Uplynulo jen pár dní mezi tím, kdy premiér vyhlásil první drastická opatření kvůli koronaviru, a oznámením o nouzovém stavu. Následoval ještě noční veletoč a zavření všech obchodů a restaurací. Je tedy velmi pravděpodobné, že republiku nemine ani plošná karanténa podobná té, s níž se museli naučit žít v Itálii. Přestože Babiš donedávna tvrdil, že se nic takového neplánuje, dá se předpokládat, že mlží. Nikdo totiž neví, co se může strhnout, až se veřejnost dozví o dalších represích, a proto každá informace musí být oznámena ve správnou chvíli.

Zdá se to nevyhnutelné. Razance opatření, která vládní kabinet nařizuje, jasně ukazuje, že se brzy (možná už dnes) dočkáme další tiskové konference o utažení šroubů. Na ní Andrej Babiš téměř jistě oznámí, že vyhlašuje celostátní karanténu. Své rozhodnutí ospravedlní spoustou řečí o tom, že se vláda dlouho radila s odborníky a rozhodla, že jiná varianta není možná. Premiér si u svých podporovatelů připíše další plusové body za aktivitu při řešení krize a na občany padne ještě větší deka.

Prohloubí se pocit bezmoci, kterou už teď pociťují někteří lidé v očekávání pandemické apokalypsy. Přitom se o nic takového nejedná. Vysvětlujte to však lidem, kteří jsou každý den krmeni informacemi o tom, jak v okolních státech umírají lidé. Média nezvládají svou roli a místo toho, aby veřejnost uklidňovala, spíš využívají toho, že kvůli koronaviru mají větší úspěch u diváků a čtenářů.

Reportáže o tom, jak občané berou útokem všechny supermarkety a nechávají za sebou jen prázdné regály, jsou na denním pořádku. Internetoví prodejci potravin omezují maximální hmotnost nákupu, který je možné si objednat. Všechno se tedy „tváří“ tak, jako by se schylovalo k nejpřísnějšímu opatření, které může vláda uplatnit.

Také výroky Andreje Babiše jasně naznačují, že s celostátní karanténou počítá. Možná již od chvíle, kdy veřejnosti představil první vládní opatření. Jen zřejmě bylo třeba zákazy dávkovat postupně, aby si občané zvykli. Navíc když premiér zjistil, že se většina lidí bez větších projevů nevole s represemi smířila, není důvod nezkusit si i to nejpřísnější omezení ze všech.

Celostátní karanténa je pro našince neznámý pojem. Její vyhlášení vlastně přinese pouze jednu, zato velkou změnu. Občané nebudou moci cestovat nejen do ciziny, ale ani po republice. Pokud se tedy nebude jednat o nutnou pracovní cestu. V Itálii takové opatření zavedli proto, aby nakažení ze severu nenavštěvovali své příbuzné v jiné části země.

V České republice se takové opatření zdá být zbytečné, ale Babiš si ho určitě dokáže obhájit. Ve výsledku se dá hovořit o uzavření měst, které se nám při zprávách z Wu-chanu zdálo neskutečné. Přesto není důvod panikařit. Karanténa nebude trvat věčně, a když se veřejnost nenechá strašit médii, kterým jde převážně o sledovanost, zvládneme to v poklidu. Musíme si navzájem pomáhat a snažit se zachovat klid. Tím můžeme předejít krizovým situacím, které vidíme v některých dalších státech.