Nizozemská tajná služba AIVD a britská MI5 přestaly spolupracovat s rakouskou tajnou službou BVT. Nizozemsko už na tomto poli s Rakouskem nesdílí prakticky žádné informace, uvedl list Der Standard. Vedou je k tomu vazby, které udržuje vláda FPÖ s Kremlem.

Nizozemská AIVD tak chce předejít tomu, aby Rusové získali přehled o jejích pracovních postupech, či se zmocnili jejích dat, což je logická obava vzhledem k pokračujícímu vyšetřování okolností sestřelení letu MH 17 nad Ukrajinou v roce 2014. Britská tajná služba MI5 zaujala vůči Rakušanům stejný postoj a vztah k těmto někdejším partnerům uložila k ledu, což potvrdil agentuře Reuters rakouský poslanec Peter Pilz.

Západní bezpečnostní služby už delší dobu znepokojují vazby mezi Svobodnými a Putinovou stranou Jednotné Rusko. V roce 2016 totiž špičky FPÖ Heinz-Christian Strache, Norbert Hofer, Johann Gudenus a Harald Vilimsky v Moskvě podepsaly „dohodu o přátelství“, již FPÖ nevypověděla ani následujícího roku, kdy vstoupila do rakouské vlády.

Potíž je v tom, že ono „přátelství“ v pojetí putinovského Ruska je – nikterak překvapivě – pouhým eufemismem pro poslušnost. Poté, co ruští agenti Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin otrávili v Anglii bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala, což odneslo i několik dalších lidí, většina zemí Evropské unie vyhostila několik ruských diplomatů. Rakousko ovšem pod tlakem FPÖ na symbolický akt solidarity s Británií zanevřelo, přičemž se jeho vláda vymlouvala na „tradici neutrality“. Větší nesmysl by přitom šlo jen obtížně vymyslet, neboť neutralita je pro netečnost ke spojencům asi stejně přiléhavé pojmenování, jakým by bylo pro postoj svědka autonehody, který by zraněného řidiče ani nedobil hasákem, ani by mu nezavolal sanitku – zůstal by zkrátka „neutrální“.

Pravicová populistická FPÖ není sice největší stranou koalice, má však své ministry v resortu vnitra (Herbert Kickl) i obrany (Mario Kunasek), tedy těch resortů, které se starají o tajné služby. Nizozemská AIVD informace holandského zpravodajského serveru NOS nechtěla komentovat, její mluvčí se přesto vyjádřila jasně:„Míra spolupráce s jinými zeměmi vychází z pěti kritérií: demokratického zakotvení služby v dané zemi, situace v oblasti lidských práv, profesionality a spolehlivosti služby, jejích zákonných pravomocí a úrovně ochrany údajů,“ vyjmenovala předpoklady, z nichž těm nejdůležitějším Rakousko zjevně není schopné dostát.

Praxe tomu už odpovídá. Šéf (rakouské služby) BVT Peter Gridling nedávno před soudem dosvědčil, že se jeho instituce nadále neúčastní pracovních skupin tzv. Bernského klubu, což je neformální výbor, v němž evropské tajné služby sdílejí informace.

O tom, že Rakousko už nedostává okamžitě ani ty informace, které se týkají jeho samého, bylo jasno nejpozději během pátrání po evropských cestách atentátníka z Christchurch. Předtím, než zavraždil 50 lidí ve dvou mešitách na Novém Zélandu, navštívil 20 členských zemí EU včetně Rakouska. Ministerstvo vnitra však několik dní po útocích oznámilo, že „nejsou poznatky“ o tom, že by se dotyčný terorista kdy zdržoval v Rakousku. Média ale o několik dní později informovala o jeho fotografiích z Rakouska.

 

Revue Forum Banner