Myslel jsem si, že ministr Petr Gazdík (STAN) přinese nové myšlenky. Čekal jsem větší ideové inovace, se kterými přijde. Místo toho jsem viděl pokračování politiky exministra Roberta Plagy. Možná potřeboval víc času. Odchází ve chvíli, kdy nemohl prokázat svůj přínos, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 expert na vzdělávání Petr Chaluš.
Jak byste ohodnotil půlroční působení pana Petra Gazdíka na ministerstvu školství?
Jako zaměstnanec státní organizace pod ministerstvem školství bych ho radši nehodnotil, protože to ani nemůžu. Potom se ale pohybuji jako nezávislý expert na univerzitě a ve Foru rodičů, kde hodnotíme spolupráci s ministry z pohledu rodičovských organizací, které se zabývají vzděláváním, a díváme se na to, jestli se to někam posouvá, nebo ne.
Na začátku mě překvapila jeho ochota navázat na bývalého ministra. Tím bych asi začal. Bylo to trochu překvapivé, protože se vymezil tak, že navazuje naprosto na všechno, co bývalý ministr připravil. Myslím si, že všichni čekali, že přinese nějakou novou vizi, za kterou si bude stát. Jedna z dobrých věcí, co se týče rodičů, byla, že byl ochotný se setkat se všemi neziskovými organizacemi a platformami. V tomto smyslu komunikoval, byl ochotný spolupracovat, setkávat se. Ukázalo se, že rozšiřuje svoje poradce a chce mít širokou škálu poradců. To svědčí o jeho snaze komunikovat. Snažil se nabídnout konkrétní věci.
Zároveň ale na druhou stranu přijal úplně všechno a až příliš přijímal názory různých platforem. Z mého pohledu přejímal občas už nějaké připravené produkty a čekal bych, že přijde s nějakou koncepcí, která bude založená na programové shodě této vlády. Z mého pohledu jsem si myslel, že nová vláda přinese nové myšlenky. Čekal jsem větší ideové inovace, se kterými přijde. Místo toho jsem viděl pokračování politiky pana Plagy. Není to ale ani dobře, ani špatně. Možná potřeboval víc času. Odchází ve chvíli, kdy nemohl prokázat svůj přínos.
Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi osobně hodnotí Petra Gazdíka jako nejhoršího ministra kvůli tomu, že jeho návrhy nebyly domyšlené. Vy s jeho pohledem tedy nesouhlasíte?
S tím rozhodně nesouhlasím. Petr Gazdík navazoval na rozpracované návrhy. Jestli o tom pan Sárközi neví, se může stát. On opravdu navazoval ve všem. Možná to chtěl dotáhnout do realizace. Návrhy, které narážely u pana Sárköziho, když je navrhoval pan Plaga, tak s nimi Gazdík narazil znovu. Nevím, proč to říká, ale říká to o každém ministrovi.
Vláda chce například zlepšit kvalitu výuky na základních a středních školách tím, že do konce roku 2023 dokončí revize rámcových vzdělávacích programů. Už v březnu vláda představila hlavní směry reformy. Jedná se například o volbu druhého jazyka nebo rozdělení na jádrové a rozvíjející učivo. Jak se na tyto snahy díváte?
To už se řeší mnoho let. Řešilo se to ještě před Plagou. Revizi rámcových vzdělávacích programů odkládají, protože je náročné komunikovat se všemi skupinami, veřejností. Může to být nebezpečné a můžou z toho vzniknout různé politické konflikty. Co se mají děti učit, je vždy konfliktní téma. Nikdy to nedotáhla a to, že to má vláda v programu, znamená, že chtěla ukázat, že to dotáhne.
Myslím si, že se to bohužel neukázalo. Pan Gazdík odešel dřív, než se dopsaly hlavní směry, což je dokument, kde je napsané, jak má revize RVP vypadat. Má být někdy dopsaný, ale kdo se za něj zaručí? Dopsané to ale není, takže nemůžeme odhadnout rizika dalšího prodloužení.
Odchod Gazdíka je pro vládu nebezpečný, protože slíbila, že to dotáhne, ale na to potřebuje ministra. Všechno šlo do teď poměrně dobře, ale toto je riziko pro rozpracované věci, které na ministerstvu dělají. Můžou je odložit a nemusí se zvládnout dodržet všechny sliby.
Čekal jsem, že až dopíšou dokument, který se jmenuje Hlavní směry revize RVP, že vznikne ještě jedno kolo veřejné diskuze, aby na tom byla shoda. Bude tam natvrdo napsané, jestli chceme druhý cizí jazyk, jestli chceme zvyšovat hodiny duševního zdraví dětí. Je velmi důležité, aby tomu nový ministr rozuměl a aby se obklopil správnými lidmi. To pan Gazdík neudělal úplně dokonale. Trochu si myslím, že se může stát, že se s novým ministrem prodlouží debata. Bude muset být hodně dobrý, aby to dotáhl, protože jinak slib nesplní. Může ho obejít a udělat aktualizaci osnov, ale nebude to ta změna, jakou veřejnost očekává.
Je změna osnov nejzásadnější reformou, kterou bude muset nový ministr prosadit?
Reforma rámcových vzdělávacích programů je to nejzásadnější, pokud jde o reformu vzdělávacího systému. Osnovy jsou jednou z jeho hlavních částí. Druhá věc je, že bude muset dokončit téma změny vzdělávání učitelů. Souvisí to s tématem ocenění učitelů, aby o profesi byl zájem. Toto téma je také rozpracované – změna pedagogických fakult, změna přípravy učitelů na profesi, jejich ohodnocení, kariérní řád, aby rostl jejich plat a měli motivaci se vzdělávat. To stojí peníze, takže ministr musí prosadit prostředky na podporu učitelů, které musí obhájit na vládě.
To je druhý velký úkol, který je rozpracovaný, jinak budou učitelé odcházet z profese, budou vyhořelí a demotivovaní. Je to problém, který se řeší mnoho let, a očekávalo se, že ho tato vláda dořeší. Potom jsou tady další věci, které třeba já nepovažuji za důležité, ale někdo jiný by řekl, že důležité jsou. Za mě jsou priority tyto dvě věci, protože obě zvyšují kvalitu škol. Obě reformy jsou důležité a náročné. Nový ministr je musí rychle a dobře dotáhnout, protože když to neudělá, tak budou problémy trvat. Systém má tendenci se zhoršovat, takže ministerstvo musí být aktivní a nečekat, že se to samo vyřeší.
Mluví se o tom, že české školství není na úplně vysoké úrovni. Jak by se to dalo změnit?
Je důležité si říct, že jsou dva pohledy na úroveň školství. Úroveň měříme podle nejhoršího žáka. Když měříme kvalitu školství podle nejhorších žáků, tak tam máme obrovské rezervy. Čím chudší rodina a region, tím víc má na konci horší výsledek ve škole. Škola mu ale nedokáže pomoct. Ministerstvo školství nese zodpovědnost za to, aby jim školy dokázaly pomoct, protože je potom pro stát drahé, že má nevzdělané lidi. Musíme se postarat o inkluzi a děti, které jsou ohrožené.
Druhý pohled říká, že důležitější jsou talentované děti. Školství má vychovat exkluzivní vědce, techniky a podnikatele. Když se na to podíváme z tohoto pohledu, tak se můžeme spolehnout na kvalitní univerzity. Řekl bych, že důležitější je téma duševního zdraví dětí, aby prošly základní a střední školou motivované a nezničené a aby měly dostatek kariérního poradenství a nasměřovaly se do budoucna na nové obory. Musíme je dobře motivovat, najít talent a nasměrovat ho. Základní dovednosti školy podceňují. Pořád učíme informace, což opakoval i pan Gazdík a pan Plaga. Potřebujeme, aby děti dostaly ve škole chuť a motivaci, aby z nich v životě něco bylo.
Je české školství připraveno na nápor, který by podle odborníků mohl přijít na začátku dalšího školního roku v souvislosti s nástupem některých dětí z Ukrajiny?
To je těžká otázka, protože se to nedá z ničeho poznat. Všichni to uvidíme během září. Myslím si, že v České republice teď není nikdo schopný to odhadnout. Všichni slibují, že to zvládnou. Já musím říct, že bych čekal přesnější plán. Abych byl klidnější, tak bych čekal, že bude plán už teď detailně připravený. Co se stane, když se děti nevejdou do škol? Vím, že existuje postup, ale jak to ministerstvo vyřeší? Přijde mi, že by mohly být alternativy lépe připravené. Zatím je to plán, který ale nemusí stačit.
Rozhodně není cestou postavit ukrajinskou školu. To přinese jen problémy do budoucnosti. Pro města je to nejjednodušší cesta. Ukrajinské děti tím ztratí možnost se integrovat, nenaučí se česky a můžou vznikat problémy. Začneme si tím vytvářet izolovanou komunitu, která časem nebude integrovaná do české společnosti.