Ceny zemního plynu na energetické burze začaly před několika dny prudce klesat. Jen během posledního měsíce zlevnil o polovinu. Příčinou je především teplé počasí a skoro naplněné zásobníky plynu, říká expert na energetiku Jiří Gavor. Varuje ale před unáhlenými závěry, že je plynová krize u konce.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh tento týden klesla pod 2500 korun za megawatthodinu. Konkrétně se pohybovala na částce 98,50 eura, což je zhruba 2400 korun za megawatthodinu. Od srpnového maxima se tak cena propadla o 70 procent. Vyplývá to ze záznamů ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku.
Podle Gavora je jedním z důvodů teplé počasí. „Faktor, který nemůžeme ovlivnit, ale který působí bezesporu příznivě, je vlna teplého počasí, které nám vlastně posouvá topnou sezónou,“ řekl deníku FORUM 24.
Gavor zároveň připomněl, že evropské země mají téměř naplněné plynové zásobníky. „To také snižuje poptávku, je fakt, že evropské zásobníky včetně těch českých jsou už plné prakticky po okraj,“ vysvětlil. Průměrně mají země naplněné zásobníky z 93,5 procent, Česká republika je mírně pod tímto průměrem s 92 procenty.
Ekonom společnosti Deloitte David Marek potvrdil, že pokles cen je důsledkem teplého počasí a výrazných dodávek LNG do Evropy. „Hlavním důvodem je především teplejší počasí v průběhu října, které omezilo spotřebu zemního plynu v Evropě. Druhým faktorem jsou poměrně výrazné dodávky zemního plynu v podobě LNG do evropských přístavů, takže výsledkem kombinace nižší poptávky a zároveň vyšší nabídky je pokles ceny,“ říká Marek.
Evropské země začaly plyn nakupovat poté, co začaly hrozit výpadky dodávek plynu z Ruska. Poté se ale objevil i opačný problém, a to nedostatek místa k uskladnění zkapalněného plynu. Lodě, které do Evropy plyn dovážely, ho neměly kde vyložit a týdny musely kroužit kolem evropského pobřeží. „Nabídka je také docela silná. Ono vždy určitou dobu trvá, než tanker přepluje přes oceán, takže řada tankerů, které nyní krouží kolem Evropy, čeká na své časové okno pro umožnění vykládky v některém z přijímacích LNG terminálů. Nyní ten přetlak nabídky opravdu srazil ceny plynu,“ popsal Gavor.
Jde ale o krátkodobé faktory a ceny plynu mohou v budoucnu opět stoupat. „Počasí se může kdykoliv změnit, to nemáme ve své moci, a co se týče toho množství tankerů s LNG, obchodníci budou reagovat na tu situaci a bude pro ně výhodné, aby další náklad už pečlivě zvážili,“ řekl Gavor.
To potvrzuje i Marek. „Vzhledem k tomu, že jedním z faktorů je počasí, které je nevyzpytatelné, by se ta situace mohla velmi rychle vrátit. Nelze spoléhat na současné nízké ceny – nízké ve srovnání s předchozími měsíci,“ říká. Řešením je podle něj zajištění stability dodávek. „Je proto dobré nadále pokračovat ve snaze zajistit stabilitu dodávek energií do Evropy nejenom na letošní zimu, ale i na příští sezonu,“ dodává Marek.
Jedním z největších konkurentů mezi odběrateli plynu by pak podle Gavora mohla být Čína. „Další náklad LNG může vyplout třeba ke břehům Asie. Čína koneckonců nedávno i zakázala vlastním obchodníkům přeprodávat náklady LNG do Evropy. To se dělo v minulých měsících a významně nám to pomáhalo plnit zásobníky plynu. To už nebude možné a naopak Čína se bude chtít také připravit lépe na zimu, takže pochopitelně bude stahovat část té nabídky, která je nyní u břehů Evropy,“ vysvětlil.
Podle Gavora jsme díky poklesu cen plynu především získali další čas na přípravu. „Je to vynikající věc, umožňuje nám to získat potřebný čas a významně se zvyšuje pravděpodobnost, že přečkáme tuto topnou sezónu, aniž bychom museli omezovat spotřebu plynu nějakými nouzovými opatřeními.“ Varuje ale před ukvapenými závěry. „Na druhou stranu nevidím důvod k jásotu, že plynová krize je vyřešena. To rozhodně ne,“ dodal.