Bylo z toho na pseudovlasteneckých a proruských webech před čtyřmi lety velké haló: Čech Petr Michalů se rozhodl odejít „jako první vlaštovka“ do emigrace do Ruska. Ve svých textech na sociálních sítích nejprve matičku Rus opěvoval, střet s realitou byl ale zjevně tvrdý. Z Ruska začal „svým věrným“ adresovat žádosti o finanční podporu, u slovanských bratrů skončil ve vězení a na vytoužený politický azyl taky nedošlo.

Kdo tedy je Petr Michalů a jaký je dnes jeho osud? Dnes osmapadesátiletý muž pochází ze severočeského Varnsdorfu. Za minulého režimu pracoval jako vězeňský dozorce. Posléze se stal zkušebním komisařem pro získání zbrojního průkazu. Jenže při zkouškách napomáhal podvodům, a v roce 2010 tak stanul před soudem.

Emigrace nejprve ve Španělsku

O dva roky později, jak sám uvádí, odchází do emigrace. Podle něj se to v Česku již nedalo vydržet. Cílovou zemí se mu stává Španělsko, kde po dlouhém hledání našel práci jako řidič autobusu. Odtud začal usilovně publikovat na sociálních sítích a jedním z jeho článků je i „omluva ruskému národu, ruskému lidu a prezidentu Putinovi“.

V něm Michalů uvádí: „Věříme, že již dozrává doba, kdy budou všichni ti zaprodaní vlastizrádci, velezrádci a jejich přisluhovači, kteří nejenže rozbili a zničili svobodnou a prosperující Československou socialistickou republiku, ale též chtěli i navždy přerušit a zničit naše přátelství a spolupráci s bratrským ruským národem, po zásluze odsouzeni, a hlavně co nejpřísněji spravedlivě potrestáni.“

V jiném článku opěvuje invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968: „Díky včasnému, perfektnímu, dobře zorganizovanému a bleskovému zásahu vojsk obranného vojenského paktu socialistických států přejících si žít v míru – Varšavské smlouvy, bylo Československo zachráněno a chráněno celých nádherných 21 let, kdy lidé v důsledku této bratrské a přátelské pomoci mohli v klidu a míru žít, pracovat, studovat, budovat prosperující stát, bavit se, žít beze strachu, milovat se a rodit děti.“

Ale ani Španělsko nebylo pro pana Michalů dost dobré a v roce 2016 se přes Prahu vydal do Ruska. Po příjezdu se stává hvězdou hlavních ruských provládních „médií“. Ta o odsouzeném podvodníkovi referovala jako o nezávislém novináři, který byl vyhnán z vlastní země a nyní hledá politický azyl v Rusku.

Přispějte na život v Rusku

Michalů se usadil nedaleko Moskvy a sociální sítě zásoboval příspěvky o skvělém životě v Rusku, o němž se nám ostatním v Česku může jenom zdát. „Oni si žijí po svém, dobře a kvalitněji než v západní Evropě. Mám pocit, že jim to celá západní Evropa závidí, závidí jim jejich způsob života. Američané nemají být na co hrdí, nemají žádnou historii. Nemají duši, nemají nic,“ uvedl na konto Rusů v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Podobně jako další český „emigrant“ do Ruska Tomáš Zlatuška (ten se silnými slovy emigroval, ovšem po třech měsících se v tichosti vrátil do ČR) i Michalů nabízel ke koupi různé propriety, které nesmějí chybět u žádného českého „vlastence“.

Nicméně prodej triček s nápisy „Agent Kremlu“ či mikin „Stalingrad“ na obživu nestačí a Michalů se začínal ochomýtat okolo různých spolků a hledal nějaké mecenáše. Nebyl v tom ale kdovíjak úspěšný, a na sociálních sítích proto publikoval výzvy, aby mu Češi na jeho život v Rusku posílali peníze. Čechy současně nazýval otroky Západu a volal je do zbraně.

Michalů se také chtěl v Rusku oženit a na různých seznamkách hledal partnerku. Nicméně ani v tom nebyl úspěšný; ruské ženy zřejmě nedokázaly dostatečně docenit kvality téměř šedesátiletého Čecha žijícího na ubytovně a bezmezně milujícího Vladimira Putina a Sovětský svaz.

Po nějaké době proto Michalů mění prostředí a přesunuje se do Petrohradu. Své fanoušky se snaží oslovit i dalším projektem. Tím je „cesta přátelství“; Michalů proto z onoho „ruského blahobytu“ znovu vyzývá „české otroky“, aby mu posílali peníze. Tentokrát na nákup auta, s nímž by rád objel Rusko a cestou utužil „věčné československo-ruské bratrství“. Za vybraný 1.000.000 rublů (cca 330.000 Kč) hodlá pořídit vůz UAZ Patriot. Ale ani tento projekt mu nevyšel.

Po několika letech ilegálního pobytu v Rusku přišel v lednu 2020 zlom. Michalů píše již několikátý dopis Putinovi. V něm prosí, aby mu ruský prezident udělil občanství, nebo ať ho ruské úřady zadrží a deportují, protože prý takto dále nedokáže žít.

Poslední pozdrav z Doněcku

Na konci ledna je obdivovatel Ruska a Putina policií skutečně zadržen a po několika dnech vazby se dostává před soud. Následně je tomuto podle ruské propagandy „z vlastní země vyhnanému politickému uprchlíkovi hledajícímu azyl v Rusku“ soudně nařízeno, že musí tolik milované a oslavované Rusko opustit.

Michalů se proto přesouvá na jih do Rostova na Donu a následně se objevuje na Ruskem okupovaném území východní Ukrajiny, konkrétně v Doněcku.

Není tajemstvím, že chudý, vojenskou diktaturou řízený Doněck mnoho příležitostí nenabízí. Pro jedince typu Petra Michalů z toho vyplývá v podstatě jediná možnost – vstoupit do řad nezákonného ozbrojeného uskupení s názvem Doněcká lidová republika, v němž bude bojovat za Putinovo Rusko. Za to Putinovo Rusko, které ho zavřelo, vyhostilo a odkoplo.

A jak Michalů pravděpodobně skončí? Jednoho dne patrně zmizí. Stejně jako po jeho předchůdcích bojujících na Ukrajině za „ruský svět“ se po něm jednoduše slehne zem.

Článek vyšel na serveru HlídacíPes.org.