Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Následující dva roky budou velmi komplikované, možná, že komplikovanější bude ten příští, protože do něj, pokud Rusko zastaví dodávky, nastoupíme s vyčerpanými zásobníky a bude potřeba udržet letní spotřebu a co nejlépe naplnit zásobníky na další zimu, říká europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). V rozhovoru pro deník FORUM 24 mimo jiné hodnotí české předsednictví v Radě Evropské unie a popisuje, jaké další možnosti má Evropská unie u snižování cen za energie.
Ursula von der Leyenová v pondělí oznámila, že Evropská komise kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje krizová opatření a systémovou reformu trhu. Jak by ta reforma podle vás měla vypadat?
Jsme v situaci, kdy jde podle mě o to, že jsme se nedostali do krizového scénáře, kdy Evropě hrozí nedostatek plynu, ale cena plynu se tak de facto chová. Víme, že plynové elektrárny jsou zdroj, který je občas potřeba, nyní ve větší míře kvůli situaci ve Francii, a tyto dvě věci dohromady znamenají, že jakkoliv trh s plynem neurčuje zdaleka většinu cen energií v Evropě, tak průsak do trhu s elektřinou je teď velmi významný.
Je těžké to řešit na úrovni jedné země, protože chceme, aby se s elektřinou obchodovalo, a je to také potřeba. Připadá mi, že se nabízejí dvě varianty. Jedna je, že každá země bude dotovat toho či onoho spotřebitele, nezávisle na ceně na trhu, nebo spustíme něco, co reaguje na to, že se ceny plynu odtrhly od nějaké racionality, respektive ve velké míře zahrnují to, že s plynem bude fatální problém, na který jsme připraveni, a předpokládám, že existuje dohoda, jak se to bude řešit. Kromě toho, o čem mluvil Síkela a potvrdil Scholz s Fialou, tak tam toho moc nevidím, ale nechám se překvapit.
Mělo by se podle vás změnit i fungování Evropské energetické burzy v Lipsku? Hodně se v poslední době na sociálních sítí diskutovalo a i opozice mluvila o tom, jestli by z ní náhodou neměla Česká republika vystoupit.
Sociální sítě to řeší, řeší to spousta politiků, ale nezaznamenal jsem nikoho, kdo by byl v energetice kompetentní a kdo by o tom mluvil. Hrozně rád bych taky věděl, že v případě, pokud ČEZ nebude prodávat za nějakou tržní cenu, která vzniká nabídkou a poptávkou, tak za jakou cenu bude prodávat. Za nákladovou cenu? Nebo za cenu, jakou určí politici?
Slyšel jsem spoustu výkřiků a musím říct, že na ně začínám být trochu alergický, protože jsem neslyšel, kdo a co navrhuje. Stejně tak je to se stropováním cen energie. Myslím si, že je na čase si uvědomit, že jsme vybudovali docela fungující energetický trh, na kterém dominantní roli hrají soukromé subjekty. To, že v současné situaci mají všichni v zásuvce elektřinu a ke všem hořákům směřuje zemní plyn, přestože Rusové vyvolali energetickou válku, ukazuje, že trh není vytvořený úplně špatně.
Hrozně rád bych slyšel od těch, kteří říkají, že se má něco zásadně změnit, co chtějí změnit bez toho, aby nedošlo k tomu, že výsledek bude ještě horší než dnes. Když někdo navrhuje opatření, tak je musí opravdu dobře popsat a vysvětlit výsledky.
Intervence na trhu plynu, který kupují elektrárny, je docela srozumitelná, protože produkce z plynových elektráren určuje po většinu dne spotovou cenu. To je srozumitelné, ale ďábel je v detailu, protože není triviální to domyslet do všech důsledků. Když mi někdo řekne, že vystoupíme z burzy v Lipsku, tak nevím, o čem mluví. Stejně tak nevím, o čem mluví, když říká, že v horizontu dvou let zestátní ČEZ.
