Rusko čelí tak výraznému snížení počtu zaměstnanců na svých diplomatických misích v České republice, že to pravděpodobně zasadí nevratnou – i když ne smrtelnou – ránu kremelským špionážním snahám v zemi.

Co může vyhoštění ruských diplomatů, tedy údajných diplomatů, znamenat pro ruskou špionáž, píše web stanice Svobodná Evropa/Svoboda (RFE/RL).

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Píše se tam: „Tento vývoj přichází uprostřed nejhoršího diplomatického sporu mezi oběma bývalými komunistickými zeměmi za poslední desetiletí a soustředí se na ruské velvyslanectví v Praze – které je dlouhodobě podezříváno z toho, že je hnízdem špionů – a konzuláty v Brně a Karlových Varech.

Praha dala Moskvě čas do konce května, aby poslala domů většinu svého diplomatického personálu – příkaz, který přišel v reakci na zjištění českých zpravodajských služeb, že dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU jsou zodpovědní za smrtící výbuch v muničním skladu na českém území. Tato dvojice agentů je stejná jako dvojice obviněná z otravy nervově paralytickou látkou v Británii v roce 2018, která poslala do nemocnice ruského dvojitého agenta a jeho dceru a zabila jednu Britku.

Zdaleka největší zahraniční mise v České republice, ruské velvyslanectví v Praze, je českými zpravodajskými službami dlouhodobě podezřívána, že slouží jako nervové centrum ruské špionážní činnosti zaměřené nejen na Českou republiku, ale i na další evropská místa.

Vyhoštění – zejména druhé kolo čítající 63 osob – zasadilo ‚silný úder‘ ruským špionážním aktivitám nejen v České republice, ale i jinde v Evropě, vysvětluje Alexandr Morozov, ruský novinář a výzkumný pracovník Akademického centra Borise Němcova při Univerzitě Karlově v Praze.

‚Moskva nečekala, že Česká republika provede další kolo vyhošťování. Ruské centrum v Praze bylo v důsledku toho prakticky zničeno,‘ řekl Morozov RFE/RL. ‚Vytvořit takové zpravodajské centrum pod diplomatickým krytím v jakékoli jiné evropské zemi bude trvat roky, protože i v České republice to trvalo mnoho let. Pro Moskvu je to velká ztráta. Takovou činnost nelze jednoduše vzít a přenést do jiné země.‘

Podle bezpečnostních analytiků je pravděpodobné, že Rusko na vyhoštění zareaguje zvýšením nepřátelských aktivit zaměřených na Českou republiku.

‚Již před tímto incidentem byly ruské zpravodajské služby ve střední Evropě, včetně České republiky, velmi aktivní ve snaze obnovit ztracený ruský vliv, přerušit euroatlantické vazby a zasít pochybnosti o zahraniční politice České republiky v rámci euroatlantického bloku. Vzhledem k tomuto novému impulsu se tyto aktivity budou nadále stupňovat, včetně dalších kybernetických útoků ze strany ruských státních i nestátních aktérů,‘ předpověděl Jan Paďourek, bývalý náměstek ředitele české kontrarozvědky.

Státní instituce, ozbrojené síly a firmy v energetice a průmyslu by se mohly stát terčem kybernetických útoků, varoval 20. dubna Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vzhledem k ‚aktuální situaci na domácí i mezinárodní frontě‘.“

„Bezprecedentní česká reakce na ruský terorismus Moskvu skutečně překvapila. Tak masivní reakce na ruské vměšování je pro stát velikosti České republiky prostě neslýchaná,“ řekl Paďourek RFE/RL a dodal, že Moskva má k dispozici i jiné nástroje než jen velvyslanectví.

„Bylo by mylné si myslet, že ruské špionážní aktivity v České republice skončí. Ruské zpravodajské služby operují nejen z diplomatických misí, ale často i z jiných sektorů: využívají jako krytí novináře, podnikatele, studenty, představitele mezinárodních nebo ruských organizací, které mají v České republice pobočky,“ vysvětlil Paďourek a dodal, že ruská komunita v České republice nyní čítá asi 45 000 lidí a za posledních deset let se ztrojnásobila.