
Ruští horníci (ilustrační foto) FOTO: Wikimedia Commons/ ukzarechnaya.ru/ FAL
FOTO: Wikimedia Commons/ ukzarechnaya.ru/ FAL

Západní sankce a potíže s vývozem uhlí do Asie mají stát za finančními problémy ruských uhelných společností. Polovina z nich je již nyní nerentabilní a necelá desetina se nachází v předkonkurzním stavu. Ruské ministerstvo energetiky tomu chce čelit větší podporou exportu.
Ruský uhelný průmysl může zasáhnout vlna bankrotů, která čeká 27 uhelných společností s celkovým objemem produkce čtyřicet milionů tun ročně. Dalších 62 podniků, které dohromady vytěží 126 milionů tun, utrpělo v loňském roce nadprůměrné ztráty, píše ruský deník The Moscow Times.
S ohledem na objem těžby v Rusku to podle něj znamená, že na pokraji bankrotu se nacházejí podniky vytvářející desetinu veškerého objemu těžby a společnosti produkující dalších bezmála třicet procent veškerého uhlí v Rusku jsou krachem ohroženy.
Bilance zisků ruských uhelných společností se za rok 2024 propadla bezmála o půl bilionu rublů a z původního 357miliardového zisku je nyní ve ztrátě 129 miliard. Zvlášť těžce uhelná krize zasáhla Kemerovskou oblast (Kuzbas) a Chakasko na Sibiři, kde se během roku propadla do ztráty plná polovina tamních uhelných společností.
Ruské úřady se snaží krizi čelit prostřednictvím finanční podpory exportu uhlí, a to zejména pomocí zlevnění železniční přepravy a podpory přístavů, především těch, z nichž se vyváží uhlí směrem na západ. Zároveň navrhlo poskytovat postiženým společnostem zvýhodněné úvěry, odklady plateb daní a příspěvků na sociální pojištění.
Celková výše státní podpory těžby má dosáhnout až 178 miliard rublů. Ceny uhlí v Asii přitom klesly na takřka čtyřleté minimum a zlepšení situace na trhu se neočekává, dodávají Rusové.
Země Evropské unie přijaly na dovoz ruského uhlí embargo v plném rozsahu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Zákaz dovozu platí od 10. srpna 2022.