Zatím ještě Putinova říše sestávající ze strachu, lží a postsovětské nostalgie drží pohromadě, pomalu se ale začíná hroutit. Když jde v mocném Rusku do tuhého, sáhne vláda ráda po osvědčeném receptu: stavebních pracích. Vladimír Putin jednou vyprávěl, jak leningradská KGB v době, kdy pro ni pracoval, zamezila protestu disidentů jednoduše tím, že náměstí zatarasila těžkou technikou a ze stavebních důvodů ho uzavřela. V době konání soudního procesu s úhlavním Putinovým nepřítelem a miliardářem Michajlem Chodorkovkým se před soudní budovou opět objevili dělníci – a od té doby i několikrát na všech hlavních moskevských náměstích v době konání větších protestů. Článek Borise Reitschustra pro magazín Focus.

V pondělí, den po překvapivých protestních akcích proti korupci, ruská média najednou ohlásila, že je Puškinův památník v srdci Moskvy kvůli „rekonstrukci“ až do září uzavřen. Přesně to místo, kde odhadem desítky tisíc převážně mladých demonstrantů vyjádřily svou nevoli s Putinovým systémem. Rekonstrukční práce byly ohlášeny již minulé léto, dodala ruská média, a část prostranství byla zabrána již před protesty.

Přesto měl nyní někdo s kompletním záborem hodně naspěch – památník básníka a národní svátosti je považován jako obzvlášť symbolické místo k pořádání protestů. Dvě další prostranství, kde se opozice ráda shromažďovala, se díky stavebním pracím už před lety stala pro protesty nevhodná – náměstí Manéže a náměstí Triumfalnaja.

Shon odehrávající se kolem stavby není náhodný: protesty zastihly Kreml nečekaně. Ani samotná opozice s tak velkým ohlasem nepočítala. Lidé vyšli do ulic ve zhruba 100 ruských městech. Konkrétním spouštěčem prvních velkých demonstrací od masových protestů proti falšování volebních výsledků v r. 2011 a 2012 bylo video bojovníka proti korupci a vůdce opozice Alexeje Navalného o bohatství premiéra a Putinova důvěrníka Dmitrije Medveděva. To pochází z pochybných darů oligarchů a spravují ho „dobročinné nadace“ vedené Medveděvovými blízkými. Ruské úřady na odhalení reagují nicneděláním a mlčením. Tváří v tvář napjaté hospodářské situaci a rostoucí chudobě už mnoha Rusům došla trpělivost – a vyšli do ulic.

Nervózní Kreml proměnil centrum Moskvy v opevnění

Kreml reagoval tím, že v neděli proměnil centrum Moskvy vpevnost. Policejní vozidla a policisté s bojovou výzbrojí byli všude, Rudé náměstí bylo uzavřeno. Až tisíc zatčení v samotném hlavním městě, včetně nezletilých; brutální násilí namířené proti pokojným demonstrantům. Režimem ovládané vnitrostátní televizní stanice o demonstracích mlčely, ruské stanice vysílající do zahraničí mluvily o několika stovkách  protestujících a tvrdily, že demonstrace v Moskvě nebyly povolené – přitom to podle ruského práva není vůbec nutné, stačí samotné ohlášení.

Nespokojenost s nespravedlností a svévolí silnější než strach

Pro Putina nepřicházejí protesty zrovna ve vhodnou dobu: za rok se konají prezidentské volby. Již prosincové volby do Dumy ukázaly, že většina Rusů nechce jít volit. Putinova podpora pramenící z euforie po anexi Krymu se rozpadá. Jeho mocenskou základnu tvoří strach lidí ze státního represivního aparátu a masivní propaganda ve státem řízených médiích. Obojí už zjevně nezabírá jako dříve. Především mladí lidé se raději informují prostřednictvím internetu než ve státní televizi. A nespokojenost se sociální nespravedlností, svévolí a korupcí je u mnoha silnější než strach. Ten Putin rozséval například drastickými tresty vězení pro účastníky posledních protestů v r. 2012 nebo brutálním pronásledováním svých kritiků.

„Generace Putin“ by se mohla stát osudnou

Zrovna „generace Putin“ – jak se nazývají ti, kteří za Putina vyrostli – by se mohla stát Putinovi osudnou. Jí chybějí možnosti sociálního vzestupu, protože po velkých bojích o přerozdělení majetku v devadesátých letech a od raného putinovského období jsou sociální poměry zabetonovány, a to tak silně, že kritici dokonce mluví o kastovním systému. Mnoho mladých lidí má už masové indoktrinace, hurápatriotismu a středověkého klerikalismu dost. Jde to tak daleko, že jsou dokonce na moskevské konzervatoři studentům předčítány seznamy nepřátel národa – tedy kritiků Putina.

„Systém Putin“ uvízl v sedmdesátých letech Sovětského svazu, věří známý spisovatel Vladimír Vojnovič: „Oslovuje lidi, kterým se stýská po Sovětském svazu, po sovětské hymně, po zdánlivě dobrých starých časech.“ Mezitím ale vyrostla generace, které je to vše srdečně jedno, a kterou tím tedy Putin nemohl navnadit a která ze zpátečnického systému nemůže nic získat. Známý satirik dodává: „Putin a jeho lidé nejsou schopni na změny, nároky a očekávání zejména mladých lidí reagovat, chybí k nim veškerý kontakt. To dříve nebo později povede ke zhroucení systému Putin.“

Na loučení s Putinem je ještě příliš brzy

Ať už jsou Vojnovičova slova sebevíc pravdivá, na loučení s šéfem Kremlu je ještě brzy. Hrozí mu sice nebezpečí, že díky ztrátě kontaktu s realitou zareaguje špatně a tím z vlny protestů vyprovokuje tsunami: například by masivní násilí proti demonstrantům mohlo od určitého bodu vyvolat opačný efekt a místo více strachu by pak mohlo dojít k ještě silnějšímu odporu. Náznaky Putinova tiskového mluvčího Peskova, že mladí demonstranti byli najatí, by mohly vzbudit vlnu nevole, která by do ulic vyhnala ještě více lidí. A tíhnutí Kremlu ke spikleneckým teoriím, kde i z těchto demonstrací viní Západ, mu ztíží rozpoznání skutečných problémů a vypořádání se s nimi.

Hodina Putinových odpůrců přijde

Zatím je však většina obyvatelstva – jinak než v Ukrajině – ze státního mocenského aparátu, násilnické policie a vysokých trestů příliš vystrašená. Panuje pocit politického bezvědomí a deprese. Putinova média navíc lidem 24 hodin denně namlouvají politický nihilismus: korupce a zneužívání moci jsou podle nich přírodními zákony, které platí po celém světě, a výměna vlády kromě nestability nic nezmění a že by jedni zloději u moci byli pouze vystřídání jinými, ještě hladovějšími.

Konstrukce Putinova systému, složená ze strachu, lží a sovětské nostalgie ještě drží pohromadě. Ale uvnitř je z písku. To vědí i lidé v Putinově okolí. „Neznám nikoho, kdo by v tento systém doopravdy věřil,“ vypráví mezi čtyřma očima muž, který dřív stál v epicentru moci. „Ale všichni drží pusu, protože dobře vydělávají a protože mají strach.“ Kvůli krizi jsou ale prebendy čím dál menší. A jednoho dne bude strach před dalšími ztrátami v nomenklatuře větší než strach z Putina. Pak přijde hodina jeho odpůrců.