
Volodymyr Zelenskyj, Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

ANALÝZA / V úterý se v saúdskoarabské Džiddě setkají zástupci USA a Ukrajiny, aby jednali o situaci na Ukrajině a o možnostech ukončení krvavého konfliktu, který před třemi lety rozpoutal ruský vůdce Vladimir Putin. Jednání se uskuteční nedlouho poté, co první schůzka v Oválné pracovně Bílého domu skončila roztržkou, již – podle některých názorů zcela cíleně a úmyslně – vyprovokoval Trumpův viceprezident J. D. Vance. Co se od schůzky dá očekávat, zatím nikdo netuší. Spekuluje se o podpisu dohody o využití ukrajinského nerostného bohatství Spojenými státy a o možnostech obnovit vojenskou pomoc, kterou Donald Trump zastavil, a to včetně sdílení zpravodajských informací.
Před úterním jednáním se nechal americký prezident slyšet, že „očekává velký pokrok“. V podobném duchu hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinská strana podle informací, které jsou známé, navrhne během jednání částečné příměří s Ruskem. Jeho součástí by měl být zákaz bombardování pomocí raket dlouhého doletu a také pomocí těžkých dronů. Mělo by dojít i k zákazu jakýchkoliv vojenských operací v Černém moři.
Za americkou stranu mají být na jednání přítomni ministr zahraničí Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Walz a Trumpův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Ukrajinskou delegaci povede Andrij Jermak, vedoucí kanceláře prezidenta Ukrajiny, a jednání se zúčastní také ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha, ministr obrany Rustem Umerov a zástupce náčelníka generálního štábu Pavlo Palisa.
Dojde na bezpečnostní záruky?
Deník The Economist napsal, že Ukrajina chce požadovat od USA bezpečnostní záruky. To je však podle listu „nepravděpodobné“. Domnívá se, že Ukrajina dá „jasně najevo“, že jakákoli mírová dohoda, která omezuje její vojenské schopnosti a nutí ji uznat okupované území za ruské, či dokonce zasahuje přímo do vnitřní politiky Ukrajiny, je nepřijatelná. Deník si myslí, že Ukrajinci chtějí „zahrát míč na ruskou stranu“, aby se Putin musel nějakým způsobem rozhodnout.
Američané mají na jednání údajně hlavně zjistit a posoudit, zda je Ukrajina ochotna udělat územní ústupky ve prospěch Ruska, aby bylo možno ukončit boje.
„Nemůžete říkat ,chci mír a zároveň odmítám kompromis‘,“ řekl podle agentury Reuters o nadcházejících rozhovorech jeden z nejmenovaných amerických představitelů. Podle něj chtějí USA zjistit, zda Ukrajinci mají zájem o „reálný mír“, a nejen o hranice z let 2014 či 2022. Američané také poznamenali, že jejich delegace má za úkol ujistit se, že Ukrajina chce opravdu zlepšovat vztahy s USA, které byly narušeny hádkou v Bílém domě.
Stanice NBC News je s odkazem na zdroje z americké administrativy přesvědčena, že Donald Trump dal svým poradcům jasně najevo, že mu pouhé uzavření dohody o nerostech stačit nebude. Prý hodlá na Volodymyra Zelenského tlačit, aby udělal Rusku významné územní ústupky. Ve hře má dokonce být i požadavek na odstoupení ukrajinského prezidenta z funkce.
Zpravodajské informace v centru pozornosti
Ukrajinská strana se však především bude pokoušet přesvědčit Američany, aby obnovili sdílení zpravodajských informací a také dodávky vojenské podpory. Bude také tlumočit, že prezident Zelenskyj opravdu usiluje o rychlé ukončení války s Ruskem. Z ukrajinských zdrojů zaznívá, že normalizování vztahů s USA je pro Ukrajinu v této chvíli absolutní prioritou.
Nicméně podle listu The Financial Times, odvolávajícího se na zdroje z evropské diplomacie, bude Ukrajina k jednání o příměří přistupovat v duchu „něco za něco“ či „laskavost za laskavost“. Výsledek je tak dopředu velice nejasný, protože se nedají ani odhadnout meze, kam jsou obě strany ochotny ustoupit.
Na Ukrajinu se snaží působit Velká Británie, jejíž premiér Keir Starmer podle The Times vyslal na Ukrajinu svého poradce pro národní bezpečnost Jonathana Powella. Ten má prý Volodymyru Zelenskému předat od britského premiéra „doporučení, jak se vyhnout opakování katastrofální potyčky v Oválné pracovně s Donaldem Trumpem z 28. února“. A to přesto, že se samotný prezident jednání nezúčastní, přestože je v Saúdské Arábii kvůli jednání s korunním princem Mohammedem bin Salmánem.
Keir Starmer se podle The Times navíc snaží ovlivnit i Donalda Trumpa, aby obnovil sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Velká Británie doufá, že se Trumpovo rozhodnutí podaří zvrátit, protože pro Ukrajinu jde v tuto chvíli o nejnaléhavější požadavek, který je navíc i proveditelnější než obnovení vojenské pomoci.
Co když Putin nebude chtít?
Otázkou zůstává, jak se situace bude vyvíjet dále, pokud se Ukrajina se Spojenými státy na něčem dohodnou, ale jejich dohodu nebude Putin ochoten akceptovat. Pak by zřejmě musel americký prezident na ruského diktátora vyvinout nečekaný tlak. Není ovšem jasné, jak by to učinil a zda by opět spíše netlačil na napadenou Ukrajinu.
Přestože se Rusko jednání přímo neúčastní, bude mít na stole své požadavky. Ty bude tlumočit americká strana. Kreml bude zcela jistě požadovat neutralitu Ukrajiny a vyloučení zahraničních mírových sil. Kurt Volker, který sloužil jako zvláštní zástupce pro Ukrajinu v první Trumpově vládě, řekl, že Rusko je schopné jakýkoli návrh na příměří zneužít k přezbrojení, vedení hydridní války a další invaze.
Neúspěch vzájemného americko-ukrajinského jednání by patrně znamenal ještě brutálnější nátlak ze strany administrativy Donalda Trumpa na Ukrajinu. Pak by to ovšem podle The Economist mohlo skončit tím, že se Ukrajina stane jakousi „šedou zónou“, které bude Washington a Kreml ve vzájemné shodě diktovat, cokoliv si dohodnou.