují a jak vyplývá z informací údajně získaných serverem Neovlivní.cz, evropští vyšetřovatelé tuto verzi zavrhli. Podle toho se ostatně v budoucnu možná ukáže, zda byly zdroje Neovlivní.cz věrohodné.

Druhá a třetí varianta předpokládají, že mají čeští i evropští kriminalisté nějaké další důkazy. Druhá verze by totiž byla taková, že Babišovi blízcí podíly Farmy převzali (koupili, nebo na ně byly přinejmenším bezplatně převedeny), ale Farmu, a tedy i investiční projekt „soukromého JZD“ známý jako Čapí hnízdo z nějakého důvodu řídil sám Babiš, popřípadě jeho manažeři z koncernu Agrofert. Třeba proto, že má doma přirozenou autoritu, nebo proto, že svým blízkým vyhrožoval a podobně.

Třetí variantou, kterou podle Neovlivní.cz zastávají evropští vyšetřovatelé, pak je možnost, že podíly zůstaly v rukou Babiše nebo jeho firmy. Konkrétně se zdá, že byly převedeny přímo do mateřské společnosti celého tehdejšího Babišova impéria, do firmy Agrofert holding. Třetí variantě nasvědčují dvě indicie. Za prvé vyplývá Babišovo vlastnictví z dokumentů (snad pravých) banky HSBC, které v říjnu 2017 zveřejnil anonymní twitterový účet Skupina Šuman (navazující na aktivitu účtu Julius Šuman). Babiš ani Agrofert se k těmto dokumentům nevyjádřili. Za druhé, Agrofert podal proti zprávě úřadu OLAF stížnost k Soudnímu dvoru EU. Tím jednak veřejně přiznal, že zpráva mluví o případu dotace na výstavbu Čapího hnízda nelichotivě (jak svými kroky nepřímo potvrdily také česká prokuratura a ministryně financí a jak mohou doložit i někteří lidé, kteří zprávu viděli), a jednak tím přiznal, že je v očích evropských vyšetřovatelů do případu namočen.

Jsou tu však dvě indicie, které hovoří pro variantu první (popř. druhou), tedy pro možnost, že Farmu skutečně převzali Babišovi blízcí, a zhruba po pěti letech ji vrátili Babišovi a jeho impériu. Nikoli snad jen proto, že si jim v tomto podnikání z různých důvodů příliš nevedlo, ale asi také proto, že tak byli s Babišem předem dohodnuti a především proto, že si to Babiš pojistil. Čapí hnízdo totiž bylo po celou dobu stavěno na jeho pozemcích. Navíc jim jeho firma ručila za tak vysoký úvěr (řádově tisíckrát vyšší, než byla reálná hodnota Farmy v době, kdy byla oficiálně vrácena Babišovi, jak zjistilo Svobodné fórum z údajů v obchodním rejstříku), že bylo možné s vysokou mírou pravděpodobnosti předvídat spadnutí Čapího hnízda do problémů z důvodu neschopnosti splácet, čímž by se otevřela možnost pro „nepřátelské převzetí“. Farma se skutečně do vážných finančních problémů dostala, nicméně převzetí od blízkých nakonec zřejmě proběhlo přátelsky.

Babišovy firmy tedy po celou dobu nesly prakticky veškeré riziko projektu a navíc byla investice prováděna na jejich pozemcích, takže vše muselo být dohodnuto a Farma nikdy neměla opustit účetnictví Babišových firem, byť vlastníky akcií byli Babišovi blízcí. Jednalo se účetně o tzv. repo obchod.

První, již naznačená indicie pro tuto variantu je ta, že jsou Babišovi blízcí českými kriminalisty obviněni, takže v případu nějak figurovat museli. Druhá indicie pak je ta, že byl projekt prověřován z krajského úřadu i z ministerstva financí a žádné problémy s vlastnictvím nebyly nalezeny. V případě první varianty totiž ani nalezeny být nemohly. Tehdy totiž ještě Farma nebyla vrácena Babišovi.

Jen je škoda, že tehdejší majitelé zbaběle skrytí za anonymními akciemi, ať už jimi byli Babišovy děti, či přímo Babiš, ztratili všechny dokumenty (i jejich případné kopie) včetně zápisů z valných hromad. Ne že by se nemohlo stát, že vám vítr odfoukne všechny počítače i kartotéky, ale někteří nedůvěřivci by si teď mohli myslet, že cílem bylo mařit vyšetřování.