KOMENTÁŘ / Nastupující americký prezident Donald Trump poskytl obsáhlý rozhovor časopisu TIME. V Evropě i u nás rezonoval spíše jeho předchozí rozhovor pro ABC, kde mluvil o NATO a Ukrajině. Mnohé americké voliče ale trápí něco jiného. Po měsících kampaně, v níž sliboval, že den po svém nástupu rychle sníží vysoké ceny potravin, uznal, že to nebude tak lehké. Možná nejdůležitější aspekt Trumpovy vítězné kampaně tak dává voličům lekci z populismu. Kéž by ji sledovali ti u nás.
Nelze říci, že bychom to neznali sami. Bohuslav Sobotka proslul výrokem, že „sliby [z volební kampaně v roce 2002] nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce“. Nebylo to samozřejmě poprvé, kdy nějaký politik po nástupu do funkce musí slovy cimrmanovského učitele uznat, že si trochu zapřeháněl.
Zázraky na počkání, jen mi dejte hlas
Jenže je tady přece jen určitý rozdíl. Zatímco Špidlou vedená ČSSD slibovala věci, na které nebyly bez velkého zvyšování deficitu peníze, v podstatě šlo o body, které vláda nějak splnit může. Vyplácení různých dávek a podpor samozřejmě z rozpočtu zařídit lze vždycky, když jste ochotni si na to půjčit. Babiš takhle vždycky slavně „našel“ peníze na to či ono.
Populisté ale slibují věci, které jsou nereálné z podstaty. Politici prostě na cenovou hladinu žádný přímý vliv nemají. Vyplácet na dluh třeba vyšší porodné zkrátka lze. Nařídit třeba mír na Ukrajině a nižší ceny másla ale prostě ne. Trump a Babiš ale přesně tohle lidem slibují. Jako silní vůdci přece dokážou cokoliv, jen když jim lidé dají svůj hlas. Kdo by nechtěl mír a láci?
Neberte ho doslova
Různí obhájci Trumpova populismu říkají, že jeho slova jsou vždycky jistá nadsázka a je potřeba nebrat je doslova. No a co, že mír na Ukrajině nebude první den? No a co, že ceny neklesnou, jen možná neporostou tak rychle? To je jistě dobrá rada, jenže je otázka, zda to tak vnímají i voliči. Odhlédněme teď od toho, že deflace, tedy snižování cen, je pro ekonomiku katastrofická.
Vysoké životní náklady byly spolu s imigrací ústředním tématem Trumpovy kampaně. Ta nakonec uspěla navzdory tomu, co se říká, poměrně těsně. Kdyby Harrisová vyhrála v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, kde průměrně prohrála jen o necelého jeden a půl procentního bodu, byla by prezidentkou ona.
Sedm z deseti amerických voličů přitom cena potravin silně znepokojovala a v této skupině zvítězil Trump poměrem šest ku čtyřem. Kolik z těchto voličů asi jeho slib o snížení cen nebralo doslova? Není jistě pěkné se vysmívat cizímu neštěstí. Lidem, kteří ovšem hodí Trumpovi či Babišovi hlas v naději, že jim zázračně zlevní máslo či vejce, ovšem nelze říct nic jiného než „se s tim smiř!“