Český vojenský pilot Aleš Svoboda prošel výběrovým řízením Evropské vesmírné agentury (ESA), stal se členem záložního týmu evropských astronautů, a mohl by se tedy stát prvním kosmonautem samostatné České republiky a druhým Čechem ve vesmíru po Vladimíru Remkovi. Nyní se zdá, že by se do kosmu mohl vypravit dříve, než to původně vypadalo. Česko totiž oslovila přímo soukromá společnost, která lety na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) organizuje. Mise má cenovku okolo jedné miliardy korun. Naší zemi by se však prý bohatě vyplatila.
Společnost Axiom, která zatím vypravila na Mezinárodní vesmírnou stanici dvě várky kosmonautů, nabídla České republice účast českého astronauta Aleše Svobody na jedné ze svých dalších misí. Jak sám řekl v České televizi, nabídka souvisí s účastí jeho kolegy Marcuse Wandta ze Švédska na misi Axiom III, která má proběhnout v listopadu letošního roku. Švédský astronaut je stejně jako Svoboda pilotem gripenu. „Stejná nabídka teď platí pro nás, v podstatě na velice podobnou misi,“ řekl Svoboda.
Zhruba dvoutýdenní až měsíční mise by byla soukromá v tom smyslu, že ji zabezpečuje soukromá firma, popsal Svoboda s tím, že v podstatě všechny mise agentur ESA a NASA jsou dnes již zabezpečovány komerčním programem společností SpaceX nebo zmíněného Axiomu. Tuto misi by navíc podle něj ESA začlenila do svého programu a zajistila by potřebnou organizaci a podporu. Pokud by se však Česko rozhodlo využít této nabídky, muselo by pokrýt náklady, které činí zhruba jednu miliardu korun.
Svoboda řekl, že by se během svého pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici věnoval provádění experimentů v oblasti medicíny, fyziologie, elektroniky a materiálového inženýrství a mohl by se podílet na rozvoji technologií, které soukromé společnosti v kosmickém průmyslu mají možnost otestovat a rozvíjet v prostředí mikrogravitace.
Věnoval by se prý také edukativním aktivitám, které spočívají v demonstracích různých fyzikálních principů, a to v rámci živých vstupů a vystupování na středních a základních školách. V první řadě ale vidí přínos své účasti v reklamním dosahu své mise, který tvoří podle něj možná nejvíc ekonomicky významný benefit. Jak dodal, i zmínění Švédové si podle něj spočítali, že díky zviditelnění své země, armády, vysokých škol a výzkumných institucí se jim náklady na vyslání jejich astronauta bohatě vrátí.