Takže nesouhlasíte s ministrem průmyslu Síkelou (STAN), který v pondělí řekl, že trh přestal fungovat, zamrzl, a my ho proto musíme opravit?
Neřekl bych, že jde o zamrzlý trh, ale řekl bych, že je to trh, který přikládá vysokou váhu tomu, že dojde k něčemu, co bude znamenat obrovský otřes. Členské státy neřekly, jak by reagovaly na nedostatek plynu, jak by fungovalo omezení spotřeby a hlavně, za jakou cenu by se plyn v době, kdy by ho byl nedostatek, prodával.
Mám pocit, že se hráči chovají tak, že při nedostatku plynu bude cena stoupat do nějakých absurdních hodnot, na kterých ho část lidí přestane kupovat. To potom znamená v logice fungování trhu s elektřinou, že se obchoduje za extrémně drahé ceny. Nevím, jestli bych řekl, že došlo k zamrznutí trhu. V každém případě výsledek neodpovídá nějaké racionalitě, která předpokládá, že státy do toho inteligentně zasáhnou.
Znovu opakuji, že si myslím, že kromě scénáře pro případ, že by bylo plynu málo a to znamená, že by měly nastoupit různé regulační stupně, by bylo dobré mít scénář, který reaguje na to, když se cena plynu úplně vymkne.
Bude podle vás ta reforma, o které mluvila předsedkyně Evropské komise, vůbec nutná? V úterý totiž ceny elektřiny začaly na různých burzách klesat.
Situace je taková, že i kdyby plyn z těch šílených hodnot 300 eur poklesl na 200 eur, tak se pořád bavíme o ceně produkce plynových elektráren okolo 500 eur, i když to není cena, za kterou lidé kupují. Dlouhodobé kontrakty by měly vzniknout teoretickým zprůměrováním cen. Je to ale stále hodně vysoká cena.
Nezapomeňme, že megawatt plynu stál 20 až 30 eur. Podle mého názoru je třeba, abychom měli nějaký mechanismus, kterým zamezíme nákaze z extrémně vysokých hodnot ceny plynu do trhu s elektřinou. Zároveň bychom neměli vytvářet iluzi, že je plyn levný, protože tyto dva roky budeme čelit problémům při zajištění dodávek plynu, a tam vysoká cena, která omezuje spotřebu, hraje důležitou roli.
Na evropské úrovni se také hovoří o tom, že by ceny elektřiny měly být zastropovány. Je něco takového vůbec na celoevropské úrovni možné prosadit?
Teď se bavíme o tom, jaké ceny by měly být zastropovány. To, o čem se mluví a co by bylo racionální, je dohoda, že bude existovat nějaký strop na ceny plynu, který kupují elektrárny na výrobu potřebné elektřiny. Nebylo by to asi tak, že by někdo řekl, že elektrárnám to musí dodavatel kupovat a prodávat levně. Muselo by to být tak, že by stát, nebo nejlépe Evropská unie dorovnala cenu. Kdyby elektrárna kupovala za 300 eur a my bychom se dohodli, že megawatt bude stát 150, tak jí za něj dáme 150 eur.
Myslím si, že to, o čem se u nás mluví, že se zastropují například ceny elektřiny, tak úplně abstrahuje od toho, že elektřinu mají obchodníci a zákazníci nakoupenou za nějaké ceny. Nedovedu si představit, jak by to s tím stropem mělo vypadat bez toho, aniž by to udělalo obrovský chaos na soukromém trhu, který jsme si tady jako Evropa snažili dlouhá léta vytvářet.
Vidíte ještě nějaká další opatření, která může Evropská unie s ohledem na vysoké ceny energií zavést a pomoct tím občanům?
Pomoc občanům je na členských zemích. Evropská unie by měla řešit velké problémy, které jsou nadnárodní povahy. Z mého pohledu je to, co bych teď určitě řešil, průsak extrémních válečných cen plynu do trhu s elektřinou. To se musí řešit na evropské úrovni, nebo na úrovni regionů, které mají propojené trhy. To bych řešil.
Co se týká pomoci firmám a občanům, tak Evropská komise už před mnoha měsíci vydala doporučení na tool box. Na tom se nic dramatického nemění, spíš bych apeloval na to, aby se země dohodly o míře podpory pro businessy, aby nedocházelo k poruchám férové konkurence na domácím trhu tím, že některé státy budou firmy dotovat masivně a jiné na to nebudou mít peníze.
Vůči občanům je to pole otevřené, ale chce to určitou míru racionality, protože v okamžiku, kdy by podpora byla masivní, tak nejen, že to vytvoří velký stres pro veřejné finance, ale také to odstraní potřebu šetřit. Ze světa pandemie, kdy díky poklesu poptávky cena energií klesla na absurdně nízkou cenu, se dostáváme teď do druhého extrému. Až tento extrém překonáme, a věřím, že ho překonáme v následujících měsících, tak se ceny nevrátí na pandemickou úroveň. Nabyla to totiž cena, při které by bylo možné reprodukovat kapitál v energetice.
Jak je Evropa připravená na zastavení dodávek plynu z Ruska, pokud by k tomu skutečně došlo?
Připravujeme se na něj už od března a jednotlivé země se na to také připravují. Myslím si, že se toho dělá opravdu hodně a dá se to zvládnout. Koneckonců Němci dnes uvedli, že na jejich spotřebě je podíl Ruska do 10 procent. Pokrok je obrovský, ale bohužel stavba facilit trvá a další problém je, že trh LNG existoval v míře, která reflektovala to, že Rusko je velký dodavatel plynu přes trubky. Než se ten trh prohloubí tak, aby fungoval tak dobře jako trh s ropou, bude to trvat.
Tyto dva roky budou velmi komplikované, možná, že komplikovanější bude ten příští, protože do něj, pokud Rusko zastaví dodávky, nastoupíme s vyčerpanými zásobníky a bude potřeba udržet letní spotřebu a co nejlépe naplnit zásobníky na další zimu. Myslím si, že tuto zimu zvládneme s relativně malými ekonomickými škodami.
Když zmiňujete LNG, Česku se podařilo dohodnout s Nizozemskem na jeho dodávkách, v pondělí premiér Fiala s německým kancléřem Scholzem mluvili o jeho dodávkách i z Německa. Je spoléhání na podobnou solidaritu s evropskými partnery, jak to zatím dělá Fialova vláda, dobrou cestou?
Myslím, že tohle není úplně solidarita, ale racionální jednání ve směru k diverzifikaci energetických zdrojů. České republice nic jiného nezbývá. Postavit nějaký produktovod bude trvat spoustu let a do něj musíme nějakým způsobem plyn dostat. U nás se opravdu nabízí hlavně plyn z Ruska, se kterým se nedá počítat.
Nákup podílu na holandském terminálu bylo velmi správné rozhodnutí a jsem hrozně rád, že to vláda udělala. V okamžiku, kdy bychom se dostali k podílu na nějakém rychle postaveném německém terminálu, tak se bavíme o zajištění řádově dvou třetin roční spotřeby, a to by bylo úžasné. Během roku od vypuknutí války bychom se dostali k tomu, že z téměř stoprocentního podílu ruského plynu bychom měli zajištěných, řekněme, například 60 až 70 procent neruského plynu. Kdybychom zároveň postoupili v úsporách, což je to jediné, co mi v mixu chybí, protože o nich mluvíme teoreticky a podmíněně, zatímco bychom plynem měli šetřit už teď, tak se dostaneme do situace, že cokoliv by se stalo, tak by byl dopad relativně omezený.
České zpochybňování, že Evropská unie nebude fungovat a že solidarita nebude fungovat, nerad slyším, protože Evropská unie na solidaritě stojí a jen jsme si to dlouhou dobu neuvědomovali. Ostatní to ale chápou. V případě německého terminálu se ani tak nebavíme o solidaritě, ale o standardním obchodním vztahu.
Je potřeba říct, že vidím klíč pro naši plynovou bezpečnost v Německu, protože k nám vedou dostatečně kapacitní trubky a je to nejjednodušší. Jednání s Německem velmi vítám a bylo by skvělé, kdybychom se na nějaké části kapacit rychle shodli, protože jinak platí, že je naše země jednou z těch nejvíce ohrožených.
Je také otázka, jak situaci ovlivní plynovod z Polska na Slovensko, ale nemám nejmenší představu o kapacitách, které se tam dostávají a jestli existuje možnost diverzifikovat tímto směrem. Nyní je klíč k naší energetické bezpečnosti v oblasti plynu v Německu a jsem rád, že je to odpovědná a korektní země, na kterou se dá spolehnout.
České republice se v rámci předsednictví v Evropské radě podařilo zhruba před měsícem dohodnout pravidla omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Dá se říct, že je to zatím největší úspěch českého předsednictví?
Je to určitě úspěch, který je viditelný, a hlavně je to politika, kterou potřebuje celá Evropská unie a zejména země, jako je Česká republika. Potřebujeme v okamžiku, kdy by Evropa jako celek čelila nedostatku plynu, aby všichni šetřili do té míry, aby nějaký plyn zbyl, protože jsme na konci trubek. Považuji za velké vítězství, že ministr Síkela přesvědčil země, které by si mohly říct, že to není jejich věc jako Španělsko, které má zajištěné dodávky a není propojené, že solidárně s ostatními přijmou úspory. Považuji to za výborné rozhodnutí pro Evropu a z hlediska Česka to vnímám jako úspěch, protože z toho rozhodnutí máme větší prospěch než drtivá většina unie.
Myslím si, že spousta lidí neustále opakovala, že nic takového nevznikne, že taková dohoda nevznikne, ale vznikla strašně rychle. Přivítal bych – a myslím si, že na summitu by o tom měla být řeč – že by se úspory měly spustit teď, protože by to pomohlo cenu stlačit dolů. Pokud bychom se bavili o plánu, jehož cílem je snížení závěrných elektrických cen, tak se stále nebavíme o dopadech drahého plynu na firmy a domácnosti. Byl bych rád, kdybychom v Evropě šetřili plynem, jak jen to jde.
V pátek uběhnou přesně dva měsíce od začátku předsednictví České republiky. Jak ho zatím hodnotíte?
Předsednictví má vždy dvě roviny. Jedna je evropská, kde proběhla tato dohoda, která byla velmi obtížná a byl to velký úspěch. Uvidíme, co bude dál, protože tam zatím přes prázdniny nebylo tolik věcí, které se dají sehrát. Tempo práce totiž o prázdninách klesá.
Druhá dimenze předsednictví je směrem do České republiky. Připadá mi, že tam se komunikace vlády a většiny politiků opravdu proti předchozím letům dramaticky zlepšila. Snad poprvé vidíme, že většina politiků kromě extremistů a populistů konečně velmi korektně komunikuje o tom, co je to Evropská unie, jak funguje, proč je pro nás důležitá, a to velmi vítám.
V září začíná, řekněme, druhý start předsednictví, protože tím, že srpen je z hlediska práce slabší, tak září bude hektické a uvidíme, jak se nám bude dařit. Neměli bychom zapomínat, že jsme dostali na stůl drtivou většinu balíčku Fit for 55 a bylo by velmi potřebné, aby minimálně část byla do konce roku uzavřena. Je to důležité pro firmy, aby mohly plánovat investice a rozvoj. Nevidím žádnou přidanou hodnotu v tom, kdyby schvalování trvalo příliš dlouho.
