Černý kašel v Česku má první oběť. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo k 17. březnu přes tři tisíce nemocných, zejména ve věkové skupině 15–19 let. Ačkoliv se černý kašel objevuje ve většině zemí Evropské unie, situace v Česku si všímají i zahraniční média. Web BBC upozornil na nakaženého primátora Bohuslava Svobodu a jeho jednání bez roušky a také na poněkud zmatečné doporučení ohledně neočkovaných dětí ve školách. Primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovic MUDr. Aleš Chrdle pro deník FORUM 24 vysvětlil, jaká čeká pacienta léčba v případě nákazy a kdo by se měl nechat přeočkovat.
Úmrtí na černý kašel se v Česku objevilo už v loňském roce a letos počet případů strmě stoupá. Podle MUDr. Chrdleho přesnou příčinu vzestupu nemoci nikdo nezná. Podle něj doháníme “covidový imunologický dluh”.
“U těchto respiračních onemocnění víme, že čas od času „proběhnou“ populací ve vlnách. Ta se promoří a tím pádem je méně vnímavých jedinců a infekce se nemá přes koho tolik šířit. Teď během covidu imunita poklesla, lidé se průběžně nepromořovali,” uvedl primář infekčního oddělení.
Jednou z teorií je, že černý kašel se šíří kvůli rodičům, kteří odmítají očkovat své potomky. Lékař připouští, že počty neočkovaných dětí se zvyšují, ale v situaci, kdy je nejvíce nemocných mezi teenagery a středoškoláky, zřejmě není tato zásadně generace ovlivněná neočkovanou populací.
“Spíše je to tím, že se změnila vakcína. Ta předchozí totiž měla dost nežádoucích účinků, takže se vyvinula mírnější vakcína, která sice nemá tolik nežádoucích účinků, ale na druhou stranu není tolik účinná. A u dospívajících, jelikož už jsou několik let od očkování, ta imunita již může vyvanout, říká k tomu MUDr. Chrdle. Samotný patogen černého kašle se podle něj mohl také změnit, což může znamenat, že vakcína nemusí být tolik účinná.
Nezastavitelný kašel
Černý kašel nebo také pertuse se projevuje suchým, štěkavým, dráždivým kašlem, který se dostavuje v záchvatech, které nejdou ztišit. Své jméno dostal podle toho, že lidé mohou mít takové záchvaty, že se nemohou nadechnout, přidusí se a zmodrají, případně se z nezastavitelného kašle pozvrací, popisuje další příznaky primář Infekčního oddělení.
Tyto záchvaty mohou nemocného sužovat několikrát denně po dobu několika týdnů a měsíců. V těžkých případech mohou způsobovat apnoické pauzy, nebo dokonce i zástavy srdce v důsledku nedostatku kyslíku, doplňuje lékař.
Onemocnění neprovází vysoké horečky, napadá totiž pouze sliznice dýchacích cest. Bakterie pak produkuje toxin, který v dýchacích cestách poškodí nervové dráhy kašlacího reflexu, který způsobuje záchvaty. Ty mohou být tak intenzivní, že se lidé nemohou nadechnout a začnou se dusit.
Pokud člověk onemocní, lékaři nasadí antibiotickou léčbu, aby se bakterie nemohly dále šířit. Léčba samotného kašle je složitější. „Zkoušíme několik postupů, které více či méně fungují, ale většinou musí lidé záchvaty kašle nějakou dobu přetrpět, většinou několik týdnů,” upozorňuje MUDr. Chrdle.
Nebezpečí hlavně pro miminka
Černý kašel je nebezpečný zejména pro jedince s oslabenou imunitou. Mezi ty patří zejména malá miminka, které dostávají vakcínu dostávají během dvou nebo tří měsíců. Jejich imunitní systém je nezralý a bakterie se na ně může lehce přenést, zejména pokud se u rodiny v prvních dnech střídají návštěvy, které si chtějí přírůstek prohlédnout.
“Největší průšvih je tedy v prvním roce života, pokud nejsou děti navíc vůbec očkované, tak se tady dostáváme do situace z poloviny minulého století se všemi důsledky, kterými může být i úmrtí,” varuje infektolog.
V případě oslabených starých lidí také existuje riziko, ale podle lékaře se předpokládá, že se v průběhu svého života setkávali s černým kašlem ve formě očkování anebo infekcí. Černý kašel ale může postihnout kohokoliv, včetně mladých lidí.
Proč není dostatek vakcín?
V minulých týdnech se ukázalo, že v Česku není dostatek vakcín proti černému kašli. To si primář vysvětluje náhlým zájmem o očkování mezi větší skupinou populace.
“Výrobci a distributoři vakcín mají v zásobě jenom obvykle odebírané množství vakcín na základě běžné poptávky. A když se zničehonic všichni rozhodnou, že by se chtěli očkovat, tak nejsou schopni ten nárůst poptávky rychle vykrýt – technologický proces výroby trvá většinou několik měsíců,” říká k tomu Chrdle.
Kdo by se měl nechat očkovat?
Lékař doporučuje očkování proti černému kašli zejména těhotným ženám na konci druhého nebo na začátku třetího trimestru. To může ochránit jejich dítě, protože si vytvoří proti nemoci protilátky, které se přes placentu dostanou k dítěti a protilátky vydrží až 3 měsíce po porodu.
Očkovat by se měli i ti, kteří kolem sebe mají děti, nebo plánují příchod potomka do rodiny. Jak lékař znovu zdůrazňuje, riziko těžkého průběhu pertuse je zejména u těch nejmenších. Dále by měli o očkování uvažovat ti, kteří mají běžně potíže s dýcháním, protože pro ně může být černý kašel také velmi nebezpečný.