Obavy z budoucnosti panují všude ve světě, kromě zemí, kde je oficiálně nařízen optimismus. Ačkoliv krize ještě neskončila a spíš se čeká, kam se ještě rozšíří, úvahy o podobě světa po krizi už se rýsují. Zřejmě se do původního stavu nevrátíme.

Zatím nejsou zprávy dobré. Ve Spojených státech očekávají už teď masivní nezaměstnanost, kterou by šlo srovnat s dobou velké hospodářské krize ve 30. letech. Podle prezidenta Donalda Trumpa čekají Ameriku „velmi, velmi bolestné týdny“. Bílý dům očekává, že koronaviru může podlehnout 100 až 240 tisíc lidí. Nezaměstnanost, která byla na začátku března 3,5 procenta, bude v dubnu nejméně 10 procent, ale pesimisté čekají až 20 procent. Odborníci spoléhají na to, že Američané jsou schopni se rychle mobilizovat. Novým faktorem je ale rostoucí rozdělení společnosti na stoupence a odpůrce Donalda Trumpa, a to koronavirová krize ještě posílí.

Problémům čelí také Rusko, které dlouho problémy popíralo. Ekonomická síla Ruska je na úrovni Itálie nebo Portugalska, ale jeho případná nestabilita by byla znepokojující. Šéf auditorské komory Alexej Kudrin na setkání s Putinem minulý týden prezidentovi řekl, že ruská ekonomika letos klesne o tři až pět procent, i kdyby škody napáchané koronavirem byly jen mírné.

Čína, původce krize, by vydala na vlastní článek. Snaží se zachraňovat svou pověst, ale svět si uvědomil, v jakém je nebezpečí, když je na této totalitní mocnosti jakkoli závislý.

Jenže neunikne zřejmě prakticky nikdo. Týdeník Respekt (6. 4.) cituje politologa Fareeda Zakariu, který popisuje, jak se krize bude lavinovitě šířit: „První fázi představuje zdravotní krize v nejdůležitějších světových ekonomikách. Následuje ekonomická paralýza, jejíž rozsah teprve začínáme chápat. Během pouhých dvou týdnů ztratila Amerika deset milionů pracovních míst a překonala tak 8,8 milionu pracovních příležitostí zničených během 106 týdnů trvající recese v letech 2008–2010. To je však teprve začátek… Dalším krokem bude nepochybně nebezpečí státních bankrotů. Itálie do krize vstoupila s nejvyšším veřejným dluhem mezi zeměmi eurozóny a třetím nejvyšším na světě… Je ale pouze jedním z mnoha evropských států, jež budou čelit fiskálnímu kolapsu. A to se bude dít ve chvíli, kdy ke dnu padají i nejdynamičtější evropské ekonomiky, tedy obvyklý zdroj peněz a záruk pro záchranné a podpůrné mechanismy. Německo, které deset let nezažilo skutečnou recesi, letos očekává propad o pět procent. Následovat bude exploze v rozvojovém světě.“

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Práce pro lidi by ubývala stejně

Něco by muselo přijít stejně a současná krize to jen urychlí. Dojde k dalšímu rozvoji automatizace a robotizace. Protože technologie jde dál, bude v některých oblastech výhodnější a levnější nasadit místo člověka stroj. „Podle výzkumníka Marka Mura a jeho kolegů z prestižního Brookingsova institutu v New Yorku, zaměřujícího se na společenské, ekonomické vědy a metropolitní politiku, jakákoliv recese spojená s koronavirem bude mít jedno společné: pro ekonomiku bude znamenat další rozšiřování automatizace a robotů nahrazujících lidské pracovníky.“ Podle výzkumu ekonomů Nira Jaimoviche z univerzity ve švýcarském Curychu a Henryho E. Suia z Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru z roku 2018 se ukazuje, že „během posledních 30 let za tří hospodářských recesí 88 procent těch, kteří ztratili zaměstnání, pracovalo na rutinních pozicích, které mohly být snadno automatizovány“. (Euro 6. 4.)

Urychlit se mohou debaty o zkrácených pracovních úvazcích, potřebě zahraničních pracovníků, práci z domova.

Dopady na Česko

Jak to bude u nás? Aspoň namátkou některé oblasti. České stavebnictví v únoru ještě rostlo, podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stavební produkce vzrostla o 5,3 procenta. Otázkou však je, co se slibně rozjetým stavebnictvím udělá krize. „Některé velké stavební firmy už oznámily přerušení činnosti. Potýkají se s výrazným nedostatkem pracovníků. České stavebnictví je totiž už mnoho let závislé na zahraničních pracovnících, převážně z Ukrajiny. Ti vykonávají nejen pomocné dělnické práce, ale také mnoho vysoce kvalifikovaných profesí. Bez těchto zahraničních zaměstnanců by se v Česku nepostavila žádná větší stavba. Návrat těchto klíčových pracovníků domů za svou rodinou a dlouhodobý zákaz cestování do zahraničí by proto byl pro české stavebnictví katastrofální. Hrozil by ještě výraznější propad než po zatím poslední ekonomické krizi. První zhoršená čísla uvidíme už za měsíc, kdy ČSÚ zveřejní stavební data za březen.“ (Retrend.cz)

České dráhy odhadují ekonomické dopady krize v řádech miliard korun, stamilionové škody očekávají i další dopravci. Propouštění však podle firem nehrozí. Vyplývá to z odpovědí dopravců na dotazy ČTK. Kvůli ztrátám někteří dopravci zřejmě zváží i omezení investic do nových vlaků. Autobusoví dopravci provozující příležitostnou a komerční přepravu přišli o téměř všechny zakázky, některé firmy už proto začaly propouštět zaměstnance. Téměř 40 procent kamionových dopravců zaznamenalo propad zakázek o více než polovinu, dalších 20 procent pak o třetinu. (České noviny)

Dále čtěte

Zastavení ekonomiky může být pro Rusko katastrofou, obávají se analytici

Rusko by mohlo směřovat k nejhlubší recesi v této generaci a k milionům nezaměstnaných. Tak zní varování ekonomů, když podrobně…

„Volkswagen, který po celém světě zaměstnává kolem 671 tisíc lidí, pozastavil kvůli koronaviru výrobu ve svých továrnách v Evropě. Koncern teď… zkoumá možnosti, jak produkci obnovit bez ohrožení zdraví zaměstnanců. Škoda Auto, která je součástí koncernu, zastavila 18. března výrobu ve všech třech svých českých závodech, tedy Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí. Zaměstnanci dostávali až do 29. března 70 procent platu, poté se zvýší na 75 procent. Značka v pátek prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech nejméně do 14. dubna.“ (Zdroj: iDNES.cz)

Místopředseda vlády a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) pro HN potvrdil, že vláda uvažuje o kapitálovém vstupu do několika podniků důležitých pro chod státu, jako jsou například velcí dopravci. „Ale jde skutečně o jednotky firem, nejde o plošné znárodňování,“ citují vicepremiéra Hospodářské noviny (6. 4.). Mohlo by podle něj jít třeba o leteckou společnost Smartwings, pod kterou spadají značky Smartwings a České aerolinie (ČSA). „Jednak je to strategicky významná firma a za druhé by jednotlivé země měly mít své národní přepravce,“ uvedl Havlíček. „Říkáme tomu americký model, není to žádné socializování, jak nás teď hodně kritizují,“ řekl s tím, že k podobným řešením už dříve přistoupila i americká vláda. „Řeší to tak Italové, řeší to tak Němci. Vybereme čtyři pět firem, kterým tímto způsobem pomůžeme,“ dodal vicepremiér.

Je pravda, že třeba americký prezident Barack Obama nalil v roce 2009 za finanční krize 80 miliard dolarů do automobilek jako General Motors a Chrysler a vláda v nich získala majetkové podíly. Jenže ty do konce roku 2013 převedla zpět do soukromých rukou. Jestli by tomu tak bylo i u nás, není jasné. „To je teď předčasné. Můžeme uvažovat o tom, že by se posléze státní podíly vrátily do soukromých rukou, ale možných modelů je více,“ tvrdí Havlíček.

To nezní moc lákavě. Už proto, že vzhledem k politické orientaci nynější vlády by nás mělo zajímat, v čích rukou by mohly ty podíly posléze skončit.

S čím počítá Evropská unie

Evropská unie potřebuje masivní záchranný plán pro dobu, kdy odezní pandemie COVID-19 těžce zasahující ekonomiky unijních zemí. Jeho stěžejní součástí bude příští sedmiletý rozpočet EU, jehož podoba se musí proti nedávným návrhům změnit. Napsala to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v textu otištěném několika evropskými médii.

„Navrhli jsme nový systém s názvem SURE, který má zajistit, aby si lidé mohli udržet zaměstnání a příjmy, a také aby se zajistilo, že podniky mohou zůstat v klidu, zatímco jsme ve stavu hibernace. Tento program poskytne 100 miliard eur na pomoc vládám, aby dokázaly vyrovnat rozdíl, pokud by vám vaše společnost musela zkrátit pracovní hodiny – a může podpořit i osoby samostatně výdělečně činné. To pomůže těm, kteří to potřebují, platit nájem, účty nebo jídlo a udržet přitom další podniky naživu,“ uvedla šéfka EK.

Leyenová dále píše, že v této krizi nemůže dojít jen na poloviční opatření. „Budeme potřebovat rozsáhlé investice ve formě Marshallova plánu pro Evropu… peníze v našem příštím rozpočtu musí být investovány inteligentním a udržitelným způsobem… v budoucnosti musíme strategicky investovat, například do inovativního výzkumu, digitální infrastruktury, čisté energie, inteligentní oběhové ekonomiky, dopravních systémů budoucnosti.“

Globalizace a svět plný zdí

Sociolog Antonín Rašek v MF DNES (6. 4.) uvažuje o ráně zasazené globalizaci: „Koronavirus zasadil globalizaci další ránu. Příští generace může zdědit svět plný zdí. Nelze přehlédnout rostoucí ochranářská opatření proti volnému pohybu pracovních sil, dumping a manipulaci s měnami. Náš ministr zemědělství dnes a denně burcuje, aby se k nám nedovážely žádné potraviny, že se dokážeme uživit sami. Ale může být strategií jako v minulosti autarkie, mají se národní státy postarat co nejvíce samy o sebe? Překonáme-li pandemii, řešení dalšího složitého problému se nevyhneme.“

Jak by se ale svět mohl vrátit do doby národních států a nějaké „samostatnosti“, není jasné. Ekonomicky to nedává smysl. To samozřejmě neznamená, že neožijí různá hnutí, která budou takové ideologie hlásat. Kdyby jim lidé masově naletěli, byla by to za celou pohromou poslední smutná tečka.