Maďarská národní banka (MNB) chce nadále krotit inflaci. V červnu se stala první centrální bankou v Evropské unii, jež zvedla sazby, čímž zdražila půjčky. Den poté se zachovala stejně i Česká národní banka.
MNB 24. srpna letošního roku již potřetí za sebou zvýšila základní úrokovou sazbu o 30 bazických bodů na 1,5 %, sazbu pro kolaterizované (kolateralizace je použití cenného aktiva k zajištění půjčky; v případě nesplácení úvěru může věřitel aktivum zabavit a prodat, aby vyrovnal ztrátu) úvěry na 2,45 % a jednodenní sazbu pro depozita (overnight deposit rate) na 0,55 %. Růst úrokových sazeb většina expertů očekávala. Při dotazování agentury Reuters 11 z 12 ekonomů odpovědělo, že očekává zvýšení základní úrokové sazby o již zmíněných 30 bazických bodů. Pouze jeden z nich čekal ponechání stávajících úrokových měr.
Ve svém prohlášení tamní devítičlenná „monetární rada“ deklarovala, že bude úrokové míry zvyšovat do té doby, než se inflace ustálí mezi inflačním asymetrickým cílem Maďarské centrální banky ve výši 2–4 % udržitelným způsobem a inflační rizika budou v horizontu měnové politiky rovnoměrně vyvážena. Tamní inflace sice zpomalila z červnových 5,3 % na červencových 4,6 %, avšak stále je nad výše zmíněným cílem. Podle červnové prognózy Maďarské centrální banky má letošní inflace v průměru činit 4,1 %. V příštím roce očekává pokles na 3,1 %.
Rada také oznámila, že začne s omezením kvantitativního uvolňování s ohledem na zachování stability trhu (tzv. taperingem). Týdně tak bude nakupovat vládní dluhopisy „pouze“ za 50 miliard forintů namísto dosavadních 60 miliard. Dle svých prohlášení je však připravena kdykoliv týdenní objem nákupů znovu navýšit.
Paralela s Českou národní bankou
Jak Maďarsko, tak i Česká republika jsou ve svém regionu raritou, co se týče růstu úrokových sazeb. Holubičí Evropská centrální banka totiž stále nechává sazby na velmi nízkých hodnotách a Polská centrální banka počítá s utahováním měnové politiky až ke konci roku.
Maďarská národní banka i Česká národní banka tak poněkud osamoceně začínají proces tzv. normalizace úrokových sazeb. Podepisuje se to na zpevnění obou měn vůči euru, což má minimálně u české koruny pokračovat dle nejnovější prognózy ČNB i nadále, jelikož koruna se má již v příštím roce obchodovat na devizovém trhu pod 25 CZK/EUR. Následně se to rozhodně projeví i na míře inflace, jelikož zmiňované země budou atraktivnější pro investory právě kvůli vyšším sazbám, což povede k silnější měně z důvodu většího přílivu kapitálu ze zahraničí. Poptávka po domácím zboží bude nižší, což bude mít za následek zpomalení růstu cenové hladiny.
Graf vývoje české koruny:
Zdroj: Investing.com
Graf vývoje forintu:
Zdroj: Investing.com
Je správným řešením zvedat úrokové sazby?
MNB se odhodlala ke kroku, který zajistí zdražení půjček a tím pokles jejich objemu, čímž docílí snížení poptávky a výdajů v ekonomice. Proč se měnová rada Maďarské centrální banky odhodlala k tomuto kroku, který ekonomiku brzdí? Odpověď je zřejmá: inflace. Ta totiž nahání strach centrálním bankéřům nejen v Maďarsku.
Mezi ekonomy však probíhá diskuze o tom, zda jsou proinflační tlaky dočasné, či stálé. Podle Jana Švejnara, ředitele Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, razí správnou cestu americký FED či Evropská centrální banka, kteří vyčkávají, zda bude nynější všeobecný nárůst cenové hladiny pouze krátkodobý. Inflaci nyní způsobuje především oživení ekonomiky a s tím spojené problémy na odběratelsko-dodavatelských řetězcích. Obyvatelstvo totiž realizuje tzv. odloženou spotřebu, což má za důsledek výrazný převis poptávky nad nabídkou.
Zvýšené náklady na vstupy, dopravu a pracovní sílu nutí výrobce ceny zvyšovat. Tyto komplikace, jež centrální banku podvědomě nutí zvyšovat úroky, však polevují. Dochází zde totiž k dezinflaci, protože meziroční inflace klesla z červnových 5,3 % o 0,7 p. b. na téměř 4,6 %. Nárůst cen služeb zpomalil z 3,8 % na meziroční hodnotu 2,9 %. Jako důvod uvádí Peter Virovacz, ekonom ING Bank, základní efekt – otevření ekonomiky a služeb v červnu, kdy Maďaři naplno realizovali odloženou poptávku, a nyní tak jejich spotřeba začíná klesat. Jinými slovy tedy tvrdí, že jde o „technický“ pokles.
Za nárůstem maďarské cenové hladiny v posledních měsících stojí především ceny tabáku, potravin, oblečení a paliv. Virovacz odhaduje, že v listopadu letošního roku inflace překoná červnovou hodnotu 5,3 %. ING Bank je tak v očekávání růstu inflace pesimističtější než MNB, jelikož ING odhaduje letošní růst cen v průměru o 4,5 %, zatímco MNB o zmíněných 4,1 %.
Složení celkové inflace v Maďarsku:
Zdroj: HCSO, ING
Maďarská jádrová inflace:
Zdroj: HCSO, ING
Negativní účinek zvýšení úrokových sazeb se může projevit na zhoršené konkurenceschopnosti tamních výrobců oproti zahraničním. Eurozóna má totiž rekordně nízké sazby, a tak mají tamní podnikatelé lepší přístup k bankovním úvěrům, což jim umožní mít u sebe rozsáhlejší kapitál. Na druhou stranu dlouhodobě nízké úrokové míry umožňují přežití tzv. zombie firmám, které zabírají místo na trhu novým společnostem, což má za důsledek pokles produktivity. Stejná úvaha se dá převést i na monetární politiku České národní banky.
Inflace nyní roste snad ve všech koutech světa, jelikož oživení ekonomiky je značné, což se podepisuje na celosvětovém přetížení odběratelsko-dodavatelských řetězců. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že se rozhodně nejedná o hyperinflaci, která například právě Maďarsko postihla po válce mezi lety 1945–1946.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, o jejích ekonomických dopadech, o veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.
