Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Ceny energií v Evropě, které ještě včera působily děsivě, zase výrazně klesly. Proč tak výrazný pohyb během krátké doby? Funguje psychologie očekávání a trh je citlivý na dobré i špatné zprávy.
Na pražské energetické burze (PXE) se v úterý elektřina obchodovala téměř o polovinu levněji než během pondělka. Ceny se propadly také na větší a důležitější německé burze EEX. Megawatthodina se prodávala kolem desáté hodiny dopoledne za 565 eur (13 900 korun), před jedenáctou hodinou se pak kontrakty uzavíraly na 610 eurech.
Ceny byly v posledních dnech extrémně v pohybu. Klidu nepřidalo sdělení ruské společnosti Gazprom, která plánuje od 31. srpna na tři dny uzavřít plynovod Nord Stream do Německa kvůli údržbě. Jakmile Gazprom za dnešní napjaté situace ohlásí, že něco dočasně vypíná, mají vůči pojmu „dočasnost“ nedůvěru i ti, kdo osobně nezažili dočasnost pobytu sovětských vojsk u nás. Svět se ale začíná učit. Oficiálním důvodům ruské strany, proč plyn proudí Nord Streamem 1 jen z 20 procent, věří málokdo.
Začátkem týdne ale zase naděje vzbudila prohlášení evropských představitelů, že Evropská unie se chystá krátkodobě zasáhnout, aby prudce rostoucí ceny elektřiny zmírnila. Vysoké sumy s sebou nesou inflaci, zvyšují riziko recese a dopadají na domácnosti. Když zasvitne naděje, že se něco bude řešit, trh reaguje. Kromě toho se v Evropě plní zásobníky plynu, což zlepšuje vyhlídky na zimu.
Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že „pokud jde o zásobovací bezpečnost, tak jsme nyní v mnohem lepší situaci, než se ještě před několika měsíci předpokládalo“. „Dobře jsme se připravili.“ Podle aktuálního údaje z pondělního odpoledne byly německé zásobníky naplněny z 82,7 procenta, přičemž cílem vlády bylo mít do října 85 procent a do listopadu 95 procent.
Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela svolal na 9. září mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Uvedl, že rostoucí ceny energií mají více důvodů, kromě samotné války na Ukrajině a omezování dodávek plynu z Ruska je to také například špatná situace s jadernými elektrárnami ve Francii. Ty jsou z poloviny mimo provoz kvůli technické údržbě a suchu.
Španělský premiér Pedro Sánchez při úterním setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem vyjádřil vůli posílit dodávky plynu z Pyrenejského poloostrova do dalších unijních zemí. Španělsko na neformální schůzi unijních ministrů energetiky příští týden v Praze také navrhne rozšířit svůj systém zastropování cen elektřiny na celou Evropskou unii.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že EU usiluje o vytvoření nástroje, který by přerušil vazbu mezi cenami plynu a elektřiny, a dodala, že Unie musí přijmout naléhavé kroky k řešení prudce rostoucích nákladů.
Psychologicky by nejhorší byl stav, kdy by to vypadalo, že nikdo s ničím nic nebude dělat. Teď se zdá, že padají docela konkrétní návrhy, a bude se spíše volit, co by bylo nejvýhodnější.
Budoucnost je pochopitelně otevřená a tedy nejistá. Zima může být ohledně mrazu mírná i krutá. Rusko může provést cokoliv. Evropa soutěží o zkapalněný plyn s asijskými zeměmi a záleží i na tamním dění. Ceny budou na to všechno reagovat. Že se ale musí něco udělat, je každému jasné.
