Pohřeb papeže Františka FOTO: Zbyněk Pecák / FORUM 24
FOTO: Zbyněk Pecák / FORUM 24
Papež František zemřel na Velikonoční pondělí 21. dubna ve věku 88 let a církevní předpisy stanoví, že volební proces musí začít 15. až 20. den po papežově úmrtí nebo odstoupení. Existují ale výjimky. Aktuální normy pro volbu papeže vydal Jan Pavel II. v apoštolské konstituci Universi Dominici gregis z 22. února 1996, později je pozměnil papež Benedikt XVI.
V článku 37 konstituce se uvádí, že se kardinálskému kolegiu uděluje právo posunout začátek konkláve, pokud je zřejmé, že jsou přítomni všichni kardinálové volitelé. Může také ze závažných důvodů odložit začátek volby o několik dní. Uplyne-li však maximálně 20 dní od začátku uprázdnění stolce, jsou všichni přítomní kardinálové volitelé povinni přistoupit k volbě.
Papeže volí v tajné volbě kardinálské kolegium v takzvaném konkláve, volba se koná v Sixtinské kapli. Konkláve (z latinského cum clave – uzamčen na klíč) je shromáždění kardinálů, kteří ještě nedovršili 80 let, jejich počet je však omezen na 120. I zde může teoreticky nastat výjimka. Kardinálů-volitelů je nyní 135 a v článku 35 Universi Dominici gregis se píše, že žádný z nich nemůže být vyloučen z volby, a to z jakéhokoli důvodu nebo záminky. Ze současných 135 kardinálů-volitelů 80 procent jmenoval papež František. Dva ale už dříve oznámili, že se omlouvají ze zdravotních důvodů.
O nástupci Františka letos nebude rozhodovat žádný zástupce českých katolíků a Česká republika či Československo nebude mít svého zástupce na konkláve poprvé od roku 1963. V roce 1978 se konkláve konalo dvakrát, při volbě papežů Jana Pavla I. a Jana Pavla II. Obou voleb se tehdy zúčastnil kardinál František Tomášek. Konkláve v roce 2005 se zúčastnil český kardinál Miroslav Vlk a o osm let později byl mezi volícími kardinály český kardinál Dominik Duka, který však nyní ve věku 82 let již volit nemůže.
Kardinálové zvolí s téměř naprostou jistotou novým papežem jednoho ze svých řad; teoreticky sice mohou zvolit jakéhokoli pokřtěného muže, ale činí tak málokdy; posledním papežem „nekardinálského původu“ se stal Urban VI. v roce 1378.
Při konkláve jsou kardinálové ubytováni v rezidenci Dům svaté Marty z roku 1996, kde jsou naprosto odstřiženi od vnějšího světa kvůli zachování tajemství, jež volbu papeže obklopuje. V apartmánech má kardinál k dispozici samostatnou koupelnu a pracovnu s psacím stolem. Poprvé tam byli kardinálové ubytováni při konkláve v roce 2005, když se volil nástupce papeže Jana Pavla II.
Aktuální normy pro volbu papež vydal Jan Pavel II. Pokud podle tohoto nařízení byly tři série skrutinií (33 – 34 hlasování) bezvýsledné, pak postačila pro zvolení prostá většina hlasů. K uplatnění tohoto pravidla nikdy nedošlo, už v červnu 2007 ho nástupce Benedikt XVI. změnil – podle nového pravidla se v dalších hlasováních automaticky hlasuje o dvou nejúspěšnějších kardinálech posledního skrutinia třetí série a je třeba získat dvoutřetinovou většinu hlasů kardinálů přítomných na konkláve.
Dříve se volilo třemi možnými způsoby – aklamací (jednomyslný souhlas všech, který byl nahlas vyjádřen), delegací (mezi kardinály byl jmenován lichý počet zástupců, kteří volili) a tajným hlasováním. První dva způsoby zrušil Jan Pavel II. v roce 1996.
Všichni účastníci konkláve jsou vázáni mlčenlivostí pod trestem exkomunikace (vyloučení z církve), volba se koná tajnou formou, kardinálové a personál nesmějí opustit konkláve, ani se stýkat s veřejností a mít spojení se světem. Kardinál nesmí volit sám sebe.
Podle údajů České biskupské konference, které zveřejnila v roce 2009 u příležitosti návštěvy papeže Benedikta XVI. v ČR, se lístky dříve pálily v kamnech a podle úspěchu se k nim přidala buď suchá sláma (bílý kouř) nebo při neúspěšné volbě mokrá (černý kouř). V roce 1962 nařídil Jan XXIII. archivaci lístků a místo nich používat chemikálie.
Jakmile je nový papež zvolen, bílý kouř, který se vyvalí z komína, oznámí světu, že nový papež byl úspěšně vybrán. Nového papeže také oznámí „pro jistotu“ i zvuk zvonů baziliky svatého Petra.
Zvolenému je položena otázka, jestli papežství přijímá, a pokud dotyčný souhlasí, následuje druhý dotaz: „Jaké jméno si zvolíte?“ Poté nově zvolený papež odchází do sakristie, kde obdrží bílý papežský oděv a poté se vrací mezi kardinály a ti mu po jednom přísahají. Na balkon u baziliky svatého Petra vystoupí nejprve první z kardinálů-jáhnů, který k lidu pronese slavné „Habemus Papam dominum cardinalem … qui sibi nomen imposuit…“ (Máme papeže, pana kardinála…, který si zvolil jméno…). Potom již nový papež z téhož balkonu udělí první požehnání Urbi et Orbi.
Dříve byli nástupci voleni římským lidem, poté římským klérem a lidem a nakonec jen kněžími a kardinály. První konkláve se konalo po smrti papeže Řehoře IX. v říjnu 1241. Nejdelší volbou v dějinách papežství vůbec byl 1. září 1271 zvolen papež Řehoř X. – trvala 33 měsíců. Nejkratší byla volba papeže Julia II. 31. října 1503, která trvala jen několik hodin. Od začátku 20. století netrvala volba nového papeže nikdy déle než čtyři dny. Joseph Ratzinger, který přijal jméno Benedikt XVI., byl zvolen po dvoudenním rokování. Rovněž volba papeže Františka trvala dva dny a pět volebních kol.
