Americký prezident Donald Trump je pánem Bílého domu jen čtyři měsíce a už se intenzivně hovoří o impeachmentu neboli ústavní žalobě. Ta může skončit i odvoláním prezidenta z funkce. Je to reálná možnost, nebo zbožné přání Demokratů? Rozhodnout může klíčové svědectví odvolaného šéfa FBI Jamese Comeyho.

Zatímco americký prezident cestoval po Blízkém východě, na domácí scéně se řešily úplně jiné věci než boj proti terorismu. Stanice CNN přinesla informaci, že právníci Bílého domu se začínají připravovat na možnost impeachmentu Donalda Trumpa. Idea procesu s Donaldem Trumpem Ameriku rozvášnila, třeba společnost sázková Betfair předpokládá 20−25procentní pravděpodobnost, že ani nedokončí rok 2017 ve funkci prezidenta.

Trump je pod velkým tlakem kvůli aféře ruských vazeb jeho týmu a bezprecedentního odvolání ředitele FBI Jamese Comeyho. Prezident má sice na odvolání šéfa FBI právo, ale okolnosti Comeyho vyhazovu jsou alarmující. Stručně řečeno, Trump de facto sám uznal, že Comeyho propustil, protože se příliš zabýval ruskými styky bývalého národního bezpečnostního poradce Michaela Flynna. Comey opakovaně zdůraznil snahu svého úřadu důkladně prošetřit jakékoli vazby Trumpovy administrativy na Kreml. To mu nakonec zlomilo vaz.

Válka s FBI je pro Trumpa riskantní, je to silná instituce s velkým vlivem. Ředitel Comey byl podle všeho oblíbený a úspěšný. Jeho bleskové odvolání pod záminkou nanejvýš podezřelou (Comeyho údajné chyby při šetření kauzy e-mailu Hillary Clintonové) přineslo víc otázek než odpovědí. Proč se Trump pustil do takové riskantní akce? Jak závažná jsou provinění, která se snaží zakrýt?

A to není vše. Minulý týden se rozpoutala bouře poté, co prestižní list New York Times napsal, že Trump v únoru během schůzky v Bílém domě Comeyho požádal, aby tu ruskou věc „nechal být“. Vyplývá to ze zápisu, který ze schůze pořídil sám Comey. Deníku New York Times to potvrdili svědkové, ačkoli sami reportéři zápis odvolaného ředitele neviděli.

Americký prezident navíc znovu vyvolal pohoršení, když si nedávno pochvaloval, jak se po odvolání Comeyho „ruská věc vypařila“. To nejsou příliš dobře vážená slova, která jen živí stále silnější teorii, že se Comeyho zbavil, aby poškodil vyšetřování ruské aféry. A právě proto se začíná mluvit o impeachmentu. Pokud Trump vyhodil Comeyho až poté, co ho žádal, aby přestal vyšetřovat Michaela Flynna a ruské ovlivňování amerických voleb, může jít o maření výkonu spravedlnosti.

Aféru bude vyšetřovat zvláštní žalobce Robert Mueller, sám bývalý ředitel FBI. Trump jeho jmenování komentoval na Twitteru slovy: „Tohle je ten největší hon na čarodějnice v amerických politických dějinách“. Kauza nejspíš nabere nové obrátky na konci příštího týdne, kdy má před senátní komisí veřejně svědčit sám James Comey.

V zákulisí kolují informace, že vyšetřován je i Trumpův zeť Jared Kushner, který přiznal, že loni v listopadu s Rusy jednal. Michael Flynn zase odmítl odevzdat důkazy, které si vyžádala senátní komise. Patřily mezi ně například záznamy jeho komunikace s Moskvou či doklady o finančních transakcích mezi Flynnem a ruskou stranou. To všechno může Trumpovi ještě přitížit.

Chybí podpora

Pokud by se potvrdila Comeyho verze, žaloba na amerického prezidenta by byla ospravedlnitelná. Jenže kritikové a oponenti Donalda Trumpa se zřejmě vytouženého procesu jen tak nedočkají. Zahájení impeachmentu by nejdřív musela odhlasovat většina ve Sněmovně reprezentantů. Senátoři poté fungují jako porota. Aby prezidenta odvolali, je nutné dosáhnout dvoutřetinovou většinu (67 ze 100 senátorů). Pokud brzy nedojde ke dramatickému zvratu, nelze očekávat, že by většina republikánů šla proti „svému“ prezidentovi. Někteří členové roztříštěné partaje sice volají po procesu s Trumpem, ale je to zatím hrstka oponentů.

Nicméně obvinění vůči Trumpovi jsou závažná, a Kongres by je nejspíš vzal v potaz. Jak ukazují americké dějiny, Sněmovna reprezentantů postupuje v případě impeachmentu prezidentů obvykle velmi uvážlivě. I pokud by k žalobě nakonec nedošlo, potáhne se s Trumpem tato aféra ještě dlouhé měsíce.

Naposledy čelil impeachmentu Bill Clinton v roce 1998 kvůli sexuálnímu poměru se stážistkou Bílého domu Monicou Lewinskou, a následným obviněním ze znásilnění Pauly Jonesové, státní úřednice v Arkansasu. Všech obvinění byl nakonec zproštěn. Prezident Richard Nixon také čelil impeachmentu kvůli skandálu Watergate (hlavním tahounem bylo taktéž obvinění z maření výkonu spravedlnosti), ale nakonec sám ustoupil a pod obrovským tlakem veřejnosti v roce 1974 rezignoval.