Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: ČTK/AP/Zsolt Szigetvary
FOTO: ČTK/AP/Zsolt Szigetvary
Maďarský premiér Viktor Orbán chce počkat na inauguraci zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, než se rozhodne, zda odsouhlasí prodloužení protiruských sankcí. S odkazem na osoby obeznámené s jednáním lídrů Evropské unie to napsala agentura Bloomberg. Evropská unie v tomto týdnu schválila 15. balík protiruských sankcí, které se musí každých šest měsíců prodlužovat.
Další prodloužení protiruských sankcí má být provedeno do konce ledna příštího roku, tedy 11 dní poté, co bude inaugurován Donald Trump. Doposud se jednalo o rutinní rozhodnutí, napsala agentura Bloomberg, přičemž politické rozhodnutí se obvykle přijímalo na posledním summitu lídrů Evropské unie v roce, prodloužení však vyžaduje jednomyslnou podporu 27 členských států.
Na konci čtvrtečního summitu v Bruselu Orbán ale své kolegy překvapil prohlášením, že není připraven s prodloužením souhlasit, uvedly zdroje agentury Bloomberg. Orbánovo prodloužení rozhodnutí posílilo obavu evropských lídrů, že by maďarský premiér mohl ve spolupráci s Trumpem narušit jednotu Evropské unie v otázce finanční a vojenské podpory Ukrajiny.
Orbán je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Na začátku prosince odcestoval na Floridu, kde se se zvoleným prezidentem Spojených států setkal. V polovině letošního roku navštívil i Moskvu, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Cestu označil za „mírovou misi“.
Oslabit ruskou válečnou mašinerii
Evropská unie přijala už 15 balíků protiruských sankcí. Poslední balík obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů.
„Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností,“ uvedla nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraniční dnes předsedala poprvé.
Schválení sankcí podle ní ukazuje jednotu členských států Evropské unie v pokračující podpoře Ukrajiny. „Naší bezprostřední prioritou je, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb, že Ukrajina vyhraje,“ dodala.
Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví v Radě EU, je podle některých diplomatů „slabší“, sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští, šestnáctý balík už bude mnohem „tvrdší“ a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti. Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat již nyní a dokončen bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
