Pandemie změnila svět hned v několika ohledech a naprosto proměnila sociální, pracovní i soukromý život většiny lidí. Tím však dopady pandemie nekončí. Lockdowny značně poznamenaly i téměř všechna ekonomická odvětví. Na drtivou většinu byl jejich vliv negativní. Jedním z těch nejcitelněji zasažených byl pak bezesporu sektor stavebnictví. Ten se již před pandemií potýkal se silným růstem poptávky, který tlačil ceny směrem vzhůru. Během pandemie se ale růst cen znásobil, což vyvolává otázku, co se během pandemie na tomto trhu odehrálo, a jak nás to v budoucnu může ovlivnit.

To, že se sektor stavebnictví ocitá v krizi, je všem zřejmé. Méně jasné jsou již její důvody. Mezi ty klíčové patří zdražení vstupních materiálů a obrovská poptávka, podpořená masivními vládními výdaji, kterou mohou výrobci pouze velmi těžko uspokojit.

Dále čtěte

Koncert PRAŽSKÝ VÝBĚR SYMPHONY oslaví 30 let bez sovětských okupantů. Pokřtíme na něm Týdeník FORUM

Redakce internetového deníku FORUM 24 pořádá spolu s partnery jedinečnou akci: Koncert Michaela Kocába, Michala Pavlíčka a Českého národního symfonického…

Prvním problémem je značné zdražení stavebních hmot, které výrobcům zvyšuje celkové náklady. Ceny materiálů se v Česku odvíjejí od světových cen, jejich zvýšení se tak podepíše i na zvýšení těch českých. Česká cena je navíc ještě vyšší o cenu dopravy. Tuzemské ceny tak rostou především kvůli zahraničnímu růstu. Co ale způsobuje celosvětový nárůst cen?

Může za něj primárně oslabená strana nabídky. Lockdowny nezavřely pouze školy, obchody či kina. Také přerušily výrobní procesy, zpřetrhaly dodavatelské řetězce a v neposlední řadě de facto zastavily fungování trhu práce. Toto „zmražení“ ekonomiky vedlo nejen ke značnému prodražení samotné výroby, ale také k nedostatku pracovní síly. Mnoho pracovníků pracujících v primárním sektoru ekonomiky ze svých prací v dolech či lomech odešlo a již se nevrátilo.

Dalším problémem je přerušení dodavatelských řetězců. I firma, která se nepotýká s problémy a nemá problém s pracovníky, bude mít obtíže s přepravou svých výrobků. Mnoho lodí a trajektů je momentálně zakonzervováno a zbytek nemůže najít posádku. To se pak odráží na celkové ceně přepravy zboží, která drasticky stoupá. Dle Jana Poupa ze společnosti Star Shipping se ceny lodní přepravy kvůli nedostatku zaměstnanců a kontejnerů meziročně navýšily až o 70-80 %.

Nárůst cen ale kromě oslabené nabídky způsobuje i strana poptávky. Významným faktorem je změna v návycích a preferencích spotřebitelů. To se projevilo téměř ve všech odvětvích ekonomiky. Zřetelně je to vidět v pohostinství. Lidé si odvykli večeřet v restauracích a více si vaří sami doma. Výsledkem je, že se tržby restaurací v období lockdownu dle údajů společnosti Dotykačka propadly o 37 procent. Tržby hospod pak dokonce o 55 procent. Podstatná změna, avšak jiného charakteru, se udála i na trhu s materiály. Na změnu preferencí zákazníků nebyly firmy připraveny. Lidé tak nyní požadují materiály, které nejsou na skladech. Naopak materiály, které byly v kurzu před pandemií, ve skladech pouze sbírají prach.

Poslední klíčový důvod stojící za touto „krizí“ se skrývá v očekávaném zvýšení poptávky způsobeném obrovskými vládními výdaji. Očekávání budoucí vysoké poptávky vede výrobce ke zvyšování cen. Zejména Amerika a Evropa se z nynější postpandemické krize chtějí tzv. „proinvestovat“ obřími infrastrukturními projekty. Tyto projekty budou vyžadovat opravdu velké množství zdrojů, peněz a materiálů, což opět znásobí tlak na růst jejich cen a posílí již tak silné inflační tlaky. Na zvýšenou poptávku se firmy připravují tak, že již nyní navyšují své ceny.

Jaké má situace na stavebním trhu dopady?

Dopady krize pociťují jak samotné firmy, tak i zákazníci. Stavebnické firmy mají značný problém se zvýšením výrobních nákladů či dokonce se samotnou dostupností potřebných materiálů. Šéf společnosti Strabag Ondřej Novák prozradil, že zejména patrný je růst cen u betonářské výztuže. Ta od minulého roku zdražila o 40 %. Cena tepelných izolací se pak meziročně dokonce zdvojnásobila. Problémem je také samotná dostupnost. Dodavatelé nedisponují dostatkem materiálů, kvůli čemuž nemají co dodávat a firmy z čeho vyrábět, což tlačí ceny dále vzhůru. Situace je tak vlastně začarovaným kruhem.

Tyto problémy se následně odrážejí ve zvýšených nákladech jednotlivých firem. Těm se drasticky snižuje ziskovost, a některé z nich dokonce posílá do červených čísel. To je další tvrdý direkt odvětví, které již minulý rok citelně zasáhl původní pandemický šok. Mnoho firem tehdy muselo kvůli propadu poptávky trh opustit. Přestože se situace od počátku pandemie značně zlepšila, většina firem se na trh stále nevrátila. Kvůli velmi vysokým prvotním nákladům, které vytvářejí podstatnou vstupní bariéru, navíc nelze očekávat, že se vůbec někdy vrátí. Bariéra navíc brání vstupu nových firem na trh.

Většinu z nás ale spíše zajímá, jak se „krize“ dotkne běžných spotřebitelů. Odpověď na tuto otázku je prostá. Za nemovitosti budeme platit ještě více než nyní, a to klidně i o 20 %. Podíváme-li se na bližší statistiky, uvidíme, že cena bytů v Praze od počátku pandemie stoupla až o 23 %. Průměrný pražský byt tak nyní stojí zhruba 8 600 000 Kč. To je ohromné číslo, vezmeme-li v potaz, že průměrný pražský plat činí 46 000 Kč.

Jak se toto zvýšení projeví? Lidé budou nuceni brát si více hypoték a půjček, což snižuje ekonomickou stabilitu. Lze připomenout, k čemu vedlo nadměrné zadlužení v roce 2007.

Kdy se vše vrátí do normálu?

Otázkou stále zůstává, kdy a jestli vůbec se situace uklidní a ceny se stabilizují. Odborníci zmiňují, že růst cen se zpomalí, až se materiály dostanou zpět na trh a budou opět dostupné. Avšak žádný odborník si již netroufne odhadnout, kdy by k tomu mělo dojít a jak moc jejich ceny klesnou. Nejspíše se drží slov fyzika Nielse Bohra: „Předpovědi jsou vždy těžké, zejména ty o budoucnosti.“ Přestože nelze odhadnout přesný průběh, je jasné, že pokles cen bude pouze postupný. Můžeme rovněž pouze doufat, že je za dveřmi a že to nejhorší již máme za sebou.