Vláda premiéra Andreje Babiše, bývalého agenta Státní bezpečnosti a člověka, který je trestně stíhán pro dotační podvod, získala důvěru poslanecké sněmovny. Sociální demokracie splnila svou historickou úlohu stejně jako v roce 1948 a otevřela dokořán dveře komunistické straně, s níž se předseda vlády rozhodl podělit o svůj podíl na moci.
Po téměř devíti měsících od sněmovních voleb dokázal politicky neschopný Babiš sestavit kabinet chaotický, plný lidí, o jejichž názorech nic nevíme a o jejichž kompetencích můžeme úspěšně pochybovat. Zbavili jsme se pouze toho nejviditelnějšího příkladu, Taťány Malé, ale nejasnosti zůstávají. Nemáme ministra zahraničních věcí, a tak získává ještě větší moc pro komunikaci s našimi spojenci (nebo spíše se svými spojenci) prezident Miloš Zeman.
Ale to hlavní a nejviditelnější je legitimizace kumulace obrovské, pro většinu lidí nepředstavitelné moci, kterou nyní Babiš a jeho holding Agrofert dostává. Tím jediným cílem této vlády je pouze další rozšiřování jmění a vlivu Andreje Babiše a jeho impéria. Společnost ČEZ, eliminace kritiků, potlačení konkurence a další možnosti pro státního Velkého bratra. To je to, o co se hrálo – a to je to, co umožnili sociální demokraté, dlouho nedostatečně obezřetná veřejnost, málo aktivní novináři.
Česká republika a její občané prohráli velkou bitvu o budoucnost svobody a demokracie. Ještě nedávno to znělo jako klišé. Jenomže dnes má Andrej Babiš v podstatě neomezenou moc, ovládá všechny ty břídily a oddané fanoušky ve vládě, ČSSD je jenom takovým malým krytím pro koalici ANO, SPD a KSČM a Vojtěch Filip nám již oznámil, že komunisté mají právo na svůj podíl na řízení státu.
To ale ani zdaleka neznamená, že – jak říká pan prezident – máme být zticha, neboli shut up. Nyní je čas začít hlasitě kritizovat každý krok, který povede k omezování svobody osobní, svobody podnikání, k potlačování práv, na která jsme si za posledních 29 let zvykli, a každý krok, který bude směřovat k vzdalování se z evropských, západních struktur.
Bude to těžké období, čekají nás nejméně tři roky a tři měsíce, v nichž se bude Babiš snažit stabilizovat svou moc natolik, aby si mohl být jist i dalším volebním obdobím. Upozorňujme proto i dál na skandální chování všech jeho zaměstnanců s propagandistickými médii v čele. Upozorňujme na naši situaci nejen u nás, ale také v zahraničí.
A nenechme se umlčet i přesto, že jsme se na křižovatce, na níž jsme se zastavili v roce stého výročí vzniku Československa, vydali dál po cestě, kterou jsme začali už v roce 2013. Ano, úkoly Roberta Šlachty a Ivo Ištvana vrcholí právě dnes, 12. července 2018. My se však musíme snažit, aby ta Babišova cesta nebyla tak přímočará, jak se nyní zdá.
