„Jste protidůchodcovská vláda,“ viní dnes Andrej Babiš koalici za snižování valorizace penzí. Jako ministr financí si však potrpěl na image zodpovědného strážce státní kasy, kterou bránil před ČSSD v čele s ministryní Michaelou Marksovou. Válčil s ní i kvůli zvyšování penzí a varoval přitom Řeckem.

Předseda hnutí ANO kvůli změně červnové valorizace napadá vládu, že je „absolutní katastrofou“. Spor o penze je pokračováním permanentní kampaně poté, co Babiš propadl v prezidentské volbě a potřebuje si spravit chuť. Jistě mu v tom bude pomáhat i jeho končící spojenec prezident Zeman, který ani po odchodu z Hradu nevynechá jedinou příležitost k revanši. Potvrzuje to i nyní, kdy snížení růstu penzí odsoudil.

Dluhová past

Oba dnes tvrdí, že vláda okrádá důchodce, a pomíjejí dluhovou past, do které zemi vehnali její předchůdci rezignací na konsolidaci veřejných financí. Pokud se z této pasti nevymaníme, zhorší se nejen budoucí schopnost financovat penze, ale i ratingy a přístup zahraničních investorů.

Dále čtěte

Důchody ve víru populismu. Zvýšení penzijního věku navrhovala i Schillerová a resort Maláčové

Demografický vývoj je nevyhnutelný a vyžaduje důchodovou reformu. Včera bylo pozdě. Veřejná debata na toto téma vyvolala hysterickou reakci opozice…

Seniorům přitom jako jediné společenské skupině rostou reálné příjmy nad rámec inflace, mnozí k nim přičítají výchovné 500 korun na každé dítě a v mediální vřavě zapadá, že si touto jednorázovou úpravou polepší důchodci s nižšími penzemi.

Spory se vedou o způsob přijetí této normy, které může vyřešit Ústavní soud. Pokud ho však kritizuje hnutí ANO, můžeme se podívat do nedávné minulosti. Rekordmanem v používání legislativní nouze je Babišova vláda. Zkrácené řízení použila při prosazování 81 zákonů, často mimo nouzový stav.

Může se hájit, že tehdy byla mimořádná situace covidové epidemie. Zároveň ale nezapře, že chaotický výkon kabinetu ANO a ČSSD opakovaně narážel u soudů. Jen od dubna do července 2021 padlo 25 rozsudků, jež označily vládní proticovidová opatření za nezákonná.

Proč tyto peripetie dnes připomínat? Babiš a jeho spolubojovníci by si měli nejdřív zamést před vlastním prahem, než začnou fabulovat o údajné totalitě.

Musíme mít odpovědnost

Vraťme se ale ještě o několik let zpět. Šéf ANO se ve vládě Bohuslava Sobotky stavěl jako marketingová hráz proti rozhazovačným plánům ČSSD. Brzdil i zvyšování důchodů a každoročně se o ně přel s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou. Ale pokud se na nějakém navýšení nakonec shodli, prodal to jako svoji zásluhu.

Dále čtěte

Obstrukční peklo? Nejde jen o penze, ale o pokus ochromit sněmovnu a anulovat výsledky voleb

Brojili jsme proti obstrukcím? To byla jiná doba, říká dnes ANO, jež slovy svého předsedy Andreje Babiše rozpoutalo obstrukční peklo.

V roce 2015 komentoval návrh Marksové zvýšit penze o 205 korun slovy: „Určitě bychom rádi navýšili důchodcům. Já bych jenom chtěl říct, že v Řecku důchodci tento měsíc nedostanou vůbec důchod. Musíme mít nějakou rozpočtovou odpovědnost. A musíme držet to, abychom se nadále nezadlužovali.“

Řecký příklad nebyl od věci. Po kolapsu státního rozpočtu musela tamější vláda snížit důchody téměř o polovinu a Řecko se dostalo pod ostrý dohled zahraničních institucí.

„Já bych samozřejmě nejraději navýšil všem, ale bylo by dobré, aby ministři řešili výdajové stránky, a nejenom navyšovali,“ reagoval tehdy Babiš a zablokoval Marksové požadované navýšení důchodů.

Šílená Marksová

Dalším typickým příkladem byly dlouhé dohady nad valorizací důchodů o rok později od ledna 2017. Marksová nakonec po mediálních přestřelkách prosadila zvýšení penzí o 300 korun, ačkoli Babiš předkládal vlastní variantu růstu o 200 korun. Nakonec „zázračně našel“ 3,5 miliardy korun, což neopomněl zdůraznit jako svůj úspěch.

„Jsem ráda, že po měsících hádek, kdy já chtěla 300 korun a on jen 200 korun, si vzpomněl na svůj slib,“ okomentovala tento obrat Marksová, která musela strpět invektivy svého koaličního partnera.

„Kdyby se všichni ministři chovali úsporně, bylo by to s důchody ještě lepší. Musím bránit státní rozpočet proti ČSSD a šílené Marksové,“ tvrdil Babiš a kritizoval snahy koaličních partnerů navyšovat výdaje.

„Kdybychom z vlády odešli, tak nebude nikdo, kdo by zabránil nezodpovědným a rozhazovačným nápadům zejména sociální demokracie, která by vše dělala systémem Špidla, tedy ,zdroje jsouʻ,“ pokračoval v útocích v deníku Právo (13. 9. 2016).

Výsledek je hubený. Za celé čtyři roky, kdy působil ve funkci ministra financí a sestavoval rozpočet, stouply penze celkem jen o 1133 korun.

Chtěli jsme 67 let

Ve stejném rozhovoru se šéf ANO vyjádřil k důchodové reformě. Vyčetl ČSSD, že chtěla zastropovat postupně prodlužovaný penzijní věk v roce 2030 na 65 letech.

Dále čtěte

Z pole až na vidličku? Zdražování potravin a polistopadový kartel Agrofertu

Světové ceny potravin už desátý měsíc v řadě klesají. V lednu spadly na nejnižší úroveň od září 2021. V Česku…

„Tomu se říká populismus. Hranici odchodu do důchodu stejně budoucí vlády změní, protože to bude rozpočtově neúnosné,“ prohlásil. Neopomněl ale podotknout, že tehdy neměl ve vládní koalici většinu a musel se přizpůsobit.

„Chtěl jsem původně přijít s vlastním návrhem, ale bylo mi řečeno, že to nemám dělat a že ho předloží paní Marksová. Původně jsme navrhovali odchod do důchodu na 67 let,“ tvrdil Babiš. ANO od toho prý upustilo, když vidělo, že bude ve vládě přehlasováno.

„Domluvili jsme se, že prověříme, ve kterých zemích Evropské unie je strop uvažován na 67 a kde na 65 let, a pak se k té věci vrátíme,“ uzavřel Babiš, což se nikdy nestalo. Ani v roce 2020, kdy chtěla prodlužování penzijního věku znovu otevřít Alena Schillerová.

Změna strategie

A dnes? Jakákoli debata o pokračování prodlužování důchodového věku pro současné mladší ročníky v době, kdy je státní pokladna v nesrovnatelně horším stavu, je pro opozici absolutně nepřijatelná.

Babiš začal rychle obracet už dřív – v momentě, kdy se stal premiérem a dominantním hráčem ve vládě. Začal skokově navyšovat vládní výdaje, nafukovat státní aparát, opakovaně přidával seniorům nad rámec valorizace a ještě se tím nezapomněl při každé příležitosti pochlubit.

Není proto divu, že ho část seniorů (nikoli ale většina) nekriticky adoruje. Zapomíná, že dříve varoval před řeckým scénářem a chtěl prodlužovat penzijní věk, podobně jako současná vláda.

Nejspíš ale jen proto, že si byl tehdy dobře vědom, že svoje „rozpočtově zodpovědné“ návrhy neprosadí, a měl to na koho svést. Dnes už naplno předvádí jen parlamentní destrukci a nejlacinější populismus